Kaolinový důl Nevřeň najdete v malé vesničce Nevřeň ležící asi 10 km severozápadně od Plzně. V kopci nedaleko vesnice se nachází poklad, unikátní podzemní labyrint, který vznikl při těžbě kaolinu.
Historie těžby kaolinu v Nevřeni
Údajů o historické těžbě kaolinu v Nevřeni je poskrovnu. Ví se, že těžba na ložisku byla zahájena podnikatelem Schüssem v roce 1870. Během 27 let, kdy je těžba doložena, se zde vystřídalo pět majitelů. Poslední majitel, Leo Wedel, zdejší provoz zmechanizoval a zdokonalil. Od roku 1884 v dole fungovala primitivní mechanizace. Vytěžený materiál byl transportován úzkokolejkou po níž hunty (vozíķy) poháněla parní lokomobila. Ale i tak v roce 1897 těžba skončila. Veškerá technologická zařízení byla demontována a přemístěna do nedalekých Ledců blíž železnici. Později bylo ložisko kaolinu několikrát zkoumáno, ale k obnově těžby již naštěstí nedošlo. Díky tomu se dochoval zajímavý labyrint chodeb nezničený těžkou mechanizací.
Důvod ukončení těžby byl prozaický. Nevyplácela se. V dole je totiž nízký obsah kaolinu v matečné hornině. V Nevřeni se totiž nevyskytuje čistý kaolin, ale je uložený v arkóze. Arkóza je typ pískovce s podílem nestabilních zrn, kde ale vždy převládají zrna složená ze živců (nad 50 %) nad zrny křemennými. U pískovce tomu je naopak a převládají zrna křemenná. Arkóza v Nevřeni obsahuje v průměru 12 % čistého kaolinu. Zdejší kaolin byl využíván k výrobě hrubé keramiky (obklady, podlahová dlažba, keramika pro chemický průmysl, kanalizační výrobky atd.). V České republice se velmi kvalitní kaolin nachází a těží v okolí Kadaně, Podbořan, Karlových Varů, Plzně a Znojma. Kvalitní kaolin je pak využíván pro výrobu porcelánu; plavený kaolin se používá jako plnivo při výrobě papíru, také jako příměs do barev a do žáruvzdorných cihel. Mezinárodní norma pro kvalitu kaolinu při výrobě porcelánu je odvozena od českého karlovarského kaolinu.
Když sestoupíte do dolu a procházíte zdejší prostory, je až neuvěřitelné, že těžba kaolinu probíhala původně jen ručním kopáním. Navíc, těžba v podzemí probíhala pouze v zimě a za špatného počasí, když se nedalo těžit na povrchu.
Současnost
Dnes je důl otevřen pro veřejnost v rámci komentovaných prohlídek. Rezervace (je opravdu nutná) a prodej vstupenek zajišťuje Centrum kaolinu Nevřeň. Od moderní budovy centra vede k dolu asi půl kilometru dlouhá naučná stezka POD ZEMÍ. Cestou kromě panelů seznamujících se životem v pod zemí uvidíte i různé propady nebo už zarostlou výsypku hlušiny.
V samotném dole můžete obdivovat dechberoucí labyrint chodeb a sálů, který vznikl práci našich předků. Důl má až 1 300 metrů podzemních chodeb, kdy zpřístupněna je zhruba polovina, asi 700 metrů. Chodby dosahují výšky až 12 m a šířky 8 m. Na stěnách jsou dosud viditelné známky po ručním kopání a používání lamp na svícení. Na portálu jedné z chodeb je dochovaný hornický znak (zkřížený mlátek a želízko) s nápisem D. J. 1891. V čelbě některých komor je vidět, jak kopání postupovalo ve stupních.
Najdete zde i novodobější zajímavosti. Před otevřením dolu veřejnosti sem putovali novodobí návštěvníci, kteří zde vytvořili svébytná umělecká dílka. Donedávna se dalo do kaolinového dolu v Nevřeni vlézt jen tajně betonovou rourou.
Za zpřístupnění této utajené zajímavosti mohou svým způsobem filmaři. V podzemí se rozhodli natočit pekelnou část pohádky Čertí brko. Aby se do labyrintu kaolinových chodeb mohli dostat kamery a další technika, byl nově vybudován vstupní portál. Tím dnes do nevřeňského podzemí chodí i návštěvníci. Pro veřejnost se podzemí poprvé otevřelo 15. června 2019.
Prohlídka dolu je ojedinělý zážitek. Důl se srovnatelnými prostorami a historií je v rámci České republiky, ale i Evropy naprosto ojedinělý.
