Bitva u Slavkova je asi jedna z nejznámějších bitev, která se uskutečnila na našem území. Napoleon je mnohdy líčen jako novodobý Alexandr Velký, toužící dobít a podmanit si celou Evropu. Pravda je možná tak trochu jinde. Nebít dlouhodobého sporu Francie a okolních států, vraždy cara Pavla I. a nenávisti jeho nástupce Alexandra I. Pavloviče vše mohlo být jinak. Bitva pojmenovaná po městu Slavkov, u kterého se ale přímo nebojovalo, se tak stala významným momentem Napoleonských válek. Na území západně od Brna se střetli Francouzi se 65-75 tisíci muži se spojenci, Rusové se 75 tisíci muži a rakousko-uherská armáda čítající 16 tisíc mužů. Bitva proběhla 2. listopadu 1805, ale armády se v prostoru Moravy pohybovali už od října.
Pojďme se projít po místech spojených s bitvou a připomínkami na ni, které jsou v hojné míře rozeseté po rozlehlé oblasti jihovýchodně od Brna, ale také v Brně samotném.
Napoleon a jeho cesta na Moravu
To, že hlavní bitva celého vojenského tažení v roce 1805 proběhne na Moravě nebylo vůbec plánované. Po vzniku třetí koalice, skládající se Británie, Ruska, Švédska a Rakouska, musel císař Napoleon změnit plány. Místo invaze do Anglie svou pozornost obrátil na pevninu, kde se šikovaly ruské a rakousko-uherské armády.
Od konce srpna postupně pochodovala francouzská armáda Evropou. První velký střet se uskutečnil s armádou rakouského generála Macka u Ulmu, kde francouzi zajali 60 tisíc Rakušanů. Při postupu přes Rakousko narazili na ruskou Podolskou armádu, kterou vedl generál Kutuzov. Generál Kutuzov se chtěl vyhnout střetnutí a počkat na příchod jak ruských posil, tak rakouských z Itálie. I tak proběhlo několik bitev např. nedaleko Kremže u městečka Dürnstein nebo u Hollabrunu. Mezitím francouzská armáda dne 13. listopadu 1805 obsadila za použití lsti Vídeň a císař František uprchl přes Brno do Olomouce, kam ustupovala i ruská armáda pod vedením generála Kutuzova. Při jejím pronásledování se tak francouzská armáda dostala až na jižní Moravu, obsadila Brno a její přední hlídky se dostali až k Vyškovu.
Před bitvou u Slavkova pobýval Napoleon v Brně
Vrchní velitel spojenecké armády generál Kutuzov se svým štábem přenocoval ve dnech 2. až 5. října 1805 v Ditrichštejnském paláci na Zelném trhu. Ruského generála dnes připomíná bílá pamětní deska umístěná na zdi Ditrichštejnského paláce.
V období mezi 17. a 19. listopadem pobýval velitel rusko-rakouských vojsk generál Kutuzov i s hlavním štábem spojenecké armády v zámečku ve Šlapanicích. 20. listopadu Šlapanice opustili a spolu s nimi i velitel rusko-rakouského jezdectva polní podmaršál kníže Liechtenstein. V tu dobu už v Brně byly francouzské jednotky.
Francouzské jízdní jednotky maršála Murata vjely do města v úterý 19. listopadu Brněnskou bránou na konci dnešní Pekařské ulice. Město obsadili během pár minut. Následující den vjel slavnostně do města i císař Napoleon I. Napoleon si vybral jako své přechodné sídlo Místodržitelský palác, který rakouský císař František I. s doprovodem urychleně opouštěl 17. listopadu, když se k Brnu blížila francouzská armáda.
Původně klášterní komplex založený ve 14. století a barokně přestavěný v letech 1732–1752 podle projektu stavitele Mořice Grimma sloužil od roku 1783 pro potřeby zemských a stavovských úřadů. Tyto reprezentativní prostory, přejmenované na „dikasteriální palác“, se staly sídlem Napoleona i hlavního štábu francouzské armády.
Město muselo pojmout početnou armádu a místním to přineslo mnoho nepříjemností. Zelný trh, na kterém byly v místech dnešní ulice Květinářská masné krámy, se změnil v jedna velká jatka. Uživit armádu nebylo jen tak. Představitelé města museli pro vojáky zajistit 26000 liber masa, což odpovídalo asi 23 kravám.
Už od 21. listopadu vyjížděl každodenně Napoleon se svým doprovodem obhlížet terén plánovaného bojiště jihovýchodně od Brna. Do Brna se vracel až za tmy. Aby se mu ve městě lépe orientovalo, nařídil aby bylo každé okno osvětleno dvěma zapálenými svícemi. Koncem listopadu začal přesun francouzské armády blíž k bojišti.
Bitva u Slavkova a rozdíly v datumu
Historickou kuriozitou je fakt, že pro každou z bojujících stran připadl den bitvy na jiné datum. Ruská armáda, která měřila čas podle starého juliánského kalendáře, to byl 20. listopad. Pro Rakušany byl dnem bitvy 2. prosinec. V roce 1805 připadl na pondělí. Toto datum odpovídá gregoriánskému kalendáři, který používáme i dnes. Kalendář byl zaveden na konci 16. století papežem Řehořem XIII., se řídila se jím převážná část Evropy a tedy i rakouská armáda.
Francouzi používali revoluční kalendář, který platil ve Francii od října 1793. Den bitvy byl 11. frimaire roku 14. Od 1. ledna 1806 se francouzské císařství vrátilo zpět k osvědčenému kalendáři gregoriánskému.
Vydejte se s námi prozkoumat nejen události předcházející bitvě, které jste si již přečetli, ale i samotný průběh osudného dne a památky, jež dodnes připomínají bitvu u Slavkova.
Další díly série:
