Bitvu u Slavkova, její účastníky i její oběti, připomíná nejen v prostoru bojiště mnoho různých pomníků, pamětních desek i rozsáhlejších staveb. Pojďte se s nimi seznámit.
Obelisk v Denisových sadech
Obelisk v Denisových sadech je asi nejvýraznější připomínkou Napoleonských válek v Brně. Byl vztyčený na památku vítězného ukončení napoleonských válek v Evropě v roce 1815. Samotný obelisk nazývaný Památník míru byl slavnostně odhalen dne 4. 10. 1818 v hlavní části nově založeného parku Františkov. Návrh vypracoval Alois Ludwig Pichl (1782-1856), dvorní architekt arcivévodů z Modeny-Este. O provedení z mramoru se postaral sochař Josef Miesel. Tento klasicistní památník má tvar čtyřbokého jehlanu a každý roh stráží čtveřice pozlacených lvů. Stavbu obepínají masivní ocelové řetězy.
Odhalení bylo velkou společenskou událostí, které se zúčastnil i rakouský korunní princ Ferdinand, pozdější císař Ferdinand V. Dobrotivý, který se tehdy poprvé ukázal na veřejnosti. Události se účastnil také přímý účastník bitvy u Slavkova kníže Jan I. z Lichtenštejna, který u Slavkova velel rakousko-ruské jízdě. Byl to on, kdo se po bitvě setkal s Napoleonem na Staré poště, kam ho vyslal rakouský císař František I. Dnes je tento památník v roli jedné z dominant pohledově ukončující dnešní ulici Husovu.
Mohyla míru
Dominantou i přirozeným středem chráněné památkové zóny Slavkovské bojiště je památník Mohyla míru nedaleko obce Prace. Ta byla postavena podle záměru duchovního a pedagoga Aloise Slováka na počest obětí bitvy u Slavkova mezi lety 1910-1912.
Budova je realizována v secesním stylu a zpodobňuje staroslovanskou mohylu. Stavba je postavena z lomového kamene a má podobu čtyřbokého komolého jehlanu, jehož výška přesahuje 26 metrů. Na vrcholu je umístěn 10 metrů vysoký měděný starokřesťanský kříž, který spočívá na zeměkouli (geoidu). Na rozích budovy najdeme čtyři štítonoše, dílo sochaře Čeňka Vosmíka. Jejich štíty symbolizují Francii, Rakousko, Rusko a Moravu, na jejímž území k bitvě došlo. Uvnitř mohyly se nachází kaple, která slouží jako místo piety. V osáriu – kostnici, jsou uloženy ostatky nalezené na území slavkovského bojiště.
V kapli je pozoruhodná akustika, šepot v jednom rohu je v protilehlém rohu slyšet ve stejné hlasitosti.
Muzeum
V těsném sousedství samotné Mohyly míru je umístěno muzeum, které bylo otevřeno poprvé už ve 20. letech 20. století. Poslední rekonstrukce a přístavba skleněné předsazené stěny byla ukončena v roce 2024. Uvnitř muzea najdete expozici věnovanou bitvě, ale i výstavbě samotné Mohyly míru.
Pomník generálmajora Františka Jirčíka a pěší brigády
Pod stromy v sousedství muzea najdete pomník věnovaný rakouskému generálmajorovi českého původu Františkovi Jirčíkovi (i Jurczik). On a jeho brigáda bojovali v sestavě 4. smíšené spojenecké kolony při obraně Prateckého kopce. Mnoho mužů jeho brigády padlo a sám Jirčík byl těžce zraněn. Zranění podlehl o tři týdny později v Uherském Hradišti; jako jediný rakouský generál v této bitvě. Pomník odhalili v roce 1995 členové jednotky historického rakouského pluku Kaiser.
Pamětní stromy a rakouské polní dělo
V areálu Mohyly míru najdete vysazené čtyři pamětní stromy: lípa připomínající iniciátora památníku Aloise Slováka a dále francouzský dub, ruskou břízu a rakouský buk. Stromy byly zasazeny mezi lety 2002 až 2005.
U rohu budovy muzea můžete obdivovat repliku rakouského tříliberního polního děla vzor Liechtenstein, které bylo užíváno v rakouské armádě od roku 1753.
Památník smíření
Památník smíření není přímo na Prateckém kopci, ale najdete ho vpravo u silnice při výjezdu z obce Prace na Pratecký kopec. Tvarově odkazuje k nedaleké mohyle a je doplněn o citáty pro zamyšlení. Památník byl vybudován obcí v roce 2005 u příležitosti 200. výročí bitvy u Slavkova.
Památník na Žuráni
Návrší Žuráň v katastru obce Podolí uvidíte už z dálky. Vrchol Žuráně není přírodním jevem, ale uměle navršená pohřební mohyla ještě z období stěhování národů. V těchto místech bylo velitelské stanoviště Napoleona Bonaparta, odkud vydal rozkaz k útoku na Pratecké výšiny.
Dnes zde pod korunami stromů najdete žulový kvádr s plastickou mapou plánu bojiště, na kterém je znázorněno rozložení vojsk z 2. prosince 1805 v 7 hodin ráno. Na bocích kvádru je pak citace z Napoleonovy slavné proklamace po bitvě ve francouzštině i češtině: ”Vojáci! Můj národ přivítá vás s radostí a stačí řeknete-li: byl jsem v bitvě u Slavkova, aby se odpovědělo: hle, hrdina.” Autorem památníku byl architekt Vojtěch Kerhart.
Hroby padlých vojáků a pomníky padlím
V prostoru bojiště je mnoho pomníků připomínající jak vojenské tak i civilní oběti této bitvy. Jsou rozesety po celém bojišti. Některé vznikly hned po bitvě, ale většina pochází až z konce 20. a začátku 21. století.
Hrob francouzských vojáků na šlapanickém hřbitově
Hrob francouzských vojáků na hřbitově ve Šlapanicích najdete hned za bránou u jihozápadní hřbitovní zdi. V hrobě jsou ostatky francouzských vojáků zemřelých v místním lazaretu. Ostatky sem byly přeneseny z tzv. Krchůvku v obci. Hrob zřízený v 60. letech 20. stoleti je opatřený iniciálou “N“, letopočtem 2. XII. 1805 a symbolickými dělovými koulemi. U hrobu je i pamětní deska propagátorů napoleonské tradice.
Hromadný hrob padlých rusů v Tvarožné
V obci Tvarožná, ve svahu v sousedství schodiště vedoucímu ke kostelu sv. Mikuláše, najdete pomník s deskou z černé žuly, latinským a pravoslavným křížem. Na desce je nápis: “Na tomto místě je společný hrob ruských vojáků padlých 2.12.1805 při bojích pod Santonem Čest jejich památce.” Pomník byl odhalen v roce 2004 v předvečer 199 výročí bitvy u Slavkova za přítomnosti generálního konzula Ruské federace v Brně V. I. Sibileva.
Pomník obětem Napoleonských válek a kopie francouzského kanonu
Pomník obětem Napoleonských válek je pamẽtní deska z leštěné žuly na betonovém soklu umístěná před obecním úřadem v obci Tvarožná. Deska je zde umístěna od roku 1993, v sousedství pomníku připomínajícího občany obce padlé v I. světové válce.
Na desce je nápis: “Na památku obětem bitvy tří císařů 2.12.1805″ a dvě zkřížené šavle. V blízkosti desky stojí kopie osmiliberního kanonu Gribeauval. Typu, který používala francouzská artilerie v bitvě u Slavkova. Kanon byl původně od roku 1988 umístěn na Santonu, kde byl neustále terčem vandalů. V roce 2009 prošel generální opravou a byl umístěn na náves před obecní úřad. Kanon má váhu 360 kg a délka hlavně je 180cm.
Kříž na hromadném hrobě
Hromadný hrob asi 800 ruských vojáků padlých v bitvě u Slavkova najdete v obci Prace. Označuje ho kříž na břehu prateckého Dolního rybníka, v lokalitě na Nivkách. Kříž z 80. let 19. století nese nápis “Za čest a slávu národu roku 1805”.
Pomník padlým v bitvě u Slavkova
Další hromadný hrob najdete u Křenovic, v blízkosti silnice spojující Křenovice a Prace, v místě zvaném Krchůvek. Jednoduchý pomník je ozdoben bílou deskou s nápisem: “Poslední odpočinek hrdinů bitvy Slavkovské z roku 1805”. Nedaleko najdete i pomník obětem cholery z let 1836 a 1866.
Pomník padlým u Santonu
U cestičky vedoucí z Tvarožné na vrchol Santonu s kaplí Panny Marie Sněžné najdete malý bílý pomníček. Ten připomíná památku všech bezejmenných vojáků i civilních obyvatel, kteří padli ve slavkovské bitvě. Na pomníku je nápis: “Blahoslavení, kteří v pánu umírali 2.12.1905”.
Pomník obětem bitvy u Slavkova
Pomník obětem bitvy u Slavkova najdete v obci Kobylnice, v ulici U Mlýna. Na velkém kameni je deska s nápisem: “N Austerlitz 2.12.1805 Památce francouzských vojáků 18 pluku řadové pěchoty; 4 armádní sbor maršála Soulta; 3 pěší divize, 2 brigáda”.
Pieta
Sochu Piety najdete v Újezdu u Brna v parčíku naproti Rychanovskému rybníku. Socha zpodobňuje ženu držící v náručí mrtvého muže. Na kamenném podstavci je tabulka s textem: “Tato Pieta byla vytvořena na památku všech, kteří padli 2.12.1805 v bitvě u Slavkova a nebyli vojáci” Autorem sochy z roku 2009 je sochař Nikos Armutidis.
Památník obětem Bitvy tří císařů
Památník obětem Bitvy tří císařů najdete u vpravo od odbočky do Holubic ze silnice Brno – Olomouc. Tento žulový pomník padlým v bitvě vybudovali a v r. 2002 odhalili místní členové jednotky rakouských granátníků pěšího pluku Kaiser spolu s obcí Holubice. Na pomníku jsou nápisy: “Obětem bitvy tří císařů LP 1805 věnují místní členové rakouských granátníků a obec Holubice roku 2002”. “ Vojsk kroky mnohé tudy šly některé přec však domů nedošly”. “ Čest jejich památce” “ehre den gefallenen”.
Bitvu připomínají i sila v areálu firmy Zapa beton, a.s. nedaleko pomníku, které mají podobu francouzských vojáků střežících kanón.
Kaple Panny Marie Sněžné
Už z dálky je vidět červená střecha poutní kaple Panny Marie Sněžné na vrcholu kopce Santon u Tvarožné. Tato poutní kaple byla postavena na základech původní, zčásti dřevěné kaple z roku 1700, která byla roku 1805 francouzskými vojáky při opevňování Santonu zbořena. Několik let po bitvě byla na původním místě postavena znovu. Celková obnova byla dokončena v roce 1832. Na severozápadní straně kaple jsou umístěny pamětní desky francouzských generálů Claparèda a Valhuberta a ruského generála Bagrationa.
Pomníky
Pomník generála Valhuberta
Pomník generála Valhuberta najdete na dohled od kaple na Santonu, v těsném sousedství silnice vedoucí od Rohlenky do obce Tvarožná. Žulový jehlan s plaketou nesoucí portrét generála zřídila v roce 2000 obec Tvarožná. Medailon zhotovila medailérka Milada Othová. Generál byl v bitvě zraněn a tomuto zranění přes všechnu lékařskou péči podlehl dne 7.12.1805 v Brně.
Pomník M. I. Kutuzova
Pomník generála Michaila Illarionoviče Kutuzova, vrchního velitele spojeneckých vojsk najdete na náměstí Na Liškově v obci Křenovice. Pomník stojí jen kousek od míst, kde se tento generál ubytoval před bitvou u Slavkova. Bylo to v domě čp. 65 tehdejším Spáčilově statku. Sochu z tepaného měděného plechu vytvořil umělecký kovář Oldřich Bartošek s kolegou za podpory obce. Slavnostní odhalení se uskutečnilo 4.prosince 2005.
Pomník lékařům ve Šlapanicích
Na křižovatce Brněnské a Riegrovy ulice ve Šlapanicích najdete dílo sochaře Jaromíra Blažka instalované sem v roce 2005 u příležitosti 200. výročí bitvy u Slavkova. Žulový kvádr představující chirurgický stůl je doplněn o kamennou draperii a dělostřeleckou kouli. Na pomníku je vytesáno: „Na památku lékařů, kteří zachraňovali životy a zmírňovali bolest vojáků ve francouzském ústředním lazaretu ve Šlapanicích.“
Pomník rakouským dělostřelcům
Přibližně 1,5 km na východ od Staré pošty, v těsném sousedství silnice 430 již na katastru Velešovic najdete pomník rakouským dělostřelcům. Tento zajímavě řešený kamenný pomník má tvaru jehlanu, ze kterého vyčnívá hlaveň kanónu.
Pomník vybudovala ke 190. výročí bitvy (1995) jednotka dělostřelců klubu vojenské historie „Baterie Austerlitz“. Je věnován dvěma rakouským bateriím těžkého dělostřelectva, které zde pod velením Václava Jana Frierenbergera kryly ústup Rusů v závěru bitvy u Slavkova.
Pomník Tří císařů
V katastru obce Zbýšov, u polní cesty nedaleko křižovatky Prace – Křenovice a Blažovice – Zbýšov se nachází pomník Tří císařů. Umístění a celková idea pomníků vychází ze skutečnosti, že těmito místy prošli v různých hodinách panovníci tří evropských mocností, francouzský císař Napoleon I., ruský car Alexander I. a rakouský císař František I. Tři sloupy tak představují tyto tři mocnáře a na jejich vrcholu je umístěno symbolické slavkovské slunce.
Pomník postavila Československá napoleonská společnost podle výtvarného návrhu Václava Pyllmajera a Martina Hotárka. Pomník byl slavnostně odhalen roku 2005 k dvoustému výročí bitvy.
Litinová socha rakouského granátníka
Litinová socha rakouského granátníka v uniformě v nadživotní velikosti je jednou ze tří, které byly odlity ve strašické huti v roce 1890 podle zachovalého modelu z roku 1756. Byla součástí sbírek Technického muzea v Brně a Historického muzea ve Slavkově u Brna, odkud byla v roce 1988 přemístěna na Rohlenku. Od roku 2017 ji najdete nedaleko vstupu do zámeckého parku ve Slavkově u Brna.
Pomník koním padlým v bitvě u Slavkova
V roce 2010 byl za areálem Staré pošty u Kovalovic, odhalen pomník věnovaný tisícům koní, kteří v bitvě zahynuly. Stojí nedaleko místa, kde došlo během bitvy ke srážce francouzského a ruského jezdectva. Bronzová socha koně v životní velikosti, má znázorňovat vztah člověka a koně ve všech podobách. Autorem pomníku je Nikos Armutidis.
Ostatně stará Stará pošta měla a má ke koním blízko. Areál původně sloužil jako přepřahací stanice koní poštovních vozů na silnici z Brna do Olomouce. Koně se v areálu chovají i dnes.
Památník padlým koním
Další, novější Památník padlým koním, najdete nedaleko obce Telnice v sousedství Božích muk Na Lopatě. Jedná se malý, ale zajímavý pomníček koním, kteří zahynuly v průběhu bitvy. Odhalení pomníku proběhlo v roce 2019. Je to jedno ze zastavení místní Historické naučné stezky Telnice, která vás provede historií obce v průběhu 19. století za doby tažení francouzského císaře Napoleona Bonaparta. Dozvíte se víc jak o životě v obci, tak o významných budovách.
Jak jste si mohli přečíst i shlédnout ve videu, památek připomínající bitvu u Slavkova je po celém bojišti mnoho. Při jejich mapování a sbírání informací jsme objevili spoustu zajímavých míst a osudů, o kterých jsme do té doby neměli ani ponětí.
V roce 2025 uplyne od bitvy 220 let. Je možné, že k tomuto výročí nějaký nový památník či pomník ještě přibude.
Předchozí díly:
- Bitva u Slavkova 1805 – procházka bojištěm I
- Bitva u Slavkova 1805 – procházka bojištěm II
- Bitva u Slavkova 1805 – procházka bojištěm III
Video k článku na našem YouTube kanále představuje nejzajímavější památníky spojené s Bitvou tří císařů. Tyto památky jsou součástí chráněné historické zóny a můžete je objevovat pěšky, na kole i autem – díky naučným stezkám a informačním panelům rozmístěným po celém území.
Toto video poskytuje fascinující pohled na jednu z nejvýznamnějších bitev napoleonských válek – Bitvu u Slavkova (Bitvu tří císařů). Detailně mapuje události před bitvou, její průběh, klíčové momenty a dopady na evropské dějiny. Diváci se dozví zajímavosti o místech spojených s bitvou, jako je Slavkovský zámek, Pratecký kopec nebo Brno, a o osobnostech jakými byli Napoleon Bonaparte, car Alexander I., císař František I. či generál Kutuzov.
