Nedaleko Pálavy, za mlhou hustou tak, že by se dala krájet, je kukuřičné bludiště v Drnholci s názvem Svět Bludišť. Na jaře je plné větrníků, na podzim dýní, a v zimě světelných zvířátek.
My jsme se tam s dětmi vydali na větrníky. Hned při příjezdu opanovalo auto nadšení, dokonce hned dvakrát. Poprvé když jsme netrefili vjezd a skončili u pneuservisu. Podruhé o půl minuty později na správném parkovišti: „Jé! To jsou větrníky! Když jsi říkala, že pojedeme na větrníky, tak jsme očekávali nudné větrné elektrárny!“ (Pro doplnění – tatínek očekával výlet do cukrárny.)
Hned u vchodu vyfasovaly děti tužtičku a papír s křížovkou. Po areálu měly hledat hádanky a do křížovky doplňovat jejich řešení, a po vyluštění tajenky je čekala malá sladká odměna (pro nemilovníky lízátek spíš trest).
Jako první jsme se vydali do bludiště, kde se nacházela druhá polovina slov do křížovky. Po asi půlhodině nadšeného běhání, ztrácení se a opětovného nacházení, pokřikování „Kde jsteee!?“ nebo „Tady je šestadvacítka!“ jsme se odebrali na velkou nafukovací trampolínu, druhá skupinka se povozila na autíčkách, a třetí se jen tak kochala duhou větrníků pod zamračeným nebem.
Nakonec jsme kolem větrníků a trampolíny dohledali i zbylá slova do křížovky. Návštěvu jsme završili vrchovatou miskou nachos, protože párky v rohlíku už před zavíračkou došly.
Takže na hotdogy a vyfotit se jako dýně budeme muset dojet příště. Suma sumárum krásný barevný výlet, na který ty naše dvě hodiny byly opravdu málo.
