Slavná vila Tugendhat, vila Löw-Beer a nejnověji veřejnosti přístupná Arnoldova vila. Tři vily, tři různé styly a přesto podobné osudy. To jsou domy na úbočí Černých Polí v Brně. Nově jsou propojené svými zahradami, tak jako to bylo za života jejich posledních soukromých majitelů patřících do širší rodiny nesoucí jméno Löw-Beer.
Vila Tugendhat
Vila Tugendhat je považována za jedno z klíčových děl architektury počátku 20. století a i díky tomu byla v roce 2001, jako jediná památka moderní architektury v České republice, zapsána na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Vila Tugendhat byla postavena v letech 1929–1930 pro manžele Gretu a Fritze Tugendhatovy dle návrhu německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe. Díky spolupráci investorů a architekta vzniklo výjimečné dílo. Třípodlažní vila je usazena na jižním svahu Černých Polí a orientována hlavními obytnými prostory na jihozápad do zahrady. Z ulice je pak vila poměrně nenápadná.
Pozemek, kde vila stojí, dostala Greta jako svatební dar od svého otce, významného textilního továrníka židovského původu Alfreda Löw-Beera. Rodina Alfreda Löw-Beera žila ve vile ve spodní části rozsáhlé zahrady, přímo pod Vilou Tugendhat.
Dům je jedinečný pro svou formální architektonickou čistotu, vzájemné prolínání vnitřních a vnějších prostor a zasazení do přírodního rámce. Najdeme zde novátorské technické a konstrukční řešení jako okna, které bylo možné spustit až k podlaze, komoru pro kožichy nebo systém vzduchotechniky. Ojedinělé bylo i použití ušlechtilých materiálů. Interiér zdobí medově žlutá tzv. onyxová příčka, italský travertin, dýhy z ušlechtilých dřevin (eben, palisandr, zebrano).
Majitelé si domu si užívali jen 7 let, pak museli kvůli nacistické hrozbě dům i Československo opustit. Tugendhatovi roku 1938 uprchli do Švýcarska a vilu jako židovský majetek nacisté zabavili. Po osvobození se ve vile usadila na krátký čas ruská armáda, která dům zcela zdevastovala. Vila byla využívaná různě. K významnější rekonstrukci došlo až v letech 1980–85. Od roku 1994 je správcem domu Muzeum města Brna, které ho také zpřístupnilo veřejnosti. Velká a důkladná památková obnova proběhla v roce 2010 a navrátila dům do jeho původní podoby z roku 1930.
Vila Löw-Beer
Historie i zahrada vily Löw-Beer, kterou najdete na adrese Drobného 22 je spjata s mnohem známější vilou Tugendhat. Vilu nechal v roce 1903 na základě projektu vídeňského architekta Alexandera Neumanna postavit továrník Moritz Fuhrmann. Po jeho smrti koupil objekt v roce 1913 textilní magnát Alfred Löw-Beer. Ten později, v roce 1929, daroval část pozemku své dceři Gretě ke stavbě rodinného domu – budoucí vily Tugendhat.
Vila Löw-Beer prošla ve 30. letech částečnými stavebními úpravami. Upraveny byli především prostory centrální schodišťové haly. Autorem úprav byl vídeňský architekt Rudolf Baumfeld (1903-1988). V roce 1940 zabavili vilu Němci pro potřeby tajné státní policie (gestapa). Od roku 1946 vilu zabral stát. Mezi lety 1962-2012 zde fungoval domov mládeže. Během této doby nedošlo k zásadním stavebním úpravám, a tak bylo možné vilu opravit do stavu ze 30. let.
V současnosti je Löw-Beerova vila v majetku Jihomoravského kraje. Můžete si zde prohlédnout expozice věnované historií židovského osídlení regionu.
Arnoldova vila
Arnoldova vila (Drobného 299/26) se nachází v těsné blízkosti vily Tugendhat a vily Löw-Beer. Byla postavena jako první ze zmíněných vil, už v roce 1863. Investorem a autorem návrhu byl brněnský stavitel Josef Arnold. Původně se jednalo o volně stojící dům v zeleni obývaný pouze v letních měsících. Arnoldovi ji používali jako doplňkové bydlení k bytu v centru. Roku 1883 Arnoldovi vilu prodali a postupně se vystřídalo několik majitelů.
V roce 1909 vilu koupili manželé Cecilie a Cornel Hože, kteří vilu rozšířili a upravili pro celoroční bydlení. Většina prvků z této rekonstrukce, v raném stylu art deco, se ve vile zachovala dodnes. Zajímavostí může být, že Cäcilie Hože byla starší sestra Alfeda Löw-Beera a zřejmě i proto byly zahrady vil propojeny. Ani obyvatelé Arnoldovi vily neunikly holocaustu. Vila byla zabrána v říjnu 1939 a Cäcilie se synem a jeho manželkou přišli o život v koncentračních táborech.
Po II. světové válce vila krátce sloužila pro bydlení a administrativní potřeby. Později, od roku 1951 zde byla na víc než 60 let mateřská školka. Budově, díky narušené statice, hrozila po roce 2012 demolice. Nakonec vilu získalo Muzeum města Brna. Po rekonstrukci zde otevřelo prostory pro výstavy i setkávání.
A tak skoro po devadesáti letech došlo k opětovnému propojení tří rodinných vil a jejich zahrad. Každá z trojice vil je jiná, svá. Odráží dobu vzniku i vkus svých obyvatel.
