Pokud zadáte do internetového vyhledávače slovo Liberec s největší pravděpodobností na vás vyskočí fotografie Liberecké radnice a vysílače na Ještědu. Ano, jsou asi nejznámější. Krásných a zvláštních budov nabízí Liberec hodně. Asi nepostihnu všechny, to ani není možné. Každého zaujme něco jiného. Pojďte načerpat inspiraci pro toulky po městě Liberec.
Místní ať prominou, ale museli by jsme tu být mnohem déle, aby jsem se dostali “všude”.
Staré město
Čtvrť s označením Staré město zahrnuje nejen samotné centrum města okolo radnice, ale i tzv. Zahradní město v okolí ulice Masarykova.
Radnice a její okolí
Novorenesanční budova radnice zabírá celou jednu stranu náměstí Dr. E. Beneše. Tato monumentální a výstavní budova Vám připomene radnici ve Vídni, kterou se inspirovala. Stavbu ve stylu zaalpské renesance projektoval Franz von Neumann. Na špičce 61 metrů vysoké věže je socha rytíře, který bývá občas nazýván Roland. Na chvíli ho vystřídala rudá hvězda i český lev.
Zbývající strany náměstí obklopují nejrůznější historické domy. Některé z nich mají podloubí. V přízemí domů jsou většinou obchody a restaurace. V létě náměstí zpestřují letní zahrádky místních restaurací a kaváren, ze kterých můžete pozorovat město a jeho obyvatele. Na náměstí najdete i klasicistní pískovcovou kašnu, kterou zdobí bůh Neptun s typickým trojzubcem.
Pokud se budete pozorně dívat, v dlažbě ulice Moskevská najdete zbytky kolejí. Jsou přímo v ústí do náměstí. Dřív touto a souběžnou Pražskou ulicí jezdily tramvaje.
Za radnicí se skrývá meteosloupek i divadlo
Doporučuji obejít radnici. Nejenže se můžete pokochat reliéfy na její fasádě, ale za budovou najdete historický meteorologický sloupek. Stavbička v duchu neoresensance je z roku 1898 a je osazena meteorologickými přístroji od Wilhelma Lambrechta z Göttingenu.
Za radnicí najdete také budovu divadla F.X.Šaldy. Pokud je Vám stavba povědomá, možná to bude tím, že je z dílny architektů Helmera a Fellnera. Tato projekční kancelář se specializovala hlavně na budovy divadel a v bývalém Rakousku-Uhersku jich bylo hodně.
Nesourodé budovy
Dvě naprosto nesourodé budovy jsou od sebe vzdáleny jen přes křižovatku ulic Felberova a Palachova. Jde o budovu nákupního centra Plaza a Liberecký zámek. Budovy nedělí jen silnice, ale i příslušnost k jiným městským čtvrtím.
Plaza
Předimenzovaná budova nákupního centra Plaza Liberec působí poněkud zvláštně. Naštěstí, při pohledu z náměstí s radnicí, ji kryjí historické domy. Skrz jeden se dostanete dovnitř. Na malém prostranství tu najdete lampu Edison. Sochu a lampu pouličního osvětlení v jednom. Autorem je Jaroslav Róna jehož Marťana najdete sedět u vysílače Ještěd.
Zahradní město
V blízkosti botanické a zoologické zahrady se nachází vilová čtvrť. Ať už se vydáte z centra tramvají nebo pěšky, můžete pozorovat nejrůznější zajímavé budovy, které míjíte. Podél ulice 5. května jsou secesní bytové domy, které dál v ulici Masarykova nahrazují krásné vily a nejrůznější velkolepé objekty.
Zlatý kříž
Asi ty nejkrásnější liberecké budovy konce 19. století najdete na křižovatce ulic Masarykova a Vítězná. Je tu budova bývalé obchodní a živnostenské komory, kde dnes sídlí poliklinika, bývalé Městské lázně a Severočeské muzeum.
Severočeské muzeum
Severočeské muzeum bylo založeno jako první uměleckoprůmyslové muzeum v Česku v roce 1873. Dnešní budova, v romanticko-historizujícím stylu, byla postavena v letech 1897–1898 podle návrhu profesora Fridricha Ohmanna z Prahy. Jedná se o komplex, který v hmotě budovy odkazuje na původní měšťanskou zástavbu i původní renesanční věž radnice.
Lázně
V budově bývalých Městských lázní dnes najdeme Oblastní galerii Liberec. Honosná budova, v historizujícím stylu, vznikla v letech 1899-1902 podle projektu vídeňského architekta Petra Paula Branga. V době vzniku nebylo běžné mít domácnost vybavenou koupelnou, chodilo se do veřejných lázní. V budově byly vanové lázně, odpočívárny, zázemí, ale i bazén o rozměrech 20 x 10 metrů. Lázně sloužily veřejnosti až do počátku devadesátých let 20. století. Ve víru privatizace několikrát změnily majitele. Od roku 2005 patří městu a po úpravách se v roce 2014 otevřely v podobě galerie pro veřejnost.
Před budovou galerie sedí další ze soch Jaroslava Róny. Je to “malý” Sedící čert, který svým vzhledem připomíná svého Marťanského kolegu z Ještědu.
Kristiánov
Pokud se vydáte kousek do kopce, od budov Galerie a Muzea po ulici Vítězná, dostanete se do čtvrti s názvem Kristiánov. Název čtvrti je připomínkou jejího zakladatele Kristina Filipa Clam-Gallasse. V této čtvrti najdete množství krásných vil, první liberecké sídliště, liberecký zámek, ale i vodní nádrž Harcov.
Vodní nádrž Harcov
Vodní nádrž Harcov, nazývaná i jako Liberecká přehrada, byla postavena mezi roky 1902-1904. Má krásnou kamennou hráz osazenou dvěma věžemi. Impulsem pro vznik přehrady byla potřeba vody v průmyslových závodech, ale také omezení ničivých záplav. Přehrada přímo vybízí k odpočinku. Najdete tu pláž a plovárnu. Kolem přehrady je krásná vycházka.
Lesopark Králův háj
Nad jižní částí přehrady najdete lesopark Králův háj protkaný množstvím cest. Oproti vycházce kolem přehrady, tady musíte do kopce. Vedle lesoparku je názvem „Králův háj“ označeno také první liberecké sídliště. To se začalo stavět v roce 1927. Místní půvabné domy jsou inspirovány lidovou architekturou.
Liebigova vila
Pokud se od hráze přehrady dáte dolů, přes Josefínino údolí nebo uličkou Pod Klášterem, dostanete se k zámečku podobné Liebigově vile. Vila libereckého textilního magnáta barona Theodora von Liebiega ml. vznikla ve třech etapách. Každá etapa vtiskla budově svůj styl. Najdeme tu romantizující severskou neorenesanci využívající hrázdění, honosnější centrální část s věží i secesi.
Majitel vily byl prvním vlastníkem automobilu v Čechách. V zahradě si vybudoval garáž s benzínovou věží a protiletecký kryt. Dnes vilu využívá Magistrát města Liberce.
Návrat do centra města
Ulicí Jabloneckou se dostanete zpět do centra města. Cestou v parku minete Památník obětem komunismu, mající formu obřího zrcadla, několik vil a zajímavou budovu tělocvičny. Směr kudy do centra vám ukáže „Koule“.
Koule
V dolní části ulice Gutenbergova je futuristická socha Koule autora Milana Housera. Může posloužit jako dobrý orientační bod. Zajímavě se v ní během dne zrcadlí a lámou odrazy okolí. V noci sama tajemně svítí.
Část ulice Gutenbergova zabírá krásná secesní budova Grandhotelu Zlatý Lev, která byla postavena v roce 1906. Proti ní se nachází park Clam-Gallasů. Z parku je hezky vidět budova zámku.
Zámek
Červeno-bílá budova libereckého zámku, při pohledu z ulice Palachova, připomíná rozlehlou budovu státní správy. Nejstarší část zámku je z let 1582–1583, kdy tehdejší majitel panství Kryštof z Redernu nechal postavit jednoduchý renesanční zámek. Stavební vývoj zámku měl několik etap, kdy vznikala různá křídla a zámecká kaple. Poslední a asi nejvýznamnější etapa proběhla v letech 1852 – 1854 pod vedením vídeňského architekta H. Ferstela. Pak zámek ztratil svou reprezentační funkci. Sloužil jako sídlo správy panství a ubytování pro zaměstnance.
Od 70. let 20. století byla v zámku umístěna sbírka českého skla firmy Skloexport. Dnes je zámek nevyužitý.
Zajímavostí je zazděný vchod do budovy z ulice Palachova. Když se pořádně podíváte najdete v úrovni prvního patra původní vchod. Úpravy terénu kolem zámku proběhly už koncem 19. století, takže to není to žádná novodobá záležitost.
Zámek se dá obejít. Zadní strana budovy zámek připomíná více. Za zámkem je příjemný zámecký park a park Clam-Gallasů.
Nové město
I když název této čtvrti hlásá Nové město, najdete tu žulou dlážděné křivolaké uličky i roubené domy ze 17. století.
Sokolovské náměstí
Sokolovské náměstí se podobá hlavnímu libereckému náměstí Dr.E. Beneše. Také tu najdete výstavní domy. Některé, jako třeba památkově chráněný Appeltův dům, jsou zdobené bohatými ornamenty. Oproti hlavnímu náměstí, kde dominantu tvoří radnice, zde je to gotický kostel sv. Antonína Velikého. Kostel neleží přímo na náměstí, ale v ulici Železné, která do náměstí ústí.
Kostel sv. Antonína Velikého
Na první pohled zaujme 70,5 metrů vysoká věž kostela. Původní kostel, dostavěný v roce 1587, byl několikrát rozšiřován a upravován. Současná podoba pochází z novogotické přestavby z let 1872-1882. V blízkosti kostela je budova fary a arciděkanství.
Valdštejnské domky
V těsné blízkosti Sokolovského náměstí, ve Větrné ulici, se nachází tzv. Valdštejnské domky. Jsou to tři jednopatrové hrázděné domky soukeníků postavené v letech 1678-1681. Jejich jméno odkazuje na vévodu Albrechta z Valdštejna, i když vznikly až po jeho smrti. Připomínají totiž domy, které za jeho života obklopovaly tehdejší náměstí. Pokud se pořádně nedíváte, domky můžete snadno minout. Jsou schovány ve Větrné ulici, která je se svou šířkou 3,25 m, jedna z nejužších v Liberci. Domky se Vám tak asi nikdy nepodaří vyfotografovat jinak než z boku.
Labyrint uliček
Prohlížení jmen uliček v mapě Vás dovede k myšlence, že část ulic Nového města musí ležet ve svahu. Najdeme tu ulice s názvy Na Svahu, U Lomu, Mistrovský vrch, Rámový vršek, Na Schůdkách. Pravdou je, že mezi Sokolovským náměstím, navazující ulicí Valdštejnskou a ulicí s názvem Široká, je značný výškový rozdíl. Tyto ulice spojuje několik schodišť a prudkých uliček. Mnohé z nich působí jako malý labyrint. Snad nejvíc patrné je to v oblasti mezi ulicemi Na Ladech, Valdštejnská a Pelhřimovská. Tady máte neustále pocit, jako by jste šli někomu do dvora. Zajímavou atmosféru získá toto místo v noci, když se rozsvítí pouliční osvětlení.
Dolní město
Dolní město, jak název napovídá, leží oproti Novému a Starému městu o něco níž. Najdeme ho rozložené v blízkosti řeky Lužická Nisa. Většina ostatních čtvrtí je poklidná, tady to naopak kypí životem.
Hektické Dolní město
Dolní město je jeden velký přestupní, nákupní, ale i zábavní uzel. Najdete tu vlakové a autobusové nádraží, jde o centrální přestupní terminál místní dopravy. V těsné blízkosti je množství velkých a menších obchodních domů, úřadů a také zábavní centra Babylon a IQlandia.
Terminál MHD Fügnerova
Dnes, v podstatě centrální, přestupní terminál MHD záři trochu vybledlou červenou barvou. Červená barva tak trochu varuje, dávej si pozor. Pro neznalé, je to tu místy o život. Autobusy a tramvaje se valí skoro všemi směry a mezi tím se proplétá množství lidí. Původní záměr byl prý trochu jiný. Dnešní terminál, dvoupodlažní ocelová stavba s výraznými hodinami o průměru 4,5 metru, vznikl v roce 1996. Červená barva měla odkazovat na tehdejší barvu místních tramvají.
Pokud Vás tento “chaos” baví pozorovat, ale nechcete se přímo zúčastnit, zajděte si do obchodního centra LBC. Tady v prvním patře je jídelna a kavárna. Z oken nebo venkovního balkonu můžete pozorovat ruch pod sebou.
Obchodní domy minulosti a současnosti
V těsné blízkosti terminálu je Obchodní centrum Forum Liberec, které bylo postaveno v roce 2009 na místě původního OD Ještěd. Obchodní dům se tváří jako několik samostatných domů vedle sebe.
Kontrastem k dnešní budově jsou obchodní domy postavené na počátku 20. století. Hned tři jsou na sousedním Soukenickém náměstí. Najdeme tu Palác Dunaj postavený podle projektu Adolfa Foehra v roce 1928. Druhý roh náměstí vyplňuje, oblými křivkami, funkcionalistický Palác obuvi Baťa z roku 1932. Další zajímavou budovou je neoklasicistní Palác Nisa postavený v letech 1936-1937.
Šolcův dům u řeky
Trochu klidu, v chaosu Dolního města, najdete v blízkosti řeky. Je tu nejen zeleň parků, ale i roubený Šolcův dům. Obchodník s plátnem Hans Friedrich Scholz si jej nechal postavit v roce 1774. Dům málem zmizel při stavbě blízkého domu kultury. Dnes je využíván správou CHKO Jizerské hory.
Perštýn
Perštýn je klidná kopcovitá čtvrť v těsném sousedství Dolního města. Jistou umírněnost a klid místní, hlavně vilové zástavby, dodává i přítomnost krematoria a hřbitovu.
Místo posledního rozloučení – krematorium
V ulici s prozaickým názvem U krematoria, najdete budovu krematoria postavenou v letech 1915-1917 podle projektu Rudolfa Bitzana. Zvláštností je, že v době vzniku budovy byly pohřby žehem zakázané. První kremace zde proběhla až na podzim roku 1918, po vzniku samostatného Československa. Původní secesní budova byla několikrát přistavěna a doplněna, ale ani to jí neubralo na poněkud pochmurné kráse.
Liebiegovo městečko
Pokračováním ulice U krematoria je ulice Plátenická. Tato vás dovede, trochu oklikou, před brány Liebiegova městečka. Možná jste ho viděli v nějakém filmu, aniž víte, že se nachází v Liberci. Je oblíbenou lokací nejen českých filmových štábů.
Tento soubor bytových domů, tvoří malé městečko s vlastní školou, školkou i hasičskou zbrojnicí. Pomyslným centrem je náměstí Pod Branou. Autorem tohoto městečka, které vznikalo od poloviny 19.století do 20 let 20. století jako zaměstnanecké sídliště, je Jakob Schmeissner.
Naše putování, po zajímavých místech v Liberci, jsme začali a skončili na místech propojených s výrobou textilu a majiteli místních továren rodem Liebigů. Krásná radnice, ale i neméně působivé Liebiegovo městečko stojí za zhlédnutí. Je to až k nevíře, kolik zajímavých míst, pevně spjatých s historií, Liberec nabízí. Navštivte toto úžasné město, odhalte jeho krásu a místa, která jsme nestihli objevit.
