Vždy není posvícení a příroda si dělá co chce. Tak by se dal v kostce charakterizovat i náš výlet na Hrad Buchlov, zámek Buchlovice a do lázní Smraďavka. Rozmary počasí k cestování holt patří a občas zažijete i to, co za slunného dne stěží.
Hrad Buchlov
Uprostřed hlubokých chřibských lesů najdete majestátní hrad Buchlov. Lesy obklopující hrad, tvoří převážně habřiny a bučiny. Hrad Buchlov leží 12 km západně od Uherského Hradiště v nadmořské výšce 540 m nad mořem.
Počátky hradu spadají do 1. poloviny 13. století, kdy byl založen českým králem. Který král stojí za jeho vznikem se přesně neví. Nedochovala se zakládací listina, takže se historikové mohou jen dohadovat. Hrad patřil českým králům až do roku 1511, kdy jej král Vladislav II. Jagellonský daroval Arklebu Trnavskému z Boskovic za jeho významné služby proti Turkům. Později se dostal do držení rodu Žerotínům a od nich k rodu Zástřizlů. Ti zde provedli velké stavební úpravy v duchu renesance. Další majitelé, pánové z Petřvaldu (1644–1800), provedli na hradě poslední stavební úpravy. I tak středověký hrad nevyhovoval pohodlnému životu a tak si majitelé postavili zámek v nedalekých Buchlovicích.
Hrad ale nechátral. Poslední majitelé, hrabata Berchtoldové z Uherčic, zde umístili své rodinné muzeum plné přírodovědných a historických předmětů. Od roku 1945 hrad vlastní stát.
Egyptská mumie na Buchlově
Dnes je na hradě hned několik prohlídkových okruhů. Procházka starým hradem vede gotickými a renesančními prostory. Od technického zázemí hradu, jako je černá kuchyně nebo zbrojnice, se dostanete do reprezentačních prostor rytířského sálu, kaple či ložnice majitelů. V té můžete obdivovat na svou dobu opravdu neobvyklý obraz. Je na něm Leopold hrabě Otislav z Kopenic, přezdívaný „moravský Herkules“ první manžel Marie Terezie rozené Petřvaldské, která se podruhé provdala za Prospera hraběte Berchtolda z Uherčic.
Hrad ukrývá i egyptskou mumii. Najdete ji na okruhu, který je věnován rodinnému muzeu hrabat Berchtoldů. Na trase najdete přírodovědné, egyptologické sbírky, kuriozity nebo pracovnu Bedřicha Berchtolda. Kromě základních okruhů nabízí hrad i dva výběrové. Buchlov v proměnách času spojuje oba základní okruhy. Děti si projdou hrad spolu s průvodcem a brožurkou „S pastelkami po hradu Buchlov“. A jako každý správný hrad i Buchlov má své pověsti. Během prohlídek se dozvíte o lípě neviny nebo o zrcadle ošklivosti.
Kaple sv. Barbory
Z oken hradu můžete zahlédnout kapli sv. Barbory. Na sousedním kopci Modla ji nechal v letech 1670–1672 postavit Hanuš Zikmund z Petřvaldu. Kaple byla poutním místem, ale sloužila i jako hrobka Petřvaldů a Berchtoldů z Buchlova. Její půsorys tvoří rovnoramenný kříž s centrální kupolí. Poblíž kaple se nachází socha Panny Marie s dítětem z přelomu 17. a 18. století. Ke kapli se dostanete od hradu po Naučné stezce Okolo Buchlova. Trasa stezky má necelé 3 kilometry a byla otevřena v roce 2010. Díky převýšení u kaple a nezpevněnému povrchu není vhodná pro kočárky.
Zámek Buchlovice
Zámek Buchlovice byl původně zamýšlen jako galantní dar pro Anežku Eleonoru z italského rodu Collona. Stavbu objednal její manžel hrabě Jan Dětřich Petřvaldský těsně před rokem 1700. Zámek ve stylu tak zvané villy rustica si Anežka Eleonora neužila. Zemřela před jeho dostavbou.
Barokní komplex se skládá ze dvou protilehlých zámeckých budov a rozsáhlého parku. Horní zámek, dříve sloužil hospodářským účelům (stáje, později hostinské pokoje). Honosný tzv. Dolní zámek zase sloužil k reprezentačním účelům a pro ubytování hraběcí rodiny. Uprostřed mezi budovami je dvůr s centrální kašnou. Zajímavostí je, že část zámku sloužila po roce 1805 za Leopolda I. Berchtolda jako vojenská nemocnice.
Současnou podobu získal zámek až v prvních dvou desetiletích 20. století, kdy citlivé úpravy provedl architekt Dominik Fey. Interiéry s původními štukovými stropy jsou zařízeny ve stylu historismu (přelom 19. a 20.století). Interiéry barokního zámku si můžete prohlédnout s průvodcem v rámci prohlídky.
Zámecký park
Zámeckým parkem se můžete procházet sami. Park o rozloze téměř 19 ha má dnes podobu přírodně krajinářského parku v anglickém stylu. Základ dendrologické sbírky parku položil Leopold I. Berchtold. O výsadbu exotických a vzácných dřevin se zasloužil další příslušník rodu Berchtoldů, botanik dr. Bedřich Berchtold. Ten semena a sazenice vozil ze svých cest po světě. Po roce 1958 postupně park prošel obnovou, kdy byl v roce 1964 obohacen o výsadbu rododendronů. V roce 1981 začala v parku tradice letních výstav fuchsií.
Fuchsie v zámeckém parku
Místní sbírka obsahuje kolem 1250 exemplářů. Je až neuvěřitelné, jak proměnlivé mohou být květy rostlin, které si musí vystačit jen s několika málo barvami (červenou, fialovou, bílou, růžovou). Fuchsie objevil v lesích Jižní Ameriky v roce 1703 Charles Plumier. Keř nazval na počest „otce botaniky“ Leonarda Fuchse. České odrůdy fuchsií si vydobyly světové uznání. Pěstitelská a šlechtitelská tradice v jejich případě souvisí se zakladatelem genetiky Řehořem (Gregorem) Mendelem.
Záchranná stanice volně žijících živočichů
Se vstupenkou do parku nebo zámku se v letních měsících (červen – září) dostanete i do Záchranné stanice volně žijících živočichů. Tato stanice je zařazena od října 2003 v Národní síti stanic a spravuje území celého Zlínského kraje a část Jihomoravského kraje. V trvalé expozici žijí zdraví, ale i různě handicapovaní živočichové. Nejčastěji tu najdete nejrůznější ptáky, které známe z naší přírody. Stanice se zabývá také chovem vybraných druhů dravců a sov, takže tu uvidíte mimo jiné i orla mořského nebo sokola stěhovavého.
Tipy pro návštěvu parku
Hned u pokladny myslete na zakoupení průvodce (brožurky) o místních stromech. Stromy jsou v parku číslované, ale bez brožury nemáte moc šancí zjistit, o jaký strom se jedná.
Trochu zrádné budou místní cestičky za a nebo po dešti. Jsou vysypané pískem nebo antukou, ale můžete se lehce bořit a nabrat vodu do otevřených bot. Tak na to v nepříznivém počasí pamatujte.
Lázně Smraďavka (Leopoldov)
V malebném údolí Chřibů, nedaleko Buchlovic, najdete malé lázně nevábně znějícího názvu Smraďavka. Za toto pojmenování může místní sirnatý pramen. O prameni se již v roce 1580 zmiňuje Tomáš Jordán z Clausenburku ve své knize. “Kniha o přirozených vodách hojitedlných neb teplicech moravských” patří k základním balneologickým příručkám. Petřvaldové u pramene postavili kapli a posléze lovecký zámeček.
Větší slávu získal místní pramen za Leopolda Berchtolda (majitele Buchlova), který roku 1805 založil sirnaté lázně. Proto bývá místo nazývané také jako Leopoldov. Lázně časem zanikly, ale k jejich znovuobnovení došlo v roce 2012. Dnes zde najdete malé lázně, restauraci a nádherný rybníček s hejnem kachen a překvapivými obyvateli malého ostrůvku, jimiž jsou králíci.
Chřiby nabízí mnoho možností kam vyrazit. Toto nevelké pohoří je protkáno sítí turistických cest. Je tu plno zajímavých památek roztroušených v nevelké vzdálenosti od sebe. Můžete navštívit poutní místo Hradisko sv. Klimenta, nebo zříceninu hradu Cimburk, o kterých jsme psali v článku Chřiby a zřícenina hradu Cimburk. Oblíbené turistické cíle jsou také skalní útvary (Břestecká skála, Zbořené zámky), kapličky a rozhledny (Salaš) roztroušené po lesích. Můžete sem vyrazit i na koloběžce nebo kole, jako Výleťáci na kolobkách.
