Po 4 měsících od rozhodnutí vyrazit, naplněných plánováním a zjišťování informací, konečně nastal den D. Naše cesta do Kuala Lumpur a Singapuru. Krátce po 4 ráno jsme vyrazili z Brna směr pražské letiště. Auto jsme odstavili na hlídaném parkoviště a byly převezeny na letiště. Odbavili jsme kufry, prošli kontrolou. Nejprve nás čekalo mezipřistání v Istanbulu a pak navazující let do našeho cíle – Kuala Lumpur v Malajsii.
Letiště Istanbul
Kolem 13 hodiny, po necelých 3 hodinách letu v Airbusu A320 jsme dosedli v Istanbulu. Protože i následující let jsme měli s Turkish Airlines o zavazadla jsme se nemuseli starat. Vystoupili jsme na terminálu E a jali se prozkoumávat letiště. Do plánovaného odletu, respektive nástupu do letadla, jsme měli zhruba 3 hodiny volna. Pak nás měl čekat 10 a půl hodinový let do Kuala Lumpur.
100 jarních kilometrů po letišti
Důvody proč prozkoumat letiště jsme měli hned dva. Zaprvé pořádně se projít před cestou, protáhnout si nohy a rozproudit krev, abychom pokud možno co nejvíc zmírnily dopady omezeného pohybu v letadle na naše zdraví. Druhý důvod byl čistě pragmatický. Věděli jsme, že při zpátečním letu tu budeme mít na přestup jen asi hodinu a půl. Chtěli jsme si dopředu prozkoumat letiště, abychom pak při příletu rychle věděli, kam se vydat. Takže jsme pro šmejdili, co se dalo. Prošli jsme si jedno křídlo terminálu, obešli obchody, a zjistili jsme, že na letišti mají i muzeum se vstupem 13 Euro za dospělého.
Vtipné bylo, že nám posunuli odlet asi o hodinu. Číslo Gate se objevilo zhruba ve stejnou dobu, kdy už jsme měly být původně ve vzduchu. A tak jsme stejně dobíhali. Naštěstí jsme věděli, kam se potřebujeme dostat. Gate byla v jedné z těch „nožiček“ letiště, takže jsme využili zrychlovací chodníky. Samozřejmě, že náš Gate byl až úplně ale úplně na konci.
Let Istanbul – Kuala Lumpur
Do Kuala Lumpur jsme tentokrát letěli s Airbusem A350-900. Tento typ má kapacitu zhruba kolem 330 sedadel. V business class jsou to pak vždy tři řady trojsedadel oddělené od sebe uličkami. Dostali jsme deku, papučky, ponožky, masku na spaní a špunty do uší. Zhruba hodinu po vzletu jsme dostali jsme večeři, a kolem půlnoci nám ztlumili osvětlení, abychom mohli spát. Pokud se někomu nechtělo spát, mohl využít palubní systém s dostatkem filmů, hudby a jiné zábavy.
Trochu problém byly turbulence. Ono je to dost i o velikosti letadla — když to srovnám s D1, tak to v podstatě nic nebylo. V době turbulencí nás jen nechtěli pustit na záchod, což byla v noci docela nepříjemná situace. Asi hodinu před přistáním jsme pak dostali snídani.
Přistání a cesta z letiště
V Kuala Lumpur mají tak trochu zvláštní způsob cesty mezi přílety a odbavením. Po tom, co jsme vyšli z letadla, prošli jsme terminál na malé nádraží, odkud nás odvezl obousměrný vlak do hlavní budovy. Tady jsme prošli vstupní pasovou kontrolou a až nakonec si vyzvedli i kufry. Cestou přes letiště jsme se nám aktivovala připravená místní SIM karta, tak jsme si rovnou zavolali Grab (místní obdoba Boltu) a nechali se odvézt do hotelu.
Další díly ze série:
- Malajsie – co je dobré vědět než vyrazíte
- Cesta do Kuala Lumpur
- Druhý den v Kuala Lumpur – Bukit Bintang a Aquaria KLCC
- Den třetí: Kuala Lumpur – Eco Park a lví tanec
- Den čtvrtý: Singapur – Marina Bay a Supertree
- Den pátý: Singapur – Little India, Chinatown a orchideje
- Den šestý: Letiště Changi Singapur
- Den sedmý: Bangunan Sultan Abdul Samad a Thean Hou Temple v Kuala Lumpur
- Den osmý: Batu Cave, Taman Tugu a The River of Life
- Den devátý: Putrajaya
- Den desátý: FRIM a Forest Skywalk
- Den jedenáctý: KL Tower a Čínská čtvrť
- Den dvanáctý: Botanická zahrada v Kuala Lumpur a Muzeum textilu
- Den třináctý – Odjezd z Kuala Lumpur aneb Zpět do reality
