Jak byl porušen zákon

Jak byl porušen zákon

Maruška je velmi hezké a milé stvoření, které myslí jen na blaho ostatních. Prostě taková živá panenka Marie v modelkovském podání. Nikdy by nikomu neřekla nic špatného a nikdy, opravdu nikdy, by neporušila zákon.

Maruška je vzdělané děvče. Tedy, jako každý vysokoškolák se účastnila jedné velké párty. Jak to, tak bývá alkohol tekl proudem.

Maruška je specialistka na víno, ví o něm mnohem víc než já. Já víno miluju a rozeznávám na něm jiskrnou červenou, bílou nebo růžovou barvu. Když víno ochutnám, musím se vyjádřit k jeho chuti. Ta se běžně hned po prvním doušku dělí na chutná a nechutná. Vinná specialistka Maruška se tvrdému alkoholu vyhýbá. Nebylo tomu vždycky tak.

Nedělní večírek se vydařil, všichni se výtečně bavili. Vše však jednou skončí a mladí lidé se vracejí tichým a ztemnělým městem domů. Maruška šla se svojí kamarádkou Bětkou zpět na kolej.

V té době byl podél tramvaje rozkopaný chodník čekající na svoji zaslouženou opravu. Děvčata byla veselá a jak si, tak povídala, Bětka narazila do značky stojící před ní. Ta s třeskem spadla vedle výkopu.

Jakmile Maruška Bětku posbírala, děvčata se zamyslela nad nešťastným umístěním značky zákaz vstupu chodců. „Vždyť to by se mohlo stát komukoliv, mohl by si ublížit!“ Shrnula situaci Bětka. A tak se ty dobré duše rozhodly ochránit svoje spoluobčany umístěním značky na šikovnější místo.

Dnes je těžké říci, jakým algoritmem děvčata určila nové místo pro značku, ale my víme, že následující ráno se Maruška probudila na koleji. Bětka již byla na přednáškách a Maruška měla ještě pár hodin času. Po včerejší noci si potřebovala dát snídani. Šla tedy do kuchyně a na lednici našla vzkaz od druhé spolubydlící. „Co vás to napadlo! Vždyť je to porušení zákona, někdo si ublíží! Hned to musíte vrátit!!!“ Maruška chvilku nechápala o čem je řeč, a tak se otočila od lednice, že si udělá kávu. A v tom to přišlo. U linky byla opřená zákazová značka! V Maruščině hlavě se odehrály hned dvě scény; padající člověk do příkopu a nástup do policejního auta. V tom okamžiku se Maruška rozhodla. Musí tu značku vrátit.

Problémem, jež jí vyvstal na mysl jako první bylo, devět hodin ráno a všední den. Jak to proboha vrátím bez toho, aby mě někdo poznal?!

Nápad přišel zanedlouho. Slunce sice v zimním období nesvítí, ale za těmi velkými tmavými brýlemi mne nikdo nepozná! A co se značkou? I tento problém byl záhy vyřešen. Maruška značku zabalila do prostěradla a po špičkách se vydala ven z koleje.

Celou cestu k místu činu přemýšlela, jak tam značku znovu umístí, tak aby ji při činu nikdo neviděl. Na nic bohužel nepřišla, a tak vsadila na improvizaci. Když vystoupila z tramvaje stála přímo před výkopem, kde chyběla značka.

Jenže co teď. V noci byla tma a nikde nikdo nebyl. I přes tmavé brýle naše tajná agentka viděla obrovské množství lidí čekajících na své spoje. V dlouhém tmavém kabátu, slunečních brýlích a s prostěradlem omotanou značkou si začala mezi lidmi připadat podezřele.

Nedaleko od výkopu byl vjezd na dvůr nějaké firmy. Z čisté logiky věci Maruška usoudila, že ve vjezdu může nenápadně značku vybalit a zanechat. Přece jen jde o hlavní ulici, v noci tu chodí spousta opilých individuí a někdo z nich značku posunul. To je jasná věc pomyslela si. S jasným plánem se Maruška, co nejnenápadnějším způsobem nesla směrem ke vjezdu. Jakmile zaplula za vrata, neuvěřitelnou rychlostí značku vybalila a naaranžovala za vrata. S úlevou a pocitem dobře vykonané práce si Maruška elegantně sundala brýle a … byla tam! Přímo na ni naměřená bezpečnostní kamera!

Obratným pohybem byly tmavé sluneční brýle zpět na očích a Maruška s vidinou nástupu do policejního vozu vyplula z vjezdu směrem k nejbližší zastávce.

Sdílejte článek

Share on facebook
Share on twitter
Share on whatsapp
Share on email

Přihlaste se k odběru novinek, aby Vám žádný z publikovaných článků neunikl.

Scroll to Top