Litovel, ležící 18 km severozápadně od Olomouce, bývá přirovnáván k Benátkám. Turističtí průvodci o městu hovoří jako o Moravských Benátkách. Voda je tu s nadsázkou skoro všude. Jedno z ramen řeky Moravy protéká rovnou pod náměstím a radniční věží. Samotné město, ale i jeho širší okolí, je plné zajímavých staveb, které potěší milovníky architektury. Rovina, střídající se lesy a pole kolem řeky Moravy, je pak ideální pro nenáročné výlety na kole.
Historie Litovle
Historie Litovle je spojena s řekou Moravou a jejich rameny. Samotnému městu tyto vodní toky skýtaly ochranu už od svého založení kolem roku 1255 za vlády Přemysla Otakara II. Z původně královského města se postupem času stalo město pod ochrannou místní šlechty. Nejdříve pánů z Vlašimi sídlícími na hradě Úsov a později pánů z Boskovic. Město v době renesance vzkvétalo a vznikly tak památky, které můžeme obdivovat i dnes. Jsou to měšťanské domy na náměstí, přestavba radnice nebo kostela sv. Marka.
S příchodem nových majitelů – Lichtenštejnů na počátku počátku 17. století, ztratilo město svůj dřívější význam. Další ránu městu zasadila třicetiletá válka. Město bylo vydrancováno Švédy a také zde řádila morová epidemie. Litovel se postupně změnil i díky barokním přestavbám. K většímu rozvoji došlo po roce 1850, kdy se město stalo městem okresním. Díky přílivu lidí z okolí se postupně rozvíjel hlavně zemědělský průmysl (cukrovar, sladovna, lihovar) a později i další výroba např. papírenských strojů nebo gramofonů.
Náměstí v Litovli
Dominantou náměstí Přemysla Otakara je bezesporu radnice s radniční věží vysokou 72 metrů. Prý nejvyšší na Moravě.
Rozhodně žádná jiná radniční věž nestojí přímo nad řekou Moravou. Přesvědčit se o tom můžete, když projdete průchodem hned vedle věže. Tím se dostanete do úzké, osobité uličky s názvem Šerhovní.
Ta vede podél ramene řeky Moravy jménem Nečíz. Toto rameno lze spatřit i na náměstí, kde až k němu vedou schody.
Naproti radnici stojí od roku 1724 morový sloup. Pochází z dílny Václava Rendera, autora sousoší Nejsvětější Trojice v Olomouci. Náměstí obklopují krásně opravené historické domy pocházející z různých dob. Najdete tu renesanční měšťanský dům Lorenze Langa z roku 1542 s barokní přestavbou kolem roku 1710. Secesní budovu záložny z roku 1913, kde sídlí Turistické informační centrum a restaurace. Také německý dům, secesní budovu Městského klubu z roku 1899 a mnoho dalších.
I při procházce širším centrem budete neustále potkávat vodu. Řeka Morava má v Litovli rovnou šest ramen. Historické centrum obtékají ramena řeky Muzejní voda a Dušní Morava. V místech, kde se z Dušní Moravy odpojuje další rameno řeky Nečíz, najdete vodní elektrárnu. Tato, ve funkcionalistickém stylu postavená, hydrocentrála vznikla v 30. letech 20. století v rámci regulace řeky Moravy.
Jen o kousek dál, na náměstí Svobody, najdete kostel sv. Marka, pozdně gotickou kapli sv. Jiří a dům soukenického cechu dnes knihovnu.
Smetanovy sady
Všudypřítomná voda má i svá negativa. Litovel v roce 1997 zasáhly ničivé povodně. Živlům v podobě tornáda vzdorovalo město v roce 2004. Pomník připomínající tuto skutečnost najdete na okraji Smetanových sadů.
Smetanovy sady se dvěma rybníky, Uničovským a Olomouckým, přímo vybízí k odpočinku. Kromě odpočinku a pozorování vodního ptactva plujícího po rybnících se můžete kochat budovami v okolí. V hladině Uničovského rybníka se krásně zrcadlí novorenesanční budova gymnázia. Budova pochází z roku 1904 je ozdobena čtyřmi mozaikami s výjevy z historie Litovle.
V sousedství budovy gymnázia je pak krásná ukázka funkcionalistické architektury – budova Sokolovny. Sokolovna byla postavena mezi lety 1934-35 podle návrhu architekta Josefa Dovrtěla. Před budovou zaujme socha Gustava Frištenského od Jiřího Fingera z roku 2013.
Gustav Frištenský a Litovel
Město Litovel je spojené se jménem Gustav Frištenský, který byl za Rakouska-Uherska a první republiky českým zápasníkem v řeckořímském zápase.
I když se Gustav Frištenský narodil v obci Kamhajek, většina jeho života je spjata právě s Litovlí. Dostal se sem přes Brno, kde se učil řezníkem. V Brně také začal navštěvovat místní Sokol a atletický klub Hellas. Tak se dostal ke své zápasnické dráze. Od roku 1917 žil v Litovli, kde se oženil s dcerou sládka litovelského pivovaru Miroslavou Ellederovou. Žil zde až do své smrti v roce 1957. V ulici nesoucím jeho jméno můžete najít vilu, opatřenou pamětní deskou, ve které žil.
Hradby a městské muzeum
Jen kousek od Smetanových sadů můžete obdivovat zbytky městského opevnění. V parku Míru, v ulici na Čihadle, se vyřádí na hřišti děti. V druhé části parku, za cestou vedoucí na náměstí, najdete Městské muzeum. Zde se můžete dozvědět víc o řemeslech, které se v Litovli provozovala, výrobě gramofonů a samozřejmě o Gustavu Frištenském.
Svatojánský most
Svatojánský most překlenuje svými šesti pilíři řeku Moravu. Most najdete v ulici Vítězná. Tento kamenný, třetí nejstarší most u nás, má délku 55 metrů. Postaven byl kolem roku 1592. Své jméno má podle sochy sv. Jana Nepomuckého od Jana Sturmera umístěné uprostřed mostu. Dnešní podoba je výsledkem rekonstrukce po povodních v roce 1997.
Výlety na kole
Okolí Litovle je ideální místo na vyjížďky na kole. Je zde rovina, takže výlety zvládnou i méně zdatní cyklisté. Vypravit se můžete, podle vaší kondice, po některé z místních cyklotras. Pro děti je určena Lesánkova cyklotrasa, vedoucí přírodním parkem Litovelské luhy.
Tento, zhruba 8 km dlouhý okruh, je vybavený hracími prvky a informačními tabulemi o přírodě. Vede po asfaltu, takže můžete vyrazit nejen na kole, ale i na in-line bruslích.
Litovel je malebné město obklopené krásnou přírodou, kde moc turistů nepotkáte. V klidu maloměsta můžete obdivovat historické budovy nebo navštívit místní muzea. V okolí je spousta zajímavých míst, kam můžete vyrazit pešky, na kole nebo autem. Namátkou jmenujme hrady Bouzov a Úsov, Mladečské a Javoříčské jeskyně, arboretum Bílá Lhota, městečka Loštice a Mohelnice.
