Tři týdny s batohem na zádech. Pár rad pro ty, kteří váhají cestovat na vlastní pěst.
Proč Malajsie, Singapur a Brunej?
Myšlenka podívat se do Malajsie se zrodila již před několika lety, ale nebyla to jediná destinace, kterou jsem chtěla navštívit, nechala jsem tomu tedy volný průběh. Exotické destinace si nechávám na zimní období, je to z důvodu zkrácení zimy a relativně volnějšímu pracovnímu tempu. Věděla jsem, že chci odjet v únoru. Co jsem nevěděla, bylo kam a s kým.
V půlce prosince mi volal kamarád a přišla řeč i na cestování. Říkal, že již dlouho má sen, zkusit jet někam daleko, bez cestovky, ale bohužel nezná řeči a nemá s kým cestovat. Domluvili jsme se tedy, že se podívám na letenky a pokud bude něco za dobrou cenu, pojedeme. Dal mi volnou ruku ve všem, což pro mě bylo ideální. Vánoční svátky jsem strávila u počítače a hledala vhodné destinace.
První podmínka byla, že to musí být bezpečná země, ideálně bez víza. Čím levněji se bude v dané destinaci žít, tím lépe. Ve hře byla Malajsie, Kostarika, Vietnam, Kambodža a Laos. Malajsie z toho vyšla nejlépe. Štěstí jsme měli i na letenky. Povedlo se najít let s jedním přestupem a minimální čekací dobou na mezipřistání.
Příprava na cestu
odvázala, jelikož naše cesta trvala od 2.2. do 21.2.2018, což jsou téměř tři týdny. Dnes mohu říci, že nelituji jediného dne, který jsme na cestě strávili. Na internetu jsem začala hledat informace. Velkým pomocníkem pro mne byl i knižní průvodce – Malajsie, Singapur, Brunej. Nápad podívat se i do Singapuru a Bruneje se vlastně zrodil až po zakoupení tohoto průvodce.
Plánování vnitrostátních letů
Několik užitečných rad pro cestování letadlem pouze s příručním zavazadlem
v ubytování bez klimatizace, připravte se na to, že oblečení hned tak neuschne (zkušenost z Cameron Highlands). Potřebujete-li
použít např. žiletku, k dostání jsou jednorázové, které můžete koupit i po jednom kuse. Pro nákup hygienických potřeb a potravin doporučuji síť obchodů Seven Eleven.
Jak si zajistit ubytování?
zahrnuta v ceně, připočítává se až na místě.
Jak se orientovat?
Je pátek 2.2.2018, vyrážíme na cestu.
Kontrola velikosti zavazadel na letišti v Praze. Velikostí splňujeme oba dohromady limit jedné osoby.
Na letiště přijíždíme s předstihem, čas nám poměrně rychle utíká. Letadlo má zpoždění, což se projevuje v Istambulu, kde musíme výrazně zrychlit chůzi.
Mezipřistání v Istambulu
3.2.2018 Kuala Lumpur
máme zarezervováno v hotelu Arenaa Star Hotel.
4.2.2018 Kuala Lumpur
kde konečně kupujeme jízdenky.
Okolí Masjid Jamek
Čínská čtvrť a přípravy na příchod Nového čínského roku
Batu Caves
Dalším cílem dne je Batu Caves, posvátná hinduistická svatyně v obří vápencové jeskyni. K hlavní Chrámové jeskyni vede 272 schodů. Pod schodištěm se tyčí 43 m vysoká socha boha Murugana. Každoročně se zde koná Thaipusam – hinduistický svátek zahrnující obřadní oběti různého stupně. Obvykle sem jezdí přímé metro z TBS nebo KL Sentral. Bohužel z důvodu uzavření jednoho úseku metra musíme přesednout na autobus, nicméně se k Batu Caves bez větších problémů dostáváme.
Na tomto místě je neskutečně velká koncentrace lidí, hraje tu velmi hlasitá hudba, vůně se mísí s občas nesnesitelným zápachem. Určitě je na místě hlídat si osobní věci. Na schodech do jeskyně potkáte kromě zástupů hinduistů a turistů také drzé opice, které neváhají ukrást cokoliv, co považují za jídlo nebo pití. Rozhodně se nedoporučuje je krmit, hladit nebo se na ně snad usmívat. Jakmile opice vidí zuby, vnímá to jako výzvu k boji.
Batu Caves
Opice před skalním chrámem
Od Batu Caves odjíždíme zpět do KLCC. Každý den po setmění můžete v KLCC parku shlédnout krásně osvětlenou fontánu – Lake Symphony. Po cestě zpět máme nepříjemný zážitek, naštěstí je za celou dobu jediný. Na kamaráda se pokouší zaútočit místní pobuda. Důvod nevíme a ani po něm raději nepátráme. Naštěstí se nic nestalo. U hotelu se povaluje několik bezdomovců a není problém vidět potkany různých velikostí.
5.2.2018 Kuala Lumpur – Titiwangsa a odlet na Langkawi
Ráno jsem si balíme batohy a vyrážíme směr Titiwangsa, krásný městský park s výhledem na KLCC a věže Petronas. Bylo naivní si myslet, že zastávka metra Titiwangsa bude poblíž parku. Není, nicméně pokračujeme s navigací v ruce, která nás občas trochu zamotává. Asi po hodině od vystoupení z metra přicházíme do parku. Před vstupem si všímáme zvláštní budovy Istana Budaya, paláce kultury postaveného v roce 1999. Jedná se o centrum všech typů divadla. Konají se zde místní i mezinárodní představení.
Titiwangsa Lake Gardens
Cesta na Langkawi
Do ubytování Sayy Haa Inn přijíždíme po setmění. Večer ještě absolvujeme krátkou procházku po letovisku a dáváme si večeři.
Ryba tří chutí a rýže s krevetama
6.2.2018 Langkawi
Sandy Skulls Beach Vodopád Temurun
7.2.2018 Langkawi, Penang
Dopoledne ještě procházíme obchůdky na hlavní ulici a potom odjíždíme adrenalinovou stezkou na letiště vrátit auto. 13.45 odlétáme s hodinovým zpožděním na Penang. Asi za 40 minut přistáváme na Penangu a přemisťujeme se autobusem (2,4 MYR) do centra George
Townu.
Zde se nedokážeme moc orientovat, tak na nádraží Komtar bereme taxi za 15 MYR a necháváme se převézt k ubytování Red Inn
Cabana. Hotel, dá-li se toto ubytovací zařízení tak nazývat, bychom asi sami těžko našli, navigace adresu nezná, budova je celkem zastrčená.
Zde zjišťujeme, že náš adaptér pro zdejší zásuvky nefunguje, na recepci bohužel jiný nemají. K nabíjení telefonů využíváme power banku. Koupelna na pokoji není zrovna podle představ. Teplá voda neteče, zdi jsou oprýskané, plíseň není výjimkou. Necháváme věci na pokoji a vyrážíme prozkoumat George Town. Naštěstí nejsme daleko od centra a vše je v docházkové vzdálenosti. Případně se dá využít i bezplatný autobus, který jezdí po centru George Townu.
Nejvíce nás zajímají osady na kůlech a místní kuchyně. George Town je označován za místo s nejlepším výběrem jídla v jihovýchodní Asii. Najdete tu kuchyni čínskou, indickou, arménskou, malajskou… Ideální je vyzkoušet jídlo u místních stánků.
Opraváři motocyklů Tradiční rikša
Street art
Osada na kůlech
Večer jsem se na chvíli vzdálila z pokoje a kamaráda napadlo, že by se mohl podívat do průvodce. Po návratu jsem trochu nechápala, co se děje viz. obrázek. S vyděšeným výrazem a se slovy, jestli jsem si vůbec přečetla, co tady hrozí, po mě hodil průvodce. Nechápavě jsem se podívala do knihy. Nadpis “ Nenechte se poštípat štěnicemi“ mi stačil. Článek obsahoval praktické rady, jak se ubránit štěnicím, které kolega ihned aplikoval. Vše dopadlo dobře a toto téma nás bavilo po zbytek pobytu.
Pozn. Žádné štěnice jsme domů nepřivezli !!! 🙂
8.2.2018 Penang National Park
Ráno odcházíme na nádraží Komtar a autobusem č. 101 (4,- MYR) odjíždíme do Penangského národního parku. Před vstupem se zapisujeme v kanceláři národního parku a potom vyrážíme na trasu k pláži Pantai Kerachut, kde hnízdí karety obrovské. Stezka vede převážně džunglí. Po cestě míjíme vzácný přírodní úkaz meromiktické jezero. Sladká voda z jezera a slaná voda přitékající z moře se nemísí, ale vrství. Tento úkaz je možné pozorovat pouze za dostatečného množství vody v jezeře. V tomto období je jezero bohužel téměř vyschlé.
Vyschlé meromiktické jezero, Kareta obrovská
Most přes meromiktické jezero , Pláž Pentai Kerachut
Po návratu vyrážíme na večeři do jednoho z místních stánků a poté se zastavujeme v kavárně, kde si dobíjíme telefony a power banku.
9.2.2018 George Town
Před odjezdem na letiště trávíme čas procházkou po městě a pobřeží, ochutnáváme místní pečené kaštany a po obědě vyrážíme autobusem zpět na letiště.
Kostel Sv. Jiří
Molo čínské osady na kůlech
V Singapuru přistáváme kolem 19 hod., na letišti měníme singapurské dolary a metrem s názvem SMRT odjíždíme na zastávku Kallang, odkud to je asi 1 km k hotelu Hotel 81 Premier Hollywood. Blízko hotelu je spousta cenově dostupných restaurací. V jedné si dáváme večeři a jdeme brzo spát.
Směrovky k singapurskému metru
10.2.2018 Singapur
Ráno odjíždíme metrem k největším atrakcím Singapuru, kterými je vše kolem zálivu Marina Bay. Postupně procházíme promenádou, zastavujeme se v obchodním centru The Shoppes at Marina Bay Sands, kde najdete obchody snad všech světoznámých značek
a také první plovoucí prodejnu Luise Vuitton na světě, přímo na hladině Marina Bay.
Obchodní centrum The Shoppes at Marina Bay Sands
Nábřeží Marina Bay, v pozádí plovoucí prodejna Luise Vuitton.
Pokračujeme do přírodního parku Gardens by the Bay. Dominantou tohoto parku jsou tzv. Super Trees – vertikální zahrady, které plní řadu funkcí. Mezi stromy Super trees vede lávka ( 8,- SGD), odkud jsou zajímavé výhledy na zahrady a město. Dalšími atrakcemi zahrad jsou skleníky Flower Dome a Cloude Forest.
Super Trees, v pozadí skleníky Flower Dome a Cloude Forest
Odpoledne opouštíme zahrady a vracíme se na promenádu, naše kroky míří k soše Merlion, Tento symbol představuje mýtické imaginární zvíře s hlavou lva a tělem ryby. Označení vzniklo spojením slov „mer“ znamenající moře a „lion“ neboli lev. Rybí tělo představuje rybářskou vesnici, z níž Singapore vznikl, tehdy se ještě jmenovala Temasek (původně z jávanštiny) a hlava lva reprezentuje originální název Singapuru – Singapura znamenající Město lvů. Podobu symbolu vytvořil Fraser Brunner.
Merlion, v pozadí hotel Marina Bay Sands
V zálivu čekáme do setmění, kdy se koná pravidelná, patnáctiminutová, laserová show. Barevné projekce směřují ze střechy hotelu Marina Bay Sands.
Po skončení se vracíme po mostě Esplanade bridge k nejbližší zastávce metra a jedeme do hotelu.
11.2.2018 Singapurská ZOO
Druhý den v Singapuru jsme se rozhodli strávit v ZOO (33,- SGD). S batohy na zádech odjíždíme metrem do stanice Ang Mo Kio a dále pokračujeme autobusem č. 138 přímo k ZOO. Singapurská ZOO je zároveň i botanickou zahradou. Osobně jsem byla asi víc nadšená z Loro Parku na ostrově Tenerife, ale musím uznat, že singapurská ZOO také stojí za návštěvu. Nejvíce nás zaujal bílý tygr, orangutani a nosaté opice. Zvířata mají udělané krásné výběhy. Je zde vidět snaha vytvořit zvířatům co nejlepší podmínky, ale ani tak to volnou přírodu nahradit nemůže.
Bílý Bengálský tygr
V ZOO jsme strávili asi čtyři hodiny, což není moc, příště bych si určitě nechala více času a rozhodně bych někam odložila batoh. Tíha na zádech výrazně přispěla k tomu, že jsme ze ZOO odjížděli na letiště úplně zničení.
Letadlo mělo opět zpoždění, nakonec ještě proběhla změna brány, ze které odlétáme. Na letišti vládl chaos. Po příletu na KLIA2 v Kuala Lumpuru nás naštěstí vyzvedává mikrobus a odváží do tranzitního hotelu Bary Inn, KLIA and KLIA2.
12.2.2018 Brunej – Bandar Seri Begawan
Ve čtyři ráno nás shuttle bus zase odváží zpět na KLIA2 k odletu do Bruneje. Naspali jsme sotva dvě hodiny, v letadle se snažíme spánek aspoň trochu dohnat.
Komunikace s hotelem v hlavním městě Bruneje Bandar Seri Begawan (dále BSB) je trochu složitější. Na maily ohledně vyzvednutí nikdo nereaguje. Až do poslední chvíle nevíme, zda nás někdo na letišti bude čekat. Vzápětí jsme pochopili, že cokoli si v Bruneji domluvíte, považují za závazné a nechápou, proč by to měli potvrzovat. Vždyť to je přece jasné :-).
Znovu se potvrzuje jiný kraj, jiný mrav. Po příjezdu do LeGallery Suites Hotel jsme ihned ubytovaní bez ohledu na to, že ještě nebyl „check-in time“. Domlouváme si odvoz zpět na letiště, druhý den ve 14 hod. Cesta na letiště nás stojí dohromady 10,- BND a na pokoji můžeme bez dalšího příplatku zůstat až do odjezdu.
Centrum Bandar Seri Begawan, Mešita Omara Ali Saifuddiena
Odkládáme batohy na pokoj a vyrážíme objevovat BSB.
Bandar Seri Begawan
Kolem poměrně rušné silnice se dostáváme k promenádě spojené s parkem. Asi po dvaceti minutách chůze přicházíme k dominantně a centru večerního městského života BSB, mešitě Omara Ali Saifuddiena. (název
je podle zesnulého otce současného sultána). Mešita je obklopena lagunou, která slouží jako zrcadlové jezírko.
Po shlédnutí okolí mešity přecházíme k řece, kde se necháváme převést lodním taxi do největší vesnice na kůlech na světě Kampong Ayer. Zde žije asi 30 000 lidí. Kampong Ayer je nazývána „Benátkami Východu“. Najdete zde školu, hasičskou stanici, mešitu i policii. Navštěvujeme zde místní „kavárnu“ a po procházce vesnicí na mnohdy i vratkých prknech si domlouváme hodinovou plavbu (za oba 30,- BND) do odlehlejších mangrovů, kde volně žijí nosaté opice. Cestou míjíme sultánův palác a také a místo posledního odpočinku a palác sultánova otce.
Po projížďce se vydáváme do Tasek Lama Recreational Park. Před vstupem do parku si dáváme čerstvý kokosový ořech a pokračujeme prozkoumat park. Cestou potkáváme spoustu sportovců a také opice oddávající se vlastní zábavě – viz. video.
Tasek Lama Recreational Park
Začíná se stmívat a my se vracíme zpět k mešitě, která je krásně osvětlená. Kolem mešity se probouzí noční život. Na trhu neodoláme místním specialitám za 1 BND. Ve večerních hodinách se vracíme zpět na hotel.
Noční trh u mešity Omara Ali Saifuddiena, Osvětlená mešita Omara Ali Saifuddiena
Pozn. Pokud jste byli před návštěvou Bruneje v Singapuru a zbyly vám nějaké singapurské dolary, není nutné je měnit. Singapur a Brunej mají mezi sebou měnovou unii a můžete zde platit brunejskými i singapurskými dolary.
13.2.2018 Brunej, Muzeum královských klenotů
Druhý den v Bruneji věnujeme návštěvě muzea královských klenotů. Vstup je volný. Musíme si ale vyzout boty a osobní věci včetně fotoaparátů zamknout do skříňky u vchodu. V muzeu není dovoleno fotografování. Jsou zde mimo jiné vystaveny také dary, které sultán obdržel od hlav států. Mnohdy se pobavíte. Brunejský sultán je nepředstavitelně bohatý a vymyslet dárek, který by ho ohromil je skutečně velmi těžký úkol.
Dále tu je vystaven vůz použitý při oslavách sultánova stříbrného výročí v roce 1992 a kočár z korunovace v roce 1968.
Muzeum královských klenotů
Před 14 hod. se vracíme do hotelu, kde na nás již čeká řidič a odváží nás na letiště. Po příchodu do odletové haly začínáme tušit nějakou komplikaci, jelikož odbavovací automat Air Asia zde nefunguje a jsme odkázáni na přepážku.
Těžká zavazadla? Žádný problém
Při pohledu na frontu je nám jasné, která bije. Probíhá vážení příručních zavazadel. Toto se nám dosud nestalo, vlastně ani nevíme, kolik aktuálně batohy váží, ale sedm kilo to nejspíš nebude.
A taky není. Odebíráme se tedy mimo přepážku a začínáme přesouvat těžší věci z batohu do vesty, která má hodně kapes a zbytek do bundy. Menší věci dáváme do kapes u kalhot. Obecně doporučuji, brát si sebou oblečení, které má hodně kapes, může se hodit. Vyrážíme zpět k přepážce. Ještě zbývá jedna maličkost a tou je knižní průvodce. Místo už není. Kam s ním? Ladě napadlo, že ho strčí za kalhoty. Vyšlo to, prošli jsme s odřenýma ušima, o dvacet deka. Batohy z váhy sundávám já, protože kolega se přes průvodce nemůže ohnout. S vítězným nadšením odcházíme za roh, kde všechny věci vracíme zpět na původní místa. Čas odletu se blíží, odebíráme se tedy k bráně. Zde zjišťujeme, že jsme Air Asia poněkud podcenili. Opravdu nemůžeme říci, že by si nás v Bruneji nevážili.
Letadlo Air Asia
V Kuala Lumpuru přistáváme po setmění, autobusem společnosti Sky Bus za 12 MYR se dostáváme na KL Sentral. Zde si bereme taxi do Arenaa Star Hotel (13 MYR).
14.2.2018 Cesta do Cameron Highlands
V 10 hod. ráno odjíždíme z nádraží TBS, do Tanah Rata, cesta trvá s jednou zastávkou čtyři hodiny. Autobus je prostorný, sedadla se
dají sklopit téměř až do lůžkové polohy. Je to velmi pohodlné cestování, mnohem lepší než v letadlech nízkonákladových společností. Po pár hodinách se dostáváme do úplně jiné krajiny, než jsme doposud viděli.
Po příjezdu na nádraží se nás snaží odchytit místní naháněčka“ a lanaří nás na výlety nabízené její agenturou. Nemáme zájem, ale zjišťujeme informace, jak se nejlépe dostat do Kuala Terengganu a odsud na ostrovy Perhentians. Celý náš plán totiž končí v Cameron Highlands, další plán jsme nechali osudu. Ve finále se přikláníme k třídennímu pobytu na plážích s křišťálově čistou vodou. Za chvíli se ubytováváme v nedalekém hotelu Zermatt Hotel.
Pokoje v Cameron Highlands většinou nemají klimatizaci, není to zde potřeba, má to ale jednu výraznou nevýhodu, neschne zde prádlo. Laďa to řeší dlouhým žehlením mokrých věcí, já si vyprala jedno funkční tričko a spoléhám na to, že do rána uschne. Vydáváme se na
průzkum okolí, po cestě si na druhý den zařizujeme půldenní výlet za 25 MYR a vzhledem k tomu, že opět nefunguje adaptér do zásuvky, dochází nám trpělivost a za 5 MYR pořizujeme jiný.
Cameron Highlans, Tanah Rata
Dáváme si večeři v indické restauraci a po příchodu na pokoj hledám ubytování na ostrovech Perhentians. V tomto případě nevyužívám Booking, ale píši přímo do hotelu. Potřebujeme důležitou informaci ohledně počasí na ostrovech. Na východní straně Malajsie bývají do konce února monzuny a na ostrovy se často nedá ani dostat. Vše nasvědčuje tomu, že počasí je v pohodě, ale raději to chceme potvrdit
přímo z hotelu.
Večeře v Tanah Rata
15.2.2018 Cameron Highlands
Ráno balíme své věci a ukládáme je na recepci. Vyprané tričko zůstává ve stejném stavu, jako předchozí den. Přehazuji ho přes batoh a doufám, že na recepci doschne. O půl deváté nás vyzvedává mikrobus a vyrážíme na čajové plantáže BOH.
Zastavujeme na vyhlídce, abychom mohli pořídit pár snímků, a pokračujeme do čajové továrny. Zde nakupujeme pár dárků domů. Teď už můžeme, žádný let, kromě toho domů, nás již nečeká. Další zastávkou je jahodová farma, motýlí, růžová a včelí farma. Na závěr nás čeká krásný budhistický chrám Sam Poh Temple.
Vyhlídka na čajové plantáže BOH, Jahodová farma
Motýlí farma, Růžová farma
Včelí farma, Budhistický chrám Sam Poh Temple
Kolem půl druhé se vracíme do Tanah Rata. Vyzvedáváme batohy a jdeme na oběd. Tričko stále není suché, tak ho přehazuji přes židli a doufám, že na čerstvém vzduchu snad uschne.
Konečně přišla zpráva z ubytování na ostrovech Perhentians. Bohužel odpověď neřeší to, na co jsem se ptala. Na můj dotaz, jaké je na ostrovech počasí, mi přišla zvláštní odpověď. Pokoj volný zatím je a něco ve smyslu „kdo dřív přijde, ten dřív mele“ v překladu, pokud nezareagujete rychle, necháme pokoj dalšímu zájemci. Znovu tedy opakuji dotaz a doufám, že odpověď přijde do odjezdu do Ipohu.
Přeplněné autobusy
Rozhodli jsme se, že to riskneme a do Kuala Terengganu pojedeme i bez vyjádření ubytování, případně najdeme náhradní variantu na východním pobřeží. Do Ipohu přijíždíme kolem osmé hodiny večer, v autobuse nám dělá společnost pár švábů, kteří již s námi naštěstí v další cestě nepokračují. Autobus do Kuala Terengganu nám má jet ve 22 hod. Je to noční přejezd, takže se radujeme, že ušetříme za hotel a na východní stranu se dostaneme brzy ráno. Naše radost bohužel končí hned v nádražní hale, kdy se dozvídáme, že autobus do Kuala Terengganu je plný.
Zkoušíme tedy Kota Bharu, což je zhruba stejně vzdálené od místa, kam se potřebujeme dostat. Ani tento autobus není volný. Nejbližší volný spoj je až 20.2.
Nádraží Ipoh
V horké nádražní hale vytahuji našeho nepostradatelného pomocníka průvodce a vymýšlím plán B. Již dříve mě napadla Melaka, město patřící od roku 2008 pod UNESCO a Putrajaya, nově budované hlavní město Malajsie a federální teritorium.
Cesta do Melaky
Zkouším tedy jízdenky do Melaky. Daří se, ale až na druhý den v 11 hod. Odcházíme sehnat hotel. Máme štěstí, hned naproti nádraží je Hotel Premium, kde bez problémů nacházíme volný pokoj. V noci rezervuji ubytování v Melace a Putrajayi a doslova za pět dvanáct ruším poslední noc v Kuala Lumpuru. 16.2.2018 Odjezd do Melaky.
Cesta do Melaky trvá kolem pěti hodin s jednou zastávkou. Po příjezdu na nádraží Melaka Sentral kupujeme jízdenky na 19.2. opět na nádraží TBS v Kuala Lumpuru. Všude probíhají bujaré oslavy Nového čínského roku, což se projevuje hned na nádraží. Je tu mnohem více lidí než obvykle. Autobus č. 17 (2 MYR), kterým máme jet do centra uvízl v dopravní zácpě.
Uvažujeme taxi, při požadované ceně 40 MYR nás ale přechází chuť a vyčkáváme dál. Autobus konečně přijíždí a před námi je úkol nacpat se za každou cenu dovnitř. Laďa byl místními přetlačen, ale nakonec se mu daří do autobusu dostat. Vystupujeme na Dutch squere a pokračujeme pěšky do Sweet Memories hotelu.
Sluníčko už začíná klesat a nabízí se krásné pohledy z promenády. Hotel není daleko od centra. U vchodu vidíme ceduli „Hotel is full“. Ještěže máme udělanou rezervaci. Trochu jsme spoléhali na platbu kartou, to ale není možné, tak naše první kroky po ubytování vedou k bankomatu a následně směnárně v obchodním centru. Cestou procházíme rušným tržištěm, kde se nabízí snad vše, na co si vzpomenete. Na zpáteční cestě se zastavujeme na večeři v místní restauraci a dáváme si oblíbené mee goreng ayam – smažené nudle
s kuřecím masem za 6,5 MYR.
Melacký kanál při západu slunce
17.2.2018 Melaka
V 8 hodin ráno nám hotelová služba přináší snídani v podobě rýže s ostrou omáčkou. Po snídani odcházíme na prohlídku města. Míjíme Dutch squere, náměstí s červenými budovami, které zde postavili Holanďané.
Na tomto náměstí je snad největší koncentrace kýčovitých rikš (viz. video) upozorňujících na sebe velmi hlasitou hudbou. Tyto rikši s oblibou využívají především Číňané a pochopitelně se u toho nezapomínají zvěčnit na svých selfie.
My jsme je nevyužili. Oklikou přes park, s dřevěnou replikou paláce sultána Mansura Šáha, se dostáváme k rujně kostela sv. Pavla. Cestou zpět si dáváme vychlazený kokosový ořech za 5 MYR. Žasneme nad zručností chlapce, který kokos připravuje (viz. video).
Rujna kostela sv. PavlaNemůžeme si nechat ujít Námořní muzeum a Muzeum námořních lodí (10 MYR). Navštěvujeme také Celní muzeum malajského království, kde se skutečně bavíme nad nejrůznějšími zabavenými předměty. Patří mezi ně např. odhalené sošky, pornografické časopisy a erotické pomůcky nebo motocykl značky Suzuki. Vše neslušné je samozřejmě zakryto. Toto muzeum je zdarma.
Přecházíme most a vydáváme se do Čínské čtvrti na druhém břehu kanálu nebo chcete-li řeky. Na tomto břehu, obzvlášť na Jonker street je snad ještě větší koncentrace lidí než na Dutch squere. Prodíráme se davem do klidnějších uliček. V jedné se zastavujeme na kávu. Pomalu se začíná stmívat a my se vydáváme zpět. Jonker street se mezitím proměňuje na Jonker Walk Night Market.
Zastavujeme se u stánků, ochutnáváme místní speciality, podobně jako na trhu u mešity v Bruneji. Je to opravdu zážitek. Najdete tu šperky, jídlo, nápoje i různé suvenýry. Melaka je tím pravým místem pro nákup dárků. Vzhledem k velké koncentraci lidí však doporučuji hlídat si dobře osobní věci.
Muzeum námořních lodí, Noční trh Jonker Walk
18.2.2018 Melaka
Neděli začínáme prohlídkou čínské čtvrti. Vracíme se do malého starožitnictví, kde si Laďa vyhlídl loutku do svého obydlí. Mají ještě zavřeno, ale uviděla nás neteř majitelky a pozvala dál. Nabízí nám malé občerstvení a za chvíli odcházíme i s vytouženou loutkou. Vedle
starožitnictví potkáváme mnicha, který nabízí pletené náramky. Cena není úplně malá, tak ho Laďa obdarovává alespoň drobnými.
Odbíjí desátá hodina a my pokračujeme k vyhlídkové věži Menara Taming Sari (23 MYR + 0,5l voda jako bonus)). Je to otočná plošina připomínající pouťovou atrakci, ze které je vidět celá Melaka. I přes sklo pořídíte slušné snímky. Po obědě se vydáváme k plovoucí mešitě Masjid Selak Melaka. Cesta v horku okolo silnice je náročná, ale asi po půlhodině přicházíme na Melacký ostrov. Na mostě míjíme
rybáře chytající originálním způsobem ryby (foto).
Melacký ostrov je ve výstavbě. Kromě dělníků podílejících se na stavbách zde najdete jen velmi málo lidí, turisté se objevují až u mešity Masjid Selak Melaka. Cestou zpět do centra se zastavujeme v obchodním domě, vlastně jen kvůli ochlazení. Nějakou záhadou se objevujeme v prostoru, kde jsou modely megalomanských projektů Melaka gateway. Při bližším zkoumání zjišťujeme, že se jedná o melacký ostrov, který jsme před chvílí navštívili.
Projekty Melaka Gateway
Hard Rock Cafe
Moc jsem si přála zajít na kávu do Hard Rock Cafe. Tento podnik nepatří k nejlevnějším, ale je v krásném prostředí a skutečně to je zážitek, který mohu zvěčnit ve facebookové skupině Beautiful Coffe Places. Dala jsem si limit, že přes 20 MYR za kávu nepůjdu, nakonec je cena 14 MYR, nicméně po přinesení účtu musím Ladě trochu křísit.
Hard Rock Cafe Melaka
Zbytek dne věnujeme procházce po obou březích kanálu. Setkáváme se s varany a želvami. Na závěr si dáváme citronádu v pohodové kavárně GMC ART Gallery CAFE.
Kavárna na nábřeží GMC ART Gallery CAFE
19.2.2018 Putrajaya
Osvětlená Masjid Putra
20.2.2018 Putrajaya a odjezd na letiště
A je to tady! Náš poslední den v Malajsii. Uteklo to moc rychle, zpět do zimy se nám nechce. Probouzíme se do krásného dne a hned po snídani, která se skládá z vaflí a burákového másla (hotel je bez snídaně, využíváme tedy vlastních zdrojů zakoupených v potravinách v přízemí hotelu), si jdeme užít nekonečný bazén s výhledem na jezero a mešitu Tuanku Mizan Zainal Abidin tzv. železnou mešitu. Je to opravdu zážitek.
Střešní bazén hotelu Dorsett
Kolem jedenácté necháváme svá zavazadla na recepci hotelu a vyrážíme opět do centra. Nedaleko hotelu je stavba Putrajaya Millenium Monument, která má udělané zábradlí ze skleněných desek. Na každé desce je zobrazený letopočet a k němu se vztahující významná událost z historie Malajsie.
Putrajaya Millenium Monument
Naše cesta pokračuje až do botanické zahrady Taman Botani. Je to moc krásné a klidné místo, kde zůstáváme delší dobu a užíváme si poslední chvíle v teple. Cestou k hotelu míjíme mešitu Putra, pod kterou je umístěno tržiště a restaurace. Na druhé straně se nachází
budova Perdana Putra, kde má kanceláře premiér. Zpět k hotelu jdeme přes Putra Bridge, v podvečerním světle pořizujeme fotografie mostu připomínajícího plachtu Jambatan Seri Wawasan.
Masjid Putra
Botanická zahrada
Most Jambatan Seri Wawasan
Na letiště odjíždíme v 19 hod. vlakem Klia ekspres z nádraží Putrajaya sentral. Cesta trvá asi 20 min. (9,40 MYR). Zpět do Prahy přes Istambul odlétáme na čas a naše cesta úspěšně končí v Brně u hotelu Grand 21.2. ve 14.30.
FOTOGALERIE
Zdroje: vlastní zkušenosti, knižní průvodce Malajsie, Singapur a Brunej – Lonely planet, www.wikipedia.com
