Co bylo za zkázou „prokletého“ hotelu?
Na cestách po Azorském ostrově São Miguel byste neměli vynechat jednu zvláštní atrakci a tou je návštěva hotelu Monte Palace, tedy přesněji toho, co z něj dnes zbylo. Nic moc se o tomto objektu nedočtete, neexistují k němu žádné směrovky. Průvodci vědí jen pár strohých informací. Při pohledu od jezera Lagoa Verde v Sete Cidades se musíte hodně soustředit, abyste hotel spatřili.
Pokud nevíte, kde je umístěn, stěží ho najdete. Dnes je pokryt patinou času a částečně zarostlý vegetací. Téměř dokonale splývá s krajinou. Dá se říci, že záměr architektů, co nejlépe zakomponovat stavbu do krajiny, tak aby na sebe neupozorňovala, vyšel. Nejspíš si ale svoje dílo, po třiceti letech existence, představovali jinak.
Proč Azorský Titanic
Možná se ptáte, proč tuto stavbu nazýváme Azorským Titanicem. Je to právě proto, že je zde jistá podobnost, i když se jedná na první pohled o dvě zcela rozdílné věci. Stejně jako u Titanicu, bylo i zde obrovské očekávání. Mělo se jednat o něco luxusního, téměř dokonalého, co vzbudí zájem široké veřejnosti. V obojím případě se to povedlo, ale pouze na krátkou dobu.
Prokletí hotelu Monte Palace spočívá ve shodě okolností, které mu umožnily „vyhřívat se na výsluní“ jen velmi krátkou dobu. Je fascinující nacházet fotografie z doby vrcholu jeho slávy a porovnávat je s děsivou dnešní podobou. Stejně jako Titanic ani hotel Monte Palace nebude s největší pravděpodobností vyzdvižen ze svého dna. Možná to ale bude všechno jinak…
Aktuální stav hotelu
Monte Palace, ruinu kdysi pětihvězdičkového hotelu, nyní pomalu pohlcuje vegetace. V pozdních osmdesátých letech byl tento hotel vyvrcholením více než desetiletého plánování. Nabízel svým hostům prvotřídní ubytování s výhledem za „milion dolarů“. Proslulá vyhlídka Vista do Rei což v překladu znamená „královská vyhlídka“ nabízí pohled na úchvatné Sete Cidades s jezery Lagoa Azul a Lagoa Verde na východní straně a Atlantický oceán na straně západní. Právem je tato vyhlídka označována za jednu z nejkrásnějších na světě.
Zničená terasa apartmá a výhled na Atlantický oceán.
Hotel byl navržen tak, aby byl nenápadný. Záměrem architektů bylo zakomponovat stavbu do krajiny, aniž by to mělo vliv na nádherné výhledy, které nabízí vyhlídka ostrova São Miguel – Vista do Rei.
Kdo stojí za vybudováním hotelu Monte Palace?
IATH & The French Hotels
Indústria Açoreana Turistico-Hoteleira SA (IATH) byla společnost složená z francouzských a belgických akcionářů, která byla založena v roce 1977 za účelem investování na Azorských ostrovech. Plánovali postavit dva pětihvězdičkové hotely na São Miguel; Bahia Palace v Água de Alto a Monte Palace na vyhlídce Vista do Rei poblíž Sete Cidades.
Stavební smlouva byla dokončena v Ponta Delgada v prosinci roku 1977. Stavbu navrhli architekti Yves Roa a Olivier-Clément Cacoub. Druhý z dvojice byl známý v Africe a Evropě. Pracoval jako hlavní architekt civilních budov i národních paláců a držel post oficiálního konzervativce francouzských muzeí. Cacoub a Roa společně navrhli také pětihvězdičkový hotel Abou Nawas Tunis.
Místní noviny oznámily, že „smlouvy jsou uzavřeny pro dva luxusní hotely“ (zdroj Jorge Loures).
Kritéria projektu výstavby byla přísná. Pro obyvatele Azor bylo velmi důležité, aby budovy splynuly s okolím a pouze doplňovaly krajinu. Stavba musela mít neutrální barvu a nesměla na sebe žádným způsobem upozorňovat.
Myšlenka vybudovat hotel u Vista do Rei byla v místní komunitě vnímána negativně od samého začátku. Odborníci na cestovní ruch nevěřili v úspěch hotelu Monte Palace a byli proti jeho výstavbě.
Bahia Palace – první z luxusních hotelů
Stavba prvního z hotelů Bahia Palace, který měl 101 pokojů, byla zahájena v roce 1980. Původně se očekávalo dokončení 28. května 1982. Záměrem bylo nejprve otevřít hotel Bahia Palace. Pokud by byl úspěšný, společnost měla v plánu zprovoznit i hotel Monte Palace. Celková finanční investice v obou hotelech se blížila ke dvěma milionům escudo*. Investicí francouzského inženýrského konglomerátu Creusot-Loire získaly hotelové projekty přezdívku „francouzské hotely„.
*(100 PTE (escudo) = 20,46 Kč – poslední zjistitelný kurz k 1.1.1991 dle ČNB)
V roce 1982 správce IATH oznámil, že rozestavěné hotely budou dokončeny se zpožděním. Přichází s novým termínem otevření hotelu Bahia Palace, který měl být zhruba v polovině roku 1983.
Zpoždění vyplynulo z žádosti vlády, aby IATH zvýšila své kapitálové investice do projektu a tím vznikla větší rovnováha mezi veřejnými a soukromými fondy.
Také zpomalení rozvoje vedlo k růstu úrokových sazeb, což zvýšilo náklady IATH na půjčování peněz. Po celá osmdesátá léta se azorský cestovní ruch stále ještě rodí.
Společnost IATH se pokoušela získat dodatečné financování a podařilo se jí zajistit další dva miliony escudo od portugalských bank Banco Nacional Ultramarino a Banco Pinto & Sotto Mayor. Tato kapitálová injekce umožnila dokončení prvního pětihvězdičkových hotelů Bahia Palace, který byl oficiálně otevřen 6. srpna 1984.
Finační problémy
Kritická finanční situace na konci března 1985 dosáhla vrcholu. Pokud by se banky a IATH nedohodly, hotel Bahia Palace by musel být uzavřen. Mezinárodní prezident IATH Dr. Gozzi prohlásil, že hotely se otevřou pouze tehdy, pokud jejich finanční investoři z Madeiry přestanou blokovat proces.
V listopadu roku 1985 byl hotel Bahia Palace uzavřen. Vedení oznámilo opětovné otevření v březnu následujícího roku. Hotel Bahia Palace se však v roce 1986 znovu neotevřel. Zpráva z února toho roku poznamenala, že hotel zrušil všechny rezervace poté, co finanční problémy nebyly během přestávky vyřešeny.
Financující banky – Banco Nacional Ultramarino a Banco Pinto & Sotto Mayor – odmítly cokoliv komentovat. V polovině roku 1986 se situace stala fraškou. Novinové titulky označily hotely za „výsměch století“.
V únoru 1988 se věřitelé setkali s hotelovými provozovateli, aby vyhodnotili situaci a pokusili se vyjednávat. Hotely nakonec zůstaly v exekuci po dobu dalších dvou let.
Během této doby by se hotel Bahia Palace znovu otevíral pouze pod kontrolovaným vedením a podle dohody. Kumulovaný dluh vůči finančníkům Nacional Ultramarino a Pinto & Sotto Mayor dosáhl dvanácti milionů escudo. Restrukturalizace vlastnictví v podniku dala bankám podíl na akciích společnosti výměnou za odpuštění některých dluhů.
Vznikla dohoda, která vedla k tomu, že noví správci IATH se nyní skládali z členů správní rady obou investičních bank. Mezitím azorská vláda udělila grant na dvouletý projekt tzv. „vratnou dotaci“ na opravu a obnovu hotelů Bahia Palace a Monte Palace.
Hotel Monte Palace
Velkolepé otevření
Dne 15. dubna 1989 se konečně otevřel hotel Monte Palace. Současně byl po téměř čtyřech letech znovu otevřen také hotel Bahia Palace v Água de Alto. Noviny potvrdily, že hotely Bahia Palace a Monte Palace byly nyní otevřené a konečně přispívaly k hospodářství ostrova. Monte Palace sám o sobě zaměstnával více než 100 lidí.
Hotel Monte Palace byl někdy nesprávně označován jako „první pětihvězdičkový hotel na Azorách“, ve skutečnosti, ale byl až druhý (po Bahia Palace).
Pětipatrový komplex o rozloze 507 000 čtverečních metrů měl 83 standardních pokojů, čtyři luxusní apartmá a jedno prezidentské apartmá. V přízemí byl bar a dvě restaurace, tři konferenční místnosti, banka a kadeřnictví. Diskotéka s pódiem se nacházela v suterénu, kde byl i služební vchod a řada servisních tunelů.
Jak vypadal Monte Palace
Restaurace nesla název Dom Carlos a Grill Dona Amelia, americký bar se jmenoval D. Urraca a noční klub Discoteca Chamarrita.
Podle bývalého zaměstnance Paula Viveirose „v obou restauracích byly stříbrné příbory, křišťálové sklenice a vyšívané plátěné ubrousky, stěny byly lemovány francouzskou látkou. Byl to velmi luxusní hotel na tu dobu a na Azorách neměl obdoby.“
V zadní části vestibulu vedlo návštěvníky do svých pokojů velké točité schodiště. Všechny pokoje měly (za slunečných dnů) nádherný výhled. Jedna strana hotelu směřovala k jezerům Sete Cidades a druhá k Atlantickému oceánu. Pokoje byly vkusně zařízené v různých pastelových barvách, měly velká okna od podlahy ke stropu a soukromé balkóny. Každý byl vybaven sedacím nábytkem a televizí.
Zatímco ubytování v Monte Palace se u turistů nesetkalo s úspěchem, jeho restaurace a noční klub byly oblíbené u místních obyvatel.
Bahia vs Monte Palace
Podle všeho měl být hotel Monte Palace ekonomicky silnější než hotel Bahia Palace, ale jeho poloha ho bohužel poslala ke dnu.
V okamžiku otevření Monte Palace byl již podnik v dluhu ve výši dvanácti milionů escudo, které zahrnovaly starý dluh z desetileté výstavby hotelu Bahia Palace a k tomu nový dluh na dokončení Monte Palace a rekonstrukci hotelu Bahia Palace. Takový dluh byl pro začínající hotely, opět na pokraji kolapsu neúnosný, pokud by se tedy nenašel jiný vnější investor a nedokázal zajistit stabilitu.
K patnáctileté dohodě o správě nemovitostí se připojila společnost ESTA**. Po zjištění všech skutečností však nebyla skupina z této situace nadšena. Podle představitele ESTA Dr. Carlos Beja, oba hotely společně představovaly „hrozbu„. Za života schopný byl uznán pouze hotel Bahia Palace.
Pan Beja řekl: „Hotely od sebe musíte oddělit.“
**ESTA je zkratka pro hotelové managementové sdružení složené ze společností se zkušenostmi v oblasti cestovního ruchu: Estoril Sol a TAP / Air Portugal
Nevyhnutelné uzavření obou hotelů
Koncem roku 1990 se oba hotely znovu potýkaly s nízkou obsazeností a vysokými náklady. Samotný Monte Palace ztrácel 16 000 escudo za měsíc. V listopadu roku 1990 ESTA souhlasila s návrhem Dr. Beja a oznámila, že krachující hotel uzavře.
Hotel Monte Palace se oficiálně uzavřel 26. listopadu 1990. Od roku 1977, kdy započaly práce na projektech, byl hotel otevřen pouhých devatenáct měsíců.
Sesterský hotel Bahia Palace přežil ještě dva roky, než byl v roce 1992 uzavřen společností ESTA poté, co čelil podobným provozním problémům.
Monte Palace již nikdy nebyl znovu otevřen. Pro příštích dvacet let byl hotel hlídán najatou strážní službou se psy.
V polovině devadesátých let koupila oba hotely Grupo S – investiční společnost z Madeiry a slíbila, že jej opět otevře. Znovu byl zprovozněn pouze hotel Bahia Palace. Snížil se komfort, odebrala se mu jedna hvězda a znovu začal fungovat jako čtyřhvězdičkový hotel.
V roce 2005 koupila hotel Monte Palace společnost SIRAM – další investiční společnost z Madeiry. Pod správou SIRAM nebyla provedena žádná rekonstrukce, naopak zmizely finanční prostředky určené k vyplácení bezpečnostní agentury, která hotel hlídala.
Uzavření hotelu
Do roku 2010 v hotelu sídlil strážný, který s poměrně omezenými prostředky bojoval za zpomalení zkázy hotelu. Ten však byl najat, aby objekt zajistil, ne opravil. Jeho rozpočet a kvalifikace neumožnily významné opravy, když se velké věci, jako jsou výtahy nebo střecha, poškodily, nebyly opraveny.
Když skupina SIRAM čelila finančním problémům v roce 2010 a přestala platit ostrahu, hotel se stal snadno přístupný a byl velmi rychle zbaven nábytku, stolních lamp, zrcadel a koberečků. Dokonce i výtahy a svítidla byly doslova vyrvány ze struktury, ze které zbyl nakonec jen betonový skelet.
Po dvou desetiletích ovládla hotel Monte Palace vlhkost. Dokonce i v době, kdy hotel fungoval, existovaly důkazy o marném boji s vlhkostí. Jedna skupina hotelových hostů vypověděla, že viděla odlupující se tapety a měla pocit, že koberce byly pod nohama vlhké. Bohužel voda ze střechy stékala rychleji, než koberce zvládal malý ventilátor sušit. Postupně se začal trhat koberec i kolem točitého schodiště.
V roce 2010 byla okna ještě neporušená, ale nahromadil se na nich povlak dvou desetiletí.
Mezi lety 2012 a 2013 vandalové rozbili spoustu oken hotelu Monte Palace a rozbité sklo začalo představovat hrozbu pro bezpečnost turistů. Vzhledem k tomu, že vyhlídka Vista do Rei zůstala populární zastávkou pro návštěvníky, úřady byly nuceny učinit bezpečnostní opatření a odstranit zbývající sklo.
Po odstranění skel se bohužel rabování zhoršilo. Po zlodějích přišli další vandalové, kteří se střídali ve sprejování svých „důležitých“ vzkazů na stěny hotelu. Začaly sem proudit davy turistů, přičemž mnozí z nich si odnesli suvenýry jako např. pořadač s neproplacenými účty.
Očistec ve vlastnictví bank
V roce 2012 byl portugalský bankovní systém zbaven hmotného kapitálu. Investiční skupiny zabývající se realitami, které se spoléhaly na tuto likviditu, byly dohnány k bankrotu, který banky připravil o nemovitosti a další nefinanční aktiva.
Nešťastným účastníkem tohoto všeho byl i hotel Monte Palace, který se stal v březnu roku 2012 součástí majetku skupiny SIRAM prodávaného společnosti Banco Banif k pokrytí dluhů blížících se dvěma milionům dolarů.
O více než rok později, v květnu a červenci 2013, bylo potvrzeno, že hotel Monte Palace bude i nadále vlastněn bankou Banco Banif, ta však pro budoucnost hotelu nenabídla žádné plány.
Z jedné ruky do druhé a zpět
Banif byla banka, nikoli hotelový provozovatel. Věřitel neměl zájem na tom, aby se hotel znovu postavil na nohy. V srpnu roku 2015 se Monte Palace objevil opět na trhu, kde byl nabízen za cenu 380 350 €. O měsíc později skupina občanů požádala vládu (zdroj acorianooriental.pt), aby hotel koupila a přeměnila ho na místo veřejné zábavy.
V září roku 2015 byl hotel prodán za 380 000 € (zdroj gotoportugal.eu) skupině arabských a portugalských investorů (zdroj rtp.pt). Mluvčí investiční skupiny ujistil, že budova bude zrekonstruována a znovu otevřena jako hotel (zdroj ionline.sapo.pt), ale odmítl sdělit termín opětovného otevření. Nakonec Monte Palace propadá zpět do vlastnictví Banco Banif.
Koncem roku 2015 se Banco Banif podruhé za sedm let hroutí. Zatímco nemovitosti banky získala společnost Santander Group, Monte Palace se dostal (zdroj expresso.sapo.pt) pod kontrolou Oitante SA, soukromého subjektu, který získal nefinanční aktiva společnosti Banco Banif.
Společnost Oitante údajně zaplatila pouze třetinu účetní hodnoty (zdroj expresso.sapo.pt) za aktiva, která byla poté znovu prodána bez ohledu na to, jaká byla jejich tržní hodnota. V případě Monte Palace to znamenalo opětovné zařazení do seznamu nemovitostí k prodeji. Tentokrát v dubnu roku 2016 za požadovanou cenou 1,5 milionu € (zdroj idealista.pt). V prosinci 2016 byl hotel stále na trhu. Nyní (9. 10. 2017) je na inzerátu rezervace.
Co bylo špatně?
Nejprve se zrodila myšlenka vybudovat pětihvězdičkový hotel poblíž Vista do Rei s velkolepými výhledy na Atlantský oceán a Sete Cidades.
Jeden z návštěvníků prohlásil: „Nenechte se zmást slunečnými fotografiemi, které se používají k propagaci azorského cestovního ruchu“. Vyhlídka Vista do Rei je přes 200 dnů v roce zahalena v oblacích a dešti.
Silný vítr je poněkud chladný, takže plavky zde nejsou na místě, jenže hosté chtějí trávit čas na lehátkách na venkovní terase a užívat si krásné výhledy. Místní obyvatelé tento projekt chápou jako vtip lidí, kteří místo plánované pro hotel Monte Palace navštívili za slunečného dne.
Dalším problémem byl azorský cestovní ruch, který byl v té době ještě v plenkách. Přesto, že se jednalo o pětihvězdičkový hotel, vyžití bylo pro návštěvníky Monte Palace nedostačující. Těšit se z vyhlídky, jíst v restauracích a navštěvovat noční klub bylo příliš málo. Nebyl zde přístup na pláž, chyběly tenisové kurty, golfové hřiště, posilovna, kino nebo wellness.
Co Monte Palace měl, byly rozsáhlé stezky a ohromující výhledy, což z něj činilo atraktivní zastávku pro turisty a fotografy.
Jeho izolovaná poloha byla další významnou překážkou. Palác Monte byl třicet minut plus po dlouhé a vinuté cestě z Ponta Delgada. V okolí nebyly žádné obchody, potraviny ani tržiště.
Proslýchá se, že investoři chtěli do komplexu zahrnout i kasino a přilákat tím novou třídu turistů, nicméně to ztroskotalo údajně na tom, že vláda neudělila povolení na provoz hazardních her.
Jak dopadl hotel Monte Palace?
Vlhkost, squatteři, vandalové, zloději…
Vnitřní oblouky Grill Dona Amelia, 2013. Vnitřní oblouky Grill Dona Amelia, 2017.
Zdroj: Markus Kolletzky
Dnes je hotel Monte Palace pouze betonovou skořápkou své bývalé slávy.
Postupná devastace chodeb Monte Palace mezi rokem 2009 a 2013.
Zdroj: theo nuyts a ragstocoulture.com
Monte Palace neměl štěstí, nebylo mu dopřáno, aby na jednom z nejkrásnějších míst na světě, oslavil alespoň své druhé narozeniny. Dnešní kdysi luxusní hotel je jen skořápka svého bývalého já. Nejsou zde žádné dokumenty, dveře ani nábytek. Podlaha je pokryta prachem, nečistotami a sutí. Vegetace si razí cestu dovnitř a plísně si podmanily stěny, které ještě nebyly zničeny graffiti. Paradoxně hotel zažívá větší oblibu u turistů jako troska než jako luxusní pětihvězdičkový hotel.
Houby rostoucí z podlahy jednoho z pokojů. Pohled ze třetího patra do atria.
V červenci roku 2016 navštívil hotel katalánský umělec Javier de Riba a strávil týden malováním podlahy hotelového atria pro Walk & Talk Art Festival. Jeho tým strávil dva dny jen na tom, aby vyčistil podlahu.
Festival roku 2016 se zaměřil na „problémy vyplývající z architektury“.
„Fascinoval mě kontrast barevných ornamentů, které vystupují z podlahy a prázdnými, šedými místy“, řekl de Riba. „To, co dělám, je jen tenký nátěr. Jednoduchá změna podlahy, která také mění vnímání prostoru. Zpočátku bylo velkou výzvou vyčistit zničenou kamennou podlahu.“ Když se podíval na netěsnící střechu, dodal: „Udržet suchý povrch byl boj.“
Co se stalo s hotelem Bahia Palace?
Osud byl k sesterskému hotelu Bahia Palace milosrdnější. V září roku 2014 ho koupila portugalská společnost Pestana Group. Hotel Bahia Palace je stále v provozu.
Hotel Pescana Bahia Palace v roce 2017.
Děkuji Jorge Loures/JmikeLrelvaL za fotografie původního stavu hotelu. Většina informací byla převzata ze zdroje http://sometimes-interesting.com, místních obyvatel a osobních zkušeností.
