Brno, Místodržitelská zahrada

Neznámé zahrady na brněnském Petrově

Pro nás Brňáky je Petrov synonymum pro kopec, na kterém se vypíná k nebi katedrála sv. Petra a Pavla. Na úbočí kopce jsou kromě parků Studánka a Denisových sadů také tři zahrady, ze kterých uvidíte věže katedrály vždy z jiného úhlu. Jsou to Místodržitelská zahrada[1], Kapucínské zahrady[2] a Zahrada pod Petrovem[3].

Brno, zahrady na Petrově mapa
Brno, zahrady na Petrově mapa

 

Místodržitelská zahrada

Místodržitelská zahrada je název pro ohrazený prostor ukrývající se v Denisových sadech. Skoro celá zahrada je dobře přehlédnutelná z protější „vyhlídky“, což je upravená část hradeb přímo nad zahradou. Jako orientační bod k nalezení zahrady i vyhlídky dobře poslouží kaple sv. Kříže a Panny Marie. Kaple, situovaná nad zdí původních hradeb, je přímo nad „vyhlídkou“. Zahrada je už jen malý kousek dál u hradební zdi ve směru k ulici Bašty.

Brno, kaple sv. kříže
Brno, kaple sv. kříže

Jméno zahrady odkazuje na moravského místodržitele hraběte Mitrovského (Antonín Bedřich I. (starší) hrabě Mitrovský z Mitrovic a Nemyšle), který v letech 1814–1818 inicioval vznik prvního veřejného parku v Čechách a na Moravě. Jednalo se o brněnský park Františkov, předchůdce dnešních Denisových sadů.

Zahradní pavilon 

Zahrada s květinovou výzdobou je ze dvou stran obehnána kovovou mříží plotu. Ve směru k budovám biskupství se tyčí zeď upravených původních hradeb. Celou zahradu uzavírá budova Zahradního neboli Hudebního pavilonu. Je to poměrně jednoduchá stavba, která vznikla kolem roku 1880. Původně se v těchto místech nacházela mnohem členitější, hojně prosklená, dřevěná stavba s vysokou valbovou střechou z doby vzniku parku. V sousedství pavilonu najdete mohutný vzrostlý platan. 

Prostor zahrady byl do této podoby upraven v roce 2000 při celkové rekonstrukcí Denisových sadu. Ač se to nezdá, tento nevelký prostor prošel v průběhu století hned několika úpravami.

Brno, Místodržitelská zahrada
Brno, Místodržitelská zahrada

Na přelomu 19. a 20. století zde byl, podle dobových fotografií (a 2), trávník a posezení ve stínu vzrostlých stromů. Později zde přibylo dětské hřiště a několik drobnějších staveb. Kolem roku 1960 došlo k rekonstrukci parku. V místech dnešní Místodržitelské zahrady vznikla letní kavárna s terasou nesoucí název „Terasy pod Petrovem“ (fotografie 1, 2, 3, 4). Pro prostory kavárny byl upraven prostor strážního domku. Autory projektu byli architekti Josef Němec a Kamil Fuchs. Prostor dnešní zahrady sloužil pro tanec a posezení. Kavárna, oblíbené místo posezení a schůzek, zanikla v 90. letech 20. století.

Brno, Místodržitelská zahrada s platanem
Brno, Místodržitelská zahrada s platanem

Kapucínské zahrady

Na východní straně návrší Petrova se rozprostírají Kapucínské zahrady, přesněji spíše terasy. Najdete je v prostoru mezi budovami biskupství a klášterem kapucínů. Prostor totiž vyplňuje pět teras. První, nejblíže ke klášteru, zůstává v užívání kapucínských bratří. Další terasy, které řád pořád vlastní, byly díky postupné rekonstrukci zpřístupněné veřejnosti. 

Brno, Kapucínské terasy
Brno, Kapucínské terasy

Překvapením může být, že pod částí teras je umístěn kryt s názvem „Denis“. Dva vstupy do krytu jsou z ulice Nádražní (přímo u zastávky Nové sady) a třetí najdete na rohu ulic Husovy a Nádražní v těsném sousedství schodů vedoucích do Denisových sadů. Pro zajímavost uvádím, že jeden z východů ústí i do kapucínského kláštera.

Brno, Petrov a jeden ze vstupů do krytu Denis
Brno, Petrov a jeden ze vstupů do krytu Denis

Kapucínské terasy

Plocha teras patří ke klášteru Řádu menších bratří kapucínů od 17. století. Bratři zde pěstovali ovocné stromy, zeleninu a květiny. Výpěstky byly určené pro vlastní potřebu v kuchyni a v případě květin, pro výzdobu kostela. V roce 1952 museli kapucíni klášter nedobrovolně opustit (internace řeholníků). Klášterní areál byl připojen k Moravskému zemskému muzeu. Kolem roku 1975 se toto místo postupně začalo měnit ze zanedbané zahrady na městský park s vinárnou. Ta byla v tomto prostoru do 90. let 20. století, kdy musela být kvůli problémům se statikou (způsobenou havárií kanalizace v důsledku stavby krytu) uzavřena.

Brno pohled na Petrov z Kapucínských zahrad
Brno pohled na Petrov z Kapucínských zahrad

V první fázi rekonstrukce, počátkem 90. let 20. století, byla otevřena čtvrtá a pátá terasa nejblíže k budovám biskupství a katedrále. Na opravu a slavnostní otevření třetí a druhé terasy jsme si museli počkat až do roku 2019. Horní terasy mají podobu parku s množstvím laviček, zatímco dolní jsou doplněny menšími vodními prvky. Na spodních terasách najedete ovocné stromy, révu, různé okrasné květiny a byliny, tak jak bylo zvykem v klášterních zahradách.

Brno, horní terasy Kapucínských zahrad
Brno, horní terasy Kapucínských zahrad

Pomník věnovaný obětem nesvobody

V rohu páté terasy stojí kříž sestavený z bílých kamenů. Kříž, nebo chcete-li pomník, s názvem „Znamení“ od Jana Šimka je věnovaný obětem nesvobody v letech 1948–1989. Jednou z obětí byl i básník Jan Zahradníček. Jeho verše jsou na desce doplňující pomník, který byl odhalen v roce 1995 při příležitosti 90. výročí jeho narození a 35. výročí básníkovi smrti.

Na rozhraní Kapucínských zahrad a Denisových sadů je druhý dřevěný kříž s pěti skleněnými koulemi barvy krve v místech Kristových ran. Ten odkazuje na návštěvu papeže Benedikta XVI. v Brně v září roku 2009.

Brno, kříže v Kapucínských zahradách
Brno, kříže v Kapucínských zahradách

Lavička Václava Havla

„Není člověk ten, jež by se zavděčil lidem všem.“ Říká lidová moudrost. To platí i pro Václava Havla našeho prvního prezidenta po sametové revoluci. 

V Kapucínských zahradách naleznete „Lavičku Václava Havla“. Jedná se o celosvětový projekt, který inicioval velvyslanec ČR v USA Petr Gandalovič spolu s architektem Bořkem Šípkem. Má jít o místo pro setkávání, vedení rozhovoru a přemýšlení v duchu ideálů a životních postojů Václava Havla.

První taková lavička byla umístěna v roce 2013 ve Washingtonu v USA. Brněnská lavička s pořadovým číslem 30, zde byla umístěna 5. října 2019, v den, kdy by Václav Havel oslavil osmdesáté třetí narozeniny.

Zahrada pod Petrovem

Zahrada pod Petrovem je poslední nově opravená zahrada. Ležící na severní straně chrámu sv. Petra a Pavla směrem k uličce Václava Havla. Otevřená pro veřejnost byla v roce 2020. Zahrady sloužily původně domům s čísly Petrov 1 a 2. Dnes jsou zahrady spojeny, ale členěny na několik částí. Najdete tu posezení restaurace, květinové a bylinkové záhony nebo informační panely s historií vybraných moravských církevních památek. 

Brno, Zahrada pod Petrovem
Brno, Zahrada pod Petrovem

Vstupů, do této zahrady ukryté mezi okolními zdmi, je hned několik. Z uličky Václava Havla můžete projít brankou a vystoupat po několika schodech do zahrady. Z druhé strany, od chrámu sv. Petra a Pavla je ve zdi malá branka a po novém točitém schodišti, pro změnu, do zahrady sestoupíte. Branka je ve zdi s nikami spojující domy Petrov 1 a 2 zdí. U zdi jsou barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Barbory. Poslední, nejširší vchod, je z ulice Petrské bránou s ozdobným portálem, který sousedí se schody vedoucími ke katedrále.

Brno, Zahrada pod Petrovem, vstup z uličky Václava Havla
Brno, Zahrada pod Petrovem, vstup z uličky Václava Havla

Petrov č. 275/1

Dům s číslem 275/1 byl historickým sídlem děkanů brněnské kapituly. Od roku 2006 slouží po rekonstrukci jako Diecézní muzeum s informačním centrem. Zajímavostí je, že od katedrály má budova dvě patra, kdežto ze zahrady už jsou to patra 4. Druhé podzemní podlaží (přízemí ze strany zahrady) má i prostory vysekané ve skále. 

Brno, dům Petrov č. 1, expozice ve sklepení
Brno, dům Petrov č. 1, expozice ve sklepení

Středověký dům byl několikrát přestavěn a rozšířen. Některé z těchto přestaveb jsou patrné dodnes. Například brána se vstupem do zahrady je doplněna o kartuši. Na ní je jednoduchý lev ve štítě doplněným kloboukem se šesti střapci, nápisem a letopočtem 1618. Znak odkazuje na kanovníka brněnské kapituly Julia Caesara Macelly.

Brno, dům Petrov č. 1, vchod do Zahrady pod Petrovem
Brno, dům Petrov č. 1, vchod do Zahrady pod Petrovem

Obdobné znaky dalších církevních hodnostářů, najdeme i nad vstupem ze strany od katedrály. Uprostřed je znak olomouckého biskupa Františka kardinála z Dietrichštejna. Heraldicky vpravo je znak brněnské kapituly. Vlevo znak brněnského probošta Hynka Novohradského z Kolovrat.

Petrov č. 274/2

Kanovnický dům, posléze konzistoř, je budova ve východním svahu Petrova. Počátky domu sahají ke konci 13. století. Dům prošel mnoha úpravami, jak během renesance, tak i baroka. Například jihovýchodní část byla připojena až ve 20. letech 19. století. Dům byl adaptován na restaurační zařízení v roce 1965 dle projektu Kamila Fuchse. V 90. letech tu krátce sídlila i Varhanická škola. Později byly interiéry upraveny pro potřeby biskupství (společenské setkávání, semináře). K další, zatím poslední, úpravě došlo v letech 2002-2003. Bylo upraveno převážně přízemí pro provoz francouzské restaurace „L´Vive“ (Živá voda), kterou provozují řeholní sestry.

Brno, dům Petrov č. 2, pohled ze Zahrady pod Petrovem
Brno, dům Petrov č. 2, pohled ze Zahrady pod Petrovem

Rybárna

Objekt tzv. Rybárny tvoří nároží ulic Petrské a uličky Václava Havla. Částečně zasahuje do Zahrady pod Petrovem. Původně to byla nejstarší škola v Brně, později skladiště při tržišti. V dnešní době ji využívá Moravské zemské muzeum.

Brno, pohled na střechu Rybárny a zadní částmoravského zemského muzea ze Zahrady pod Petrovem
Brno, pohled na střechu Rybárny a zadní část moravského zemského muzea ze Zahrady pod Petrovem

Každá ze zahrad má své kouzlo. Místodržitelská, díky své chráněné poloze u hradební zdi a popínavým rostlinám na plotě, poskytuje určitou intimitu. Otevřený prostor Kapucínských teras (4 a 5 terasa) svou přehledností jednotlivé návštěvníky propojuje do jedné velké skupiny. Oproti tomu na nižších terasách vás před okolím ukryje jejich členitý terén, kdy mnohdy až po sejití schodiště zjistíte, že zde nejste sami. A nakonec Zahrada pod Petrovem je místem setkávání, ať v přilehlé restauraci nebo při koncertech v sousedství. 

Tyto zahrady jsou svým způsobem živé celky, které se mění nejen podle svých návštěvníků, ale i v závislosti na ročním období. 

Literatura:
Pavel Borský, Petr Holub, David Merta, Marek Peška: Petrské návrší v Brně – poznámky k vývoji zástavby, DĚJINY STAVEB 2006, strany 200-211
Pavel Borský, Petr Holub, David Merta: Brněnská Stínadla K historické topografii Hory sv. Petra a historii domu Petrov č. 275/1, Stavebně historický průzkum.

Sdílejte článek

Share on facebook
Share on twitter
Share on whatsapp
Share on email

Přihlaste se k odběru novinek, aby Vám žádný z publikovaných článků neunikl.

Hledat na blogu

Nejnovější články

Rubriky
Scroll to Top