Pálava přirozeně přitahuje pozornost lidí odedávna. Snad je to tím, že tento skalní hřeben je vidět z velké části jižní Moravy. Možná i díky naší obrazotvornosti. Někomu připomíná ležící ženskou postavu, jinému bájného draka nebo ještěra. Navíc se tu snoubí krásná příroda a dobré víno z vinic v blízkém okolí.
Obsah článku
CHKO Pálava
Chráněná krajinná oblast (CHKO) Pálava zahrnuje mnohem větší část než jen Pavlovské vrchy, které jsou mnohdy označovány právě jako Pálava. Je to chráněné území o rozloze 83 km2 rozprostírající se v prostoru mezi nádrží Nové Mlýny na severu a státní hranicí u Mikulova na jihu. Za západní hranici lze považovat silnici E461 a na východě obec Bulhary. I když si ji většinou spojujeme převážně s vápencovými kopci zářícími do dáli a vinohrady, najdeme tu luční stepi, doubravy i chráněné mokřady v okolí Křivého jezera.
O významu této oblasti svědčí její dlouhotrvající osídlení. Žili tu lovci mamutů, tvůrci známé Věstonické Venuše. Své místo zde našli první zemědělci i římští vojáci, kteří možná do této oblasti donesli první sazenice révy. V okolí dnešních Novomlýnských nádrží najdete jak expozice věnované té, či oné historické etapě, tak i samotné stopy po dřívějších obyvatelích. Některá místa jsme zmínili v článku Nové Mlýny, moravské moře. Připomínkou dob, ne až tak dávných, jsou i zdejší hrady, dnes zříceniny.
Děvičky
Zřícenina hradu Děvičky ční nad obcí Pavlov a tvoří dominantu severního okraje hřebene masivu Děvín. Děvičky bývaly nazývané i jako Dívčí hrady, Maidberg nebo Maidenburg. Jedná se o zříceninu gotického hradu založeného na počátku 13. století. Hrad byl postaven pro ochranu zemské stezky vedoucí z dnešního Rakouska na sever. Své jméno, podle pověsti, dostal podle tří zkamenělých dívek. Snad tatarské princezny a jejích družek či neposlušných dcer hradního pána. Ostatně pod hradem je skála s názvem Tři panny.
Samotný hrad byl několikrát přestavován. Zažil obsazení švédskými vojsky za třicetileté války, kdy byl i vypálen. Po nutných opravách sloužil jen jako strážní pevnůstka a se začátkem 19. století byl opuštěn. Dnes se o hrad stará spolek dobrovolníků Památky Pálavy, kteří si vytkli za cíl zabránit dalšímu chátrání hradu a zabezpečit ho pro budoucnost. Opravy něco stojí, tak se nedivte, pokud pod hradem najdete pokladnu. Vstupné ve výši 50 Kč pro dospělé je spíše symbolické. Pokud hrad navštívíte i mimo otevírací dobu pokladny, na hrad se i tak dostanete. Na oplátku můžete přispět na zabezpečení statiky hradu dobrovolným příspěvkem na transparentní účet už z pohodlí domova.
Sirotčí hrádek
Druhou zříceninu hradu najdete nad vsí Klentnice. Sirotčí hrádek dostal své jméno po svém zakladateli. V roce 1305 je zmiňován první z rodu Sirotků Siegfried Waise. Později hrad získali Lichtenštejnové a jako zpustlý jej po roce 1575 vlastnili Ditrichštejnové. Hrad si zahrál v pohádce O statečném kováři a v dobrodružném příběhu Třetí skoba pro Kocoura o mladém horolezci.
Zřícenina kaple svatého Antonína
Zřícenina kaple sv. Antonína leží kousek od modré turistické značky. Upozorňuje na ni malý panel s popisem historie. Kaple byla postavena v roce 1652 jako poděkování za velkou úrodu vína. V této době vzniklo hodně církevních památek pro posílení moci katolické církve při protireformaci. Kaple byla zrušena v roce 1786 za vlády Josefa II. Dnes tu najdete jen zbytky zdiva. Od kaple je krásný výhled na obec Pernou v jejímž kostele našla útočiště socha sv. Antonína z kaple, nebo na protější Stolovou horu a Sirotčí hrádek.
Skály, lomy a jeskyně
Pálava je tvořena hlavně tvrdými jurskými vápenci, které byly z mořského dna kde vznikly, vyzvednuty alpínským vrásněním. Malebné skalní stěny a útesy tvořené vápencem jsou taky díky své bílé barvě dobře viditelné zdaleka.
Na nejvyšším bodě Pálavy, masivu Děvín (549 m.n.m), najdeme vysílač. O něco níž (428 m.n.) pak již zmiňované Děvičky. O tom, že se zde vápenec těžil, vypovídají pozůstatky lomů většinou z konce 19. století. Nedaleko Klentnice je Pastorkův lom nebo Hlohový lom, o kus dál lom Pod Trůnem. Společné mají většinou to, že je do nich vstup zakázán. Jste v CHKO a chodit je povoleno jen po vyznačených cestách. Ovšem z některých vyznačených cest do lomů můžete aspoň nahlédnou.
Výjímkou je Lom na Turoldu v těsné blízkosti Mikulova. Zde najdete naučnou stezku, geopark a možná největší lákadlo jeskyni Na Turoldu, kterou můžete navštívit. O Mikulovu byl i náš článek Mikulov – malebné město na rakouských hranicích.
Místní skály jsou využívány horolezci. Bývají, díky bohatému členění skal a kvalitě kamene, přirovnávány k Dolomintům v Itálii. Horolezce můžete potkat jen na některých skalách (Martinka, Trůn) a v omezeném termínu od 1.8 do 31.12.
Flora a fauna Pálavy
Pálava je jedna z druhově nejbohatších oblastí, co se výskytu rostlin týká. Z původních šípákových doubrav, pojmenovaných podle teplomilného dubu pýřitého neboli šípáku, zůstalo jen asi 30 %. Může za to odlesnění ve středověku, kdy zde vznikly pastviny, stepi a později lesostepi.
Obzvláště na jaře jsou listnaté lesy plné dymnivek (Corydalis spp.), plicníků lékařských a žlutě kvetoucí sasanky pryskyřníkovité.
Na skalních stepích a nebo trávnících pak můžete najít nápadné květy kosatce nízkého, česneku žlutého, zárazi hřebíčkové nebo večernice smutné. Obrázek o tom, co právě kvete, si můžete udělat i na stránkách CHKO.
Na specifické rostliny tohoto území je navázáno i mnoho živočišných druhů, které najdete jen zde. Vyskytuje se zde hodně sarančat a kobylek. Hojné je saranče modrokřídlá, častá je i červenokřídlá saranče vlašská nebo kudlanka nábožná. Z motýlů pak můžete potkat otakárka fenyklového a otakárka ovocného. Nepřehlédnutelná je mohutná blanokřídlá drvodělka fialová. Na úbočí Děvína upozorňovaly tabulky na výskyt pavouků jako je stepník rudý a nově objevené druhy stepník moravský a stepník pálavský. Na stepích a lesostepních stanovištích můžete potkat ještěrku zelenou nebo užovku hladkou.
Ve skalách, ať již přírodních skalních stěnách nebo v opuštěných lomech, má svá hnízda mnoho různých ptáků. Překvapivě tu jedete ptáky žijící převážně v okolí lidských sídel jako jsou rehek domácí, rorýs obecný, konipas bílý či poštolka obecná. Možná někde zahlédnete i dudka chocholatého. Ve stěnách Soutěsky pobývá v létě i samčí kolonie netopýra pestrého.
Trasy vedoucí Pálavou
Pokud se vydáte po okruhu začínajícím a končícím v Klentnici, máte možnost poznat hned několik typů přírodní krajiny, kterou Pálava nabízí. Po modré turistické značce se dostanete do Soutěsky a na Děvičky. Červená turistická značka vás zavede přes sedlo Děvína zpět. Touto cestou jdete kousek mezi vinohrady, přes stepi a lesostepi, lesem i kolem skal. Shlédnutím videa si můžete udělat představu, jak vypadá tato cesta v časném jaru, kdy se lesy zaplní květy a na skalách kvetou kosatce.
Pokud se vydáte na výlet v létě, vemte si s sebou dostatek tekutin, hlavně nealko :). Na první pohled se to nezdá, ale sluníčko bílé vápence dokáže pěkně vyhřát. Bohužel občerstvení najdete jen ve vesnicích pod svahy. Ne nadarmo bývá Pálava označována za jedno z nejteplejší míst na Jižní Moravě a u nás.
