Olomouc si většinou spojujeme s krásnými domy v historickém centru, mnoha kostely a s honosným morovým sloupem. Díky tomuto sloupu Nejsvětější Trojice figuruje Olomouc na seznamu světového dědictví UNESCO. Olomouc bývala svého času hlavním městem Moravy, proto již ve středověku byla opevněna. Rozsah opevnění se v průběhu doby měnil. Pojďme se podívat na vývoj města Olomouc co by pevnosti.
Pevnost Olomouc
Středověké opevnění Olomouce uzavíralo za hradby dnešní historické centrum. Pozůstatky těchto hradeb lze vidět v Bezručových sadech.
Na léta relativního klidu navázala třicetiletá válka. V roce 1642 byla Olomouc dobyta švédským vojskem, které zde bylo až do roku 1650. Kdysi vzkvétající město švédové opustili až dva roky po uzavření Vestfálského míru. Město zanechali vyrabované a zpustošené.
V roce 1655 byla Olomouc prohlášena za pevnostní město a postupně se začalo budovat barokní bastionové opevnění. Tato etapa skončila v letech 1742-1756 vystavěním tzv. tereziánských hradeb. V polovině 19. století začala další opevňovací činnost. V té době vznikl věnec předsunutých tvrzí – fortů, který měl za úkol vzdálit hlavní obrannou linii dál od města. Potřeba rozvoje města vedla k tomu, že v závěru 19. století došlo k zrušení části bastionových hradeb. Olomouc tak přestala být pevností.
Fort XVII. Křelov
Název Fort se používá pro tvz nebo pevnost a také pro samostatné pevnůstky doplňující hlavní opevnění. Účel fortu býval čistě vojenský. Řetězem fortů byla doplněna barokní pevnost Olomouc.
Fort Křelov XVII. je tak jednou z mnoha pevnůstek tvořící prstenec kolem Olomouce. Původně se počítalo s vybudováním 25 pevnůstek. Z nejrůznějších příčin (finanční, časová tíseň nebo dodatečná změna plánů) bylo nakonec postaveno pevností jen 20. Provedení fortů se lišilo podle typu na permanentní, polopermanentní a provizorní. Nejen proto se některé z nich do současnosti nedochovaly. Přispěli k tomu i místní obyvatelé. Ti si, když bylo vojsko staženo a forty ztratili svůj význam, brali cihly z fortů na stavbu svých domů.
Všechny zachovalé forty jsou dnes v soukromých rukou. Jeden z těch, který lze navštívit, je Fort Křelov. Jedná se o polygonální permanentní fort vybudovaný v letech 1851 až 1854. Patří do první čtveřice pevnůstek (spolu s forty XI., XIII., XV.), které od roku 1850 postupně vznikaly západně a jihozápadně od pevnosti Olomouc. Fort Křelov vznikl podle projektu ženijního ředitele a vrchního projektanta fortové pevnosti Olomouc Juliuse von Wurmba. Hlavní vstup do jinak strohého cihlového objektu je ve stylu anglické neogotiky winsdorského typu.
V areálu fortu najdete muzeum, kde se v rámci prohlídky dozvíte o historií fortového opevnění Olomouce. Najdete tu dobové fotografie, plány fortu, dobové zbraně a uniformy.
Při prohlídce fortu se dostanete na místa ubytování mužstva, výcviku a k místům, která byla dřív osazena děly. Umístění pevnosti také nabízí krásný výhled na město Olomouc. Dobrodružná je prohlídka zemního valu – eskarpy. Průchod skrz úzké uličky prostoru kasemat jen s lucernou, je nevšední zážitek.
Korunní pevnůstka
Autorem projektu pevnosti Olomouc byl plukovník baron Pierre Philippe Bechade de Rochepine. Tento projekt vycházel z tehdejších nejmodernějších poznatků o realizaci bastionového opevnění. Stavba olomoucké bastionové pevnosti, pilíře obrany severní Moravy, přišla tehdejší státní pokladnu na 10 milionů zlatých. Pro představu, okolo roku 1850 byl roční plat vyššího úředníka 500–700 zlatých, učitele 130 a roční mzda dělníka 100–200 zlatých.V roce 1860 – 1 ha zemědělské půdy stál 800 – 1.000 zlatých.
Jednou ze staveb této epochy je i Korunní pevnůstka. Tu najdete v těsném sousedství centra města. Obranu pevnosti měl mimo jiné zajištovat jeden pětiboký bastion a dva půlbastiony. Vstupní brána je v kurtině mezi bastiony. Korunní pevnůstka sloužila jako zvláštní vstup do města. V průběhu doby se uvažovalo o její přestavbě na kasárna, ale z finančních důvodů na to nedošlo. Po zrušení olomoucké pevnosti prostory využívala jak armáda, tak veřejnost. Postupně došlo k úpravám prostoru, kdy se část přeměnila na botanickou zahradu a rozárium.
V areálu Korunní pevnůstky stojí barokní prachárna nebo objekt bývalého dělostřeleckého skladu. Sklad dělostřelectva je dnes přeměněn na centrum popularizace vědy a výzkumu, které bylo realizované Univerzitou Palackého v Olomouci. Centrum nese název Pevnost poznání. Při objevování vědy, si zde na své přijdou jak děti, tak jejich rodiče. Na prohlídku si nechte alespoň 2 hodiny. Najdete tu čtyři expozice s názvem Do historie, Živá voda, Rozum v hrsti, Světlo a tma.
Expozice “Do historie”
Expozice umístěná v přízemí hravou formou seznamuje s dějinami Olomouce a životem v pevnosti. Na dvanácti velkoformátových panelech se odvíjí příběh vzniku pevnosti. Příběh je ve formě komiksu a vystupují v něm Marie Terezie i císař František Josef I. 
Děti bude možná lákat zahrát si na vojáky. Mohou si vyzkoušet dobové uniformy nebo poslouchat v naslouchací chodbě, jestli se neblíží nepřítel. Najdete tu průřez znalostmi 18. století (kartografie, stavitelství, balistika), které byly potřeba k vybudování pevnosti nebo při její obraně.
Živá voda a Rozum v hrsti
Expozice Živá voda a Rozum v hrsti se zaměřují na přírodu, člověka a jeho myšlení. Ve vodním světě se seznámíte s vodními živočichy. Ať již ve formě modelů v nadživotní velikosti nebo pomocí lupy či mikroskopu. Od průzkumu sladkovodních vod se dostanete až do podmořské jeskyně.
Rozum v hrsti nabízí plno logických hádanek a rébusů, ale i exkurzi do útrob lidského mozku. V osmimetrové maketě lidského mozku můžete pozorovat jak funguje neuronová síť nebo zjistit, která část mozku odpovídá za sluch.
Světlo a tma, Planetárium
Expozice světlo a tma je více o technice. Hravou formou se dozvíte z čeho se skládá světlo. Vyzkoušíte si, jak moc se zapotíte, než rozsvítíte obyčejnou nebo LED žárovku. Můžete si zahrát na laserový paprsek nebo rozložit světlo.
V těsném sousedství této expozice je i místní planetárium. Podle programu můžete putovat časem i prostorem, aniž byste opustili pohodlná křesla v sále. Pevnost poznání umístěná v Korunní pevnůstce je nabitá nejrůznějšími zajímavostmi. Každého zaujme něco jiného a exponáty se také postupně mění a doplňují. Návštěva proto může být pokaždé jiná.
Terezská brána
Terezská brána byla jednou z bran pevnosti Olomouc a jedinou dodnes dochovanou bránou. Dnes je to samostatně stojící objekt na Palachově náměstí. Dříve byla součást pásu opevnění. Barokní brána vznikla podle návrhu stavitele Pierra Bechade de Rochepine v 50. letech 18. století. Svůj název dostala na počest Marie Terezie, u příležitosti její návštěvy města dne 9. září 1754. Brána má podobu antického triumfálního oblouku doplněného o sochařskou výzdobu. Ve své době se jednalo o nejvýznamnější bránu pevnosti, neboť cesta, kterou střežila, směřovala k Brnu a hlavnímu městu rakousko-uherské monarchie – Vídni.
Při prohlídce Korunní pevnůstky nebo některého z fortů obepínajících Olomouc, se můžete kochat stavitelskými dovednostmi našich předků. Na druhou stranu jsou tyto pevnosti odrazem doby válek, a mnohdy až zbytečně nákladného zbrojení. Ale i to je součást dějin.
