Když se řekne mlýn, většinou se nám vybaví vodní kolo, náhon a třeba i vodník. Pravdou je, že na většině říček stával dřív nějaký ten vodní mlýn. Pak jsou ale místa, kde moc vody v podobě řek není. I tam lidé potřebovali umlít mouku a jako pohon pro mlýn si zvolili vítr. Pojďme se podívat na několik větrných mlýnů, které najdete na Jižní Moravě.
Holandský typ mlýna
Mlýn holandského typu je v našich podmínkách většinou zděná stavba z cihel nebo kamene o kruhovém půdoryse. Mlýn je zakončen střechou s větrným kolem. Střecha lze otáčet tak, aby na vítr roztáčel mlýnské kolo. Větrné kolo má čtyři dřevěná křídla umístěná na horizontální ose.
Větrný mlýn Kunkovice
V okrese Kroměříž stojí holandský větrný mlýn zapsaný mezi kulturní památky České republiky. Postaven byl v roce 1875 a po roce 1974 bylo jeho vnitřní zařízení přemístěno do Technického muzea v Brně. V roce 1978 byla provedena oprava střechy a následně byla devadesátých letech stavba renovována. Mlýn má válcový tvar s kuželovitou střechou pokrytou šindelem. Celková výška mlýna je deset metrů a průměr dosahuje 8,4 metru u paty a 8 metrů pod střechou. Uvnitř mlýna najdeme dvě složení běhounů s různými průměry, které dosahují různých obvodových rychlostí.
Větrný mlýn Chvalkovice
Historie mlýna sahá do roku 1873, kdy ho postavil mlynář Josef Vítek. Později, po první světové válce, byl mlýn modernizován a poháněn parním strojem. V roce 1941 byla jeho činnost nařízením protektorátních úřadů ukončena a po válce už nebyla obnovena. Nyní je mlýn renovován pravnukem posledního mlynáře, který mu dal novou šindelovou střechu.
Mlýn má válcový tvar s kuželovou střechou pokrytou šindelem. Střecha dosahuje výšky 3,15 metru a tvoří ji šestnáctiboký jehlan. Celková výška mlýna je osm metrů s průměrem 7,7 metrů a zdmi tlustými 0,80 metrů. Dva pravoúhlé vstupy vedou dovnitř, kde jsou malá okna se špaletami.
Větrný mlýn Němčice
V obci Němčice v okrese Blansko, stojí větrný mlýn holandského typu, zapsaný v roce 1964 mezi kulturní památky ČR. Mlýn má válcovou zděnou stavbu s kuželovou střechou a kovovými obručemi. Postaven byl mlynářem Matuškou v roce 1840, nachází se na kopci v nadmořské výšce 620 m v Drahanské vrchovině. Od roku 1925 do konce druhé světové války sloužil ke šrotování. Následně byl do roku 1964 obydlen. Po rekonstrukcích v letech 1965 a 2002 je využíván jako rekreační objekt, přičemž nedaleko stojí hospodářské stavení.
Německý typ mlýna
Mlýn sloupový nebo také německý je dřevěný mlýn s čtvercovou nebo obdélníkovou základnou. Mlýn má pevnou osu, kolem které lze celý mlýn natočit proti větru pomocí dlouhé oje. Konstrukce mlýna připomíná klec zavěšenou na středovém nosném trámu zvaném tatík. I ostatní trámy mají své jméno, v mlýně najdeme dědka, babku i matku. Větrné mlýny německého typu se případně daly rozložit a přesunout na jiné místo.
Klobouky u Brna
Pokud pojedete po silnici z Brna na Hodonín, na návrší nad městem Klobouky u Brna uvidíte stát větrný mlýn. Stojí v místech, kde kdysi bylo takových mlýnů hned osm. Postupně zanikaly. Koncem 19. století byly 4 a v roce 1905 už jen jeden.
Mlýn byl celodřevěný (sloupový, též beraní) a stál na jižním kopci nad městečkem. Když v roce 1938 přestal sloužit a jeho majitel ho chtěl rozebrat odkoupila mlýn Občanská záložna v Kloboukách, která financovala jeho renovaci. Poté mlýn sloužil už jen jako historická památka. V roce 1945, při osvobozování Klobouk byl mlýn zasažen a vyhořel do základů. Zůstalo po něm prázdné místo a mnoho vzpomínek místních obyvatel. Ti se rozhodli, že větrný mlýn v Kloboukách opět bude. Z podobného mlýna z Pacetluk získali hlavní části mlýna. Tyto převezli do Klobouk a v letech 1983–1985 renovovali mlýn na původním místě, kde stával poslední kloboucký větřák z roku 1748. Veřejnosti byl zpřístupněn 1. června 1985. Dnes je to jeden z mála dřevěných větrných mlýnů v České republice s kompletním vnitřním vybavením a plně funkční. Mlýn si můžete zvenku prohlédnout celoročně. O víkendech od 1. května do 30. září s výkladem průvodce můžete nahlédnout také do interiéru.
Vrbice
Podle map najdete další větrný mlýn hned v nedaleké Vrbici. Není to tak úplně pravda. Stojí zde jen zmenšená replika připomínající dnes již neexistující větrné mlýny. Byli tu kdysi dva a odkazuje na ně i pojmenování lokality místních vinných sklepům „Pod větřákem“.
Větrné mlýny nejsou jen stavebními technickými zázraky, ale také symbolem lidské vynalézavosti, odhodlání a schopnosti přizpůsobit se místním podmínkám. Jsou symbolem spojení mezi minulostí a budoucností, a jejich přítomnost v krajině připomíná význam trvalé udržitelnosti a ochrany životního prostředí pro další generace. Větrné mlýny jsou tak nejen historickými památkami, ale také inspirací pro budoucnost.
