Věděli jsme, že chceme na dovolenou do Beskyd. Díky tomu, že tato místa máme rádi a taky je i trochu známe, měli jsme jasno v tom, kde budeme hledat ubytování. Pro naše plány byla nejvhodnější oblast Rožnov nebo Frenštát. Chtěli jsme vlastní koupelnu, kuchyňku nebo snídani a ideálně bazén jako příjemný bonus.
Ubytování Liščí Mlýn
Ve Frenštátu pod Radhoštem se nám podařilo zajistit ubytování v penzionu s chatkami. Po telefonátu s velmi ochotnou provozní jsme sice věděli, že snídáni si budeme muset vyřešit sami, ale byl zde bazén, hřiště a prolézačky pro trpaslíka. Liščí mlýn ve Frenštátu pod Radhoštěm je komplex několika chatek doplněný hlavní budovou a restaurací. Během našeho pobytu byly chatky obsazeny partou rodin s dětmi. Naprosto samostatné jednotky v čemkoliv, a tak se nevařilo.
Cestou na ubytování jsme se zastavili ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. (Co Vás tam čeká, si můžete přečíst v článku Rožnov pod Radhoštem). Ještě večer bylo krásných 30° C, proto jsme zamířili k bazénu. Voda byla skvělá a tak už jsme se z ubytování nehnuli. Ještě, že jsme si něco k večeři opatřili před odjezdem z Rožnova.
Frenštát pod Radhoštěm
Další den jsme vyrazili na průzkum Frenštátu. Osídlení v místě dnešního Frenštátu bylo zaznamenané už před rokem 1382, kdy se datuje první písemná zmínka o dnešním městě. V 16. století nabývá na důležitosti díky vzkvétajícímu obchodu, ale na město je povýšen až v 1781.
Průmysl a architektura
Z řemesel se tu rozvíjí hlavně tkalcovství. V 19. století domácí rukodělné tkalcovství střídá průmyslová tovární výroba. Objevují se další průmyslová odvětví jako je barvířství, punčochářství a výroba ohýbaného nábytku. Stopy po rozvoji města v této době můžete najít nejen na náměstí, ale i v přilehlých ulicích. Centrum města bylo vyhlášeno v roce 2003 památkovou rezervací. Náměstí Míru zdobí nejen novorenezanční radnice, ale i měšťanské domy s podloubím, mariánský sloup a Neptunova kašna ve stínu stromů. Ve vestibulu radnice se můžete podívat na originál sochy Radegasta od Albína Poláška. Jeho kopie dál hlídá hřebeny hor nedaleko Pusteven. Pokud se chcete podívat na svět z výšky, můžete také vyšplhat na radniční věž.
Milovníky architektury zaujme i kostel sv. Martina. Nedaleké městské muzeum (zaměřené na lidový výtvarný projev, vývoj místní řemeslné výroby a mnoho dalšího) se nechází v historické budově z roku 1876 (původně chlapecká měšťanská škola) stojící naproti kostelu sv. Jana Křtitele na Horní ulici. I známý architekt Bohuslav Fuchs, zde zanechal své stopy v podobě hotelu Vlčina, obytných domů pro MEZ (Moravské Elektrotechnické Závody) nebo domů s malými byty.
Pohankový mlýn ve Frenštátě pod Radhoštem
Trochu z centra najdete takovou zajímavost – Pohankový mlýn na Kopané. Pro loupání pohanky se zde už od roku 1861 používá mechanický způsob, který neznehodnocuje vitamíny v pohance. Do mlýna si můžete domluvit exkurzi. Při toulkách městem dostal trpaslík chuť na pizzu. Byl čas oběda, tak proč ne. To přece není problém. Ale problém to byl. Na náměstí jsme nic neobjevili. Kousek dál bylo hladové okénko, avšak představa pizzy na tričku a zemi, při trpaslíkově způsobu pojídání, nás moc nenadchla. Nakonec jsme se najedli v jedné restauraci na Horní ulici. Nic moc, proto ji ani neuvádíme.
Frenštát pod Radhoštem areál Horečky
Z města nás vyhnal déšť proto jsme nějaký čas relaxovali v našem pokoji. V podvečer déšť ustal, a my se vydali na obhlídku frenštátských skokanských můstků. Areál Horečky sliboval podle mapy naučnou stezku a něco s názvem Beskydské nebe – Život v korunách stromů. Cesta autem byla smutná, protože jsme míjeli komplex rozpadajících se budov na okraji lesa. Kromě ne příliš široké silnice se nahoru můžete dostat i lanovkou, která kopíruje dráhu skokanských můstků.
Později jsme zjistili, že rozpadající se budovy byly bývalé prvorepublikové lázně. V roce 1932 zde vybudoval frenštátský továrník Petr Polach chatovou osadu. Ta byla později doplněna rekreačním střediskem s letním koupalištěm. Středisko se skládalo ze tří budov s názvy Pantáta, Panímáma a Mariánka. I samotné skokanské můstky mají svá nejlepší léta za sebou, tedy z našeho pohledu z venku. Prý na nich byl obnoven povrch určený pro sjezd. Překvapením byl opravený Amfiteátr na Horečkách, kde dívky, snad z místní umělecké školy, nacvičovaly nějaké představení.
Život v korunách stromů
Život v korunách stromů je malinká stezka (85m dlouhá a v nejvyšším místě 16 m nad zemí) v půlkruhu nad roklí v lese. Lehce připomíná stezky v korunách stromů. Je osazena sochami zvířat ze dřeva a naučnými tabulemi o životě v lese. Jsou zde i ukázky různých ptačích hnízd, abyste měli představu o jejich velikosti.
Beskydské nebe
Beskydské nebe není jen samotná vyhlídka a okruh Život v korunách stromů. Zahrnuje ještě zmiňované skokanské můstky v areálu Jiřího Rašky, pak bosý chodníček, Lurdskou kapli, Mařenčinu studánku i památník Břetislava Bartoše (malíř a legionář pocházející z Frenštátu pod Radhoštem). Na areál by podle mapy měli navazovat i trailové trasy pro cyklisty, dětské hřiště a hřiště na discgolf. To jsme nestihli prozkoumat, protože nás opět zahnal déšť.
Už cestou k můstkům jsme zahlédli restauraci se zvláštním jménem Na Žabárně. Cestou zpět jsme se zde zastavili. Mile nás překvapil výběr jídel i jejich chuť.
Trojanovice
Navečer jsme měli v plánu ještě jednu výpravu. Zjistit, kdy a odkud jede autobus na zastávku Trojanovice rest. Ráztoka. Z tohoto místa jezdí na Pustevny lanovka. Cestou jsme chtěli zajít také na večeři. Cca 15 minut chůze od Liščího mlýna u zastávky Trojanovice rest. U Balitů, je restaurace Balita. Příjemně nás překvapila skvělou pizzou i zázemím před restauraci, kde je mini lanové centrum. Trpaslík ho s radostí několikrát překonal.
A na co se můžete těšit v následujících dílech z cyklu Beskydy? Bude tu výlet podél Bečvy, tentokrát Vsetínské. Také návštěva Kopřivnice, Štramberka a Studénky. Samozřejmě, že se musí dostat i na Radhošť a Pustevny 🙂 .
