Beskydy – Štramberk, Kopřivnice a Studénka

Štramberk

Další den sice vykouklo sluníčko, ale teplota 20 stupňů nepřekročila. Vypravili jsme se do Štramberku. Asi už jste někdy jedli sladké perníkové Štramberské uši, tak ty pochází odtud. Podle pověsti se pečou na upomínku vítězství štramberských křesťanů nad mongolským vojskem 8. května 1241 a jde o uši Tatarských.

Malebné městečko Štramberk se rozkládá na svazích Zámeckého kopce, Kotouče, Bílé hory, Libotínských vrchů a Červeného kamene v předhůří Beskyd. Při příjezdu od Valašského Meziříčí neuvidíte očekávané městečko, ale kopec Kotouč, kterému dominuje lom na vápenec.

Vápencové lomy

Hospodářský rozvoj města je spojený se založením vápencového lomu na hoře Kotouč koncem 19. století. Díky těžbě vápence byla postavena železnice ze Štramberka do Studénky a pak i do Veřovic.

Vápenec se netěžil jen na kopci Kotouč, ale i na úbočí jiných kopců. Příkladem jsou staré vápencové lomy zvané Dolní a Horní Kamenárka. V prostoru lomu Horní Kamenárka se můžete kochat přírodou a obratností případných horolezců. V lomu Dolní Kamenárka je tomu jinak, zde je totiž unikátní Botanická zahrada.

Město se může pyšnit dlouhou historií, vždyť ho založil v roce 1359 syn českého krále Jana Lucemburského, moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský (mladší bratr slavného Karla IV.).

Pohled na město Štramberk
Pohled na město Štramberk

Prošli jsme si město, kde je typickou dominantou zřícenina hradu Strallenberg a hlavně válcová věž zvaná Trúba. Hrad zpustl v 18. století. Klub českých turistu na počátku 20. století zříceninu koupil a věž upravili podle návrhu architekta Kamila Hilberta do podoby rozhledny. Byly upraveny i vnější hradby a vznikly tak dvě brány.

Štramberk - rozhledna Trůba
Štramberk – v pozadí rozhledna Trůba
Štramberk - výhled z rozhledny Trůba
Štramberk – výhled z rozhledny Trůba

V prostoru hradu lze nalézt dvě dřevěné budovy Jaroňkovu útulnu a chatu MUDr. Adolfa Hrstky. Obě pochází z roku 1925. Díky množství roubených chalup z 18. a 19. stolení se Štramberk stal v roce 1969 městskou památkovou rezervací.

Štramberk - dřevěné budovy
Štramberk – dřevěné budovy

Jak oblíbený a dostupný materiál bylo dřevo, ukazuje zvonice kostela sv. Bartoloměje. Hranolová zděná věž je zakončena dřevěným ochozem.

Botanická zahrada v lomu Dolní Kamenárka

Zamířili jsme k lomu, kde měla být Botanická zahrada. Asi jsme zase zvolili špatnou cestu, nebýt mapy v mobilu kdo ví, kde bychom skončili. Značení nebylo nejlepší. Nejdříve jsme našli jiný lom. Rostly tu vápnomilné rostliny a byl tu neuvěřitelný klid. O kus níž, jsme narazili na zeď arboreta. Museli jsme hlavním vchodem. Zde nás čekaly opět nejrůznější rostliny, ale i drobné stavbičky a jezírka.

Botanická zahrada v lomu Dolní Kamenárka začala vznikat v roce 1996. V samotném lomu se těžilo od roku 1860 do 20. let minulého století. Pak lom sloužil jako skládka nebo fotbalové hřiště se škvárovým povrchem. Při úklidu a čištění skalního reliéfu, které předcházelo samotné budování zahrady, byla objevena propasťová jeskyně.

Botanická zahrada v lomu Dolní Kamenárka
Botanická zahrada v lomu Dolní Kamenárka
Arboretum
Arboretum
Botanická zahrada v lomu Dolní Kamenárka
Botanická zahrada v lomu Dolní Kamenárka

Díky členitému terénu lomu s různým převýšením, zde mohla vzniknout unikátní zahrada kombinující, jak vápencový mokřad bohatý na vodní a bahenní rostliny, tak plochy suchomilné vegetace. Rostliny jsou sem přenášeny v rámci záchranného programu z lomu Kotouč, kde stále probíhá těžba. Doplňování sbírky probíhá i z různých jiných zdrojů. V současnosti se zde nachází víc než 1200 druhů rostlin. Lze tu nalézt množství různých obojživelníků obývající místní mokřady (čolci, žáby). Létá tu hodně motýlu a všímavý návštěvník odhalí mnoho dalších živočichů. Tato Botanická zahrada je rozhodně zajímavou podívanou. Mapa.

Botanická zahrada v lomu Dolní Kamenárka
Botanická zahrada v lomu Dolní Kamenárka

Rozhledna Bílá hora

Nad městem Štramberk na kopci s názvem Bílá hora lze navštívit stejnojmennou rozhlednu Bílá hora. Konstrukce podle návrhu Ing. Arch. Milana Šmída má připomínat strukturu DNA. Na věž, která dosahuje výšky 43 m, vystoupáte po 134 ocelových a 27 betonových schodech. Při výstupu na vyhlídku se dostanete do nadmořské výšky 583 metrů. Konstrukce věže neslouží jen jako rozhledna, ale je osazena systémy pro telekomunikační účely. Za krásného počasí je odtud nádherný výhled na okolní kopce.

Kopřivnice

Pokud jste ještě nebyli v této části republiky, zavítejte do sousední Kopřivnice. I když to na první pohled nevypadá, Kopřivnice pochází asi z poloviny 13. století.

Velký podíl na tom, že z malé vesnice pod hradem Šostýn (dnes zřícenina) vzniklo průmyslové město, měli dvě místní rodiny – rodina Rašků a rodina Šůstalů. První z nich se zabývala po 150 let produkcí keramiky a kameniny. Druhá začala v Kopřivnici (německy Nesselsdorf) od roku 1850 vyrábět kočáry a bryčky. Později se přidali i nákladní železniční vagóny a v roce 1891 vniká továrna s názvem Nesselsdorfer–Wagenbau–Fabriks Gesellschaft. Ta pak začala od roku 1897 vyrábět první sériový osobní automobil značky Präsident a o rok později i nákladní automobily. Základy vozů Tatra tak byli položeny 😉 . Vozy Tatra zde mají své muzeum.

Kromě tohoto známého (Technické muzeum Tatra), je zde ještě jedno soukromé s názvem AutoMotoMuzeum OLDTIMER.

Muzeum Tatra
Technické muzeum Tatra

Centrum Kopřivnice je modernější, ale i zde najdete historické budovy jako Fojtství nebo Šustalovu vilu, ve které sídlí Lašské muzeum. V Kopřivnici jsme byli už několikrát, při návštěvě příbuzných a známých žijících v širším okolí a stále se sem rádi vracíme. Navštívili jsme zde několik muzeí, které vám níže představím.

Technické muzeum Tatra a expozice E. a D. Zátopkových

O historii vozů známých pod názvem Tatra se dozvíte v Technickém muzeu Tatra sídlícím ve středu města. Při jeho prohlídce uvidíte širokou paletu exponátů od osobních vozů až po nákladní a expediční kamióny. Před budovou muzea stojí za zhlédnutí i technická památka – motorový železniční vůz „Slovenská strela“. V budově muzea je expozice věnovaná kopřivnickému rodákovi Emilovi Zátopkovy a jeho ženě Daně. Zde se můžete dozvědět o jejich sportovních úspěších, a to nejenom na olympijských hrách.

Lašské muzeum v Šustalově vile

V městském parku stojí klasicistní Šustalova vila z roku 1889, která původně patřila rodině Josefa Šustaly, syna zakladatele kočárovny. V dnešní době je zde expozice muzea věnovaná místní továrně na hliněné zboží a také kopřivnickým rodákům. Jedna z expozic přibližuje tvorbu malíře a ilustrátora Zdeňka Buriana, kterého proslavili kresby pravěkých světů. Výstavu doplňují zkameněliny, pravěké organismy, nerosty a vykopávky. Vilu obklopuje zahrada, ve které jsme kdysi viděli kvést Liliovník tulipánokvětý. Třeba tam tento strom také najdete.

Muzeum Fojtství

V místě dnešní zděné budovy Fojtství stávala dřevěná budova už v roce 1576. Na Fojtství se narodil zakladatel kočárovny Ignác Šustala. V těchto místech začal také s první výrobou lehkých bryček a kočárů. V muzeu, které je dnes v tomto objektu, můžete některé z kočárů spatřit. Expozice je doplněna o archeologické (Šostýnská venuše) a etnografické sbírky z blízkého okolí. V budově sýpky je galerie. Dominantu Fojtství tvoří památný strom Fojtova lípa. Pod ním se konávali porady a také tu byli trestání provinilci.

(Šostýnská venuše byla nalezena na hradu Šostýn. Soška má výšku jen 53 mm a je vyrobená ze slonoviny. Zřejmě se jedná o výtvor ze 13. století dovezený z Porýní spolu s příchodem prvních kolonizátorů této oblasti.)

AutoMotoMuzeum OLDTIMER

Tentokrát jsme navštívili nově objevené soukromé muzeum automobilů nesoucí název AutoMotoMuzeum OLDTIMER. Toto muzeum lze najít zhruba kilometr od muzea Tatry poblíž autobusového nádraží. Je to soukromá sbírka historických vozidel a motocyklů známých značek z celého světa. A nejen to, je zde několik unikátních exponátů. Věděli jste, že Lamborghini, ale i Porsche vyráběli traktory?

AutoMotoMuzeum OLDTIMER
AutoMotoMuzeum OLDTIMER
AutoMotoMuzeum OLDTIMER
AutoMotoMuzeum OLDTIMER

Studénka

Našim dalším cílem byla Studénka. V dnešní době je bohužel Studénka více spojená s vlakovým neštěstím. Vlaky, respektive výroba vagónů, zde má dlouhou tradici. Je zde Vagonářské muzeum a doufali jsme, že trpaslíka zaujme, když je na vláčky.

Město Studénka je nejmladším městem okresu Nový Jičín a je spojením několika původních obcí. Katastrem města se v přirozených meandrech vlní řeka Odra. Řeku doplňuje několik rybníků se zbytky lužních lesů s jedinečnou flórou a faunou. Tyto jsou zahrnuty do dvou přírodních rezervací s názvy „Kotvice“ a „Bažantula“.

Studénka nemá přirozené historické centrum. Za centrum aspoň jedné z částí by se dalo považovat okolí starého a nového zámku a kostela sv. Bartoloměje.

Starý a nový zámek

Ve Studénce jsou dvě budovy nesoucí označení Starý a Nový zámek. Renesanční, tzv. Starý zámek, vznikl přestavbou gotické tvrze. V blízkosti byl později vybudován barokní, tzv. Nový zámek. Původní zámek byl později upravený na úřednické byty, pivovar a lihovar. Zámek je obklopený malým parkem s mnoha cizokrajnými dřevinami.
V prostorách nového zámku je dnes Vagonářské muzeum, obřadní síň, knihovna a učebna základní umělecké školy.

Vagonářské muzeum

V muzeu se dozvíte spoustu informací o historii výroby železničních vagónů. Expozice je vybavena několika modely vagonů, ale hlavně obrazovým a textovým materiálem. Vagonářské muzeu vniklo na podnět úspěšné výstavy k 55. výročí zahájení stavby kolejových vozidel ve Studénce. V dnešní době expozice zahrnuje materiály od počátku kolejové a vagonářské výroby na našem území až do roku 2003.

Trpaslík proběhl expozici poměrně rychle. Okoukl modely vagónů a fotografie. Na chvilku ho zabavil i malý model železnice u pokladny. Na nějaké čtení textů byl líný, dospělý však najde leccos zajímavého.

Vagonářské muzeum

Pro děti tu mají nachystanou cestu za pokladem. Zkusili jsme to. Projdete si centrum okolo zámku a plníte úkoly, které vás posílají dál k dalším zajímavým místům. Cesta za pokladem nás vedla například kolem novogotického kostela sv. Bartoloměje. Splnili jsme vše. Jen na konci se nám poklad najít nepodařilo 🙁. Skončili jsme někde u soukromého statku a měli jsme obavy porušit soukromí majitelů hlídané psy. Snad byl cíl v zámku, kdo ví. Pokud jste byli úspěšnější, dejte vědět. Trpaslík těžce nesl, že poklad nenašel.

Výlet do těchto míst si z mého pohledu užije celá rodina. Tedy u nás to tak bylo. Kluci obdivovali auta a vymýšleli, jestli zdolají tu, či onu skálu v bývalém vápencovém lomu. V muzeu vozů Tatra byl náš trpaslík fascinován videem z polygonu, kde nákladní auta překonávala nejrůznější překážky. No a já? Kochala jsem se krásnými stavbami, a ještě krásnější přírodou.

Přehled článků z miniseriálu Beskydy

Přihlaste se k odběru novinek, aby Vám žádný z publikovaných článků neunikl.