Alfa a Omega v řecké abecedě znamenají začátek a konec. U Alfa pasáže a Paláce Omega jde o spojení starého a moderního. Pokud k nim přidáme Dům u Čtyř mamlasů, dostaneme malý labyrint průchodů spojující náměstí Svobody, ulice Jánskou a Poštovskou. Můžete si tudy zkrátit cestu, nakoupit, vyrazit za kulinářským zážitkem či kulturou.
Alfa pasáž
Asi nejznámější brněnská Pasáž Alfa stojí na rohu ulic Jánská a Poštovská. Masa této funkcionalistické budovy se stavěla v několika etapách v rozmezí let 1931-1937. Původní architektonický návrh Bohuslava Fuchse (v jedné verzi i s čtrnáctipodlažní nárožní věží) byl upraven projekční kanceláří stavitele, v tomto případě i investora a budoucího majitele Františka Hrdiny. Výsledkem je multifunkční dům s vnitřní krytou pasáží a ochozovou galerií v patře. Při pohledu z ulice zaujme terasovitým ustoupením posledních pater a bílým opaxitovým obkladem. Bílý obklad byl svým způsobem kompromis daný plánovanou výškou budovy. Hrozilo, že sousední budova poštovního úřadu nebude mít dostatek denního světla. Bílý obklad, který světlo odráží, splňoval požadavek stavebního úřadu.
Multifunkční palác Alfa nabízel, v době svého vzniku, velmi komfortní bydlení. V sedmi patrech se nacházelo víc než sto osmdesát bytů o jednom až třech pokojích a desítky svobodáren. Standardem zde bylo ústřední topení, teplá voda a splachovací záchody. V budově také fungovaly výtahy, prádelny a sušárny. Přízemí a galerii pasáže doplňovaly obchody a menší provozovny. Rozsáhlý kinosál pro 800 návštěvníků včetně zázemí se šatnou, bufetem a záchody se nacházel v suterénu. Dnes jsou tyto prostory využívány HaDivadlem.
Alfa pasáž, tedy hlavně její prosklený strop a pasáž, byla za války výrazně poškozena. V poválečných letech ji majitelé opravili a komunistický režim následně znárodnil. Po roce 1991 se pasáž vrací potomkům majitele, kteří v letech 1992 až 2000 provedli rekonstrukce bytů. Dochází také k obnově povrchů v pasáži a repasování rámů výkladů. Dnes je Alfa pasáž místo, kde na vás dýchne duch první republiky. Můžete si tu užít klid a jistou intimitu místních obchůdků, kaváren v jinak uspěchané době.
Omega
Palác Omega stojící na náměstí Svobody, vyvolává kontroverze i dnes. Mnohým lidem vadí jeho prosklená plocha, která v noci září nejrůznějšími barvami. Historie tohoto místa odráží dějiny architektury v Brně 20. století. Na místě zbouraného barokního domu je zde v roce 1933 postaven obchodní dům JEPA. Možná ho znáte pod pozdějším jménem, jako Dům nábytku. Za války byla budova poškozena a v roce 1988 kvůli špatné statice zbourána. Pak nastalo dlouhé období tahanic o vlastnictví pozemku. Až v roce 2004 se realizovala stavba podle projektu ateliéru Kuba & Pilař architekti. Budova, díky propojení na Alfa pasáž, dostala jméno Omega. Původně se měla jmenovat Amadeus.
Kromě supermarketu v suterénu zde najdete nejrůznější obchody, kavárnu a restauraci. Prostor kavárny sousedící s jezdícími schody je otevřen v celé své výšce. Prosklená stěna umožnuje nahlédnou na sousední dům. Toto řešení trochu připomíná staré pavlačové domy s malým dvorkem, zde kavárnou.
Dům U čtyř mamlasů
Novorenesanční měšťanský dům byl postaven v letech 1899-1902 podle návrhu Germana Wanderleye a Adolfa Prastofera pro nadaci Valentina Gerstbauera. Zatímco Prastofer navrhl vnitřní dispozici domu, sochař Wanderley ozdobné průčelí. Název dům U čtyř mamlasů, nebo zkráceně U mamlasů získal podle čtyř monumentálních mužských soch. Jsou to Atlasové, postavy z antické mytologie. Zde nesou na zádech pomyslnou tíhu domu. Sochy vytvořil brněnský sochař a kameník Johann Eduard Tomola. Ostatní bohatou výzdobu fasády, v neobarokním stylu s prvky secese, provedl Alfred Dressler. Také tento dům byl, v době svého vzniku, považován za nevkusný a ošklivý. Dnes o něm mluvíme jako o jednom ze symbolů náměstí.
Tři domy, tři stavební epochy, tři střípky mozaiky spojené díky průchodům do jednoho celku. Všechny domy ve své době vyvolaly vlnu nevole a nesouhlasu s jejich podobou. Dnes si bez nich střed města už ani nedokážeme představit.
