Na malé ploše, jen několik kilometrů od sebe, můžete během jednoho dne sestoupit do podzemí, nebo obdivovat stromové velikány z různých koutů světa. Mladečské jeskyně se mohou pochlubit přes 2 m vysokým stalagmitem zvaným Mumie a množstvím prehistorických nálezů. Na naučné stezce Třesín najdete krasové jevy, ale i romantické stavbičky. Stinná zákoutí, rozkvetlé záhony najdete v Arboretu v Bílé Lhotě, které se pyšní sbírkou 300 druhů dřevin.
Mladečské jeskyně
Mladečské jeskyně se nacházejí v izolovaném ostrůvku devonských vápenců, obklopeném jinými horninami a sedimenty řeky Moravy. Vstup do Mladečských jeskyní je vzdálený zhruba 300 m od návsi v Mladči, kde je menší parkoviště. Hlavní budova, vstup do jeskyní, svým vzhledem připomíná stavby architekta Dušana Jurkoviče. Možná za vzhled budovy může doba vzniku a obliba secese. Budova byla postavena v rozmezí let 1911 -1920 a autor stavby nám zůstal utajen.
Historie jeskyní
Prostory Mladečských jeskyní byly známy lidem už tisíce let. Svedčí o tom nálezy kosterních pozůstatků nejen lidí, ale i dnes již vymřelých živočiců. K znovuobjevení jeskyně došlo někdy na přelomu 20. a 30. let 19. století v souvislosti s těžbou vápence. Jeskyně byly volně přístupné a tak docházelo k poškozování výzdoby. Pořádný a systematický průzkum provedl až kurátor sbírek vídeňského přírodovědného muzea Josef Szombathy. S prací začal roku 1881 a pokračoval znovu v letech 1904 a 1905. V roce 1921 byly jeskyně zpřístupněny veřejnosti. Od té doby doznala jejich prohlídková trasa několika úprav. Poslední rekonstrukce začala v roce 2010 a měla vrátit jeskyním i vstupnímu objektu přírodnější charakter a vzhled ze začátku 20. století. O tom, jak se to podařilo, se můžete přesvědčit při návštěvě sami, nebo aspoň prostřednictvím našich fotografií.
Prohlídka jeskyní
Celková známá délka jeskyní je 1250 metrů a má tři patra. Při absolvování prohlídkové trasy projdete 380 metrů a všechny tři patra uvidíte, i když je nenavštívíte. První velký prostor nese název Dóm mrtvých. Příznačně zde najdete ukázku tábořiště bývalých obyvatel, lidí cromagnonského typu. Je doplněné o některé z dalších, tentokrát zvířecích kosterních pozůstatků – mamuta, jeskyního medvěda a dalších.
Přes Labyrint se dostanete do nejnižšího zpřístupněného místa, Modré jeskyně. Jste 37 m pod zemským povrchem. V dalším sále s názvem Kaple najdete symbol jeskyně, přes 2 m vysoký stalagmit zvaný Mumie.
Prohlídková trasa pokračuje do Chrámu přírody. Zde můžete obdivovat zajímavé krápníkové útvary s poetickými názvy Beránek, Holubice nebo Zasněžený strom.
Nejkrásnější a nejzachovalejší výzdobu má Panenská jeskyně, objevená až v roce 1902. Odtud se pak přes Dóm mrtvých dostanete zpět k východu.
Naučná stezka Třesín
Pokud jste krasových útvarů neměli dost, nebo se chcete jen tak projít, můžete vyrazit na Naučnou stezku Třesín. Stezka je pojmenovaná po stejnojmenném vrchu kolem, a přes který vede. Začátek a konec stezky je v Mladči a okruh má přibližně 5 km. Část okruhu vede kolem jednoho z ramene řeky Moravy a cesta může být po deštích špatně schůdná.
Kromě krasových úkazů, jako jsou závrty a různé pukliny, uvidíte i menší jeskyně a Řimické vyvěračky. Na první pohled jsou tyto vyvěračky nenápadná malá jezírka, do kterých se ze dna viditelně tlačí voda.
V okolí stezky najdete drobné romantické stavby, které nechali postavit Lichtenštejnové při krajinářských úpravách v 19. století. Naučná stezka vede pod skalním útvarem Čertův most. Ten hned po svém vzniku doplnila pověst o sázce dvou sousedů a čertově pomoci jednomu z nich. O kus dál najdete zříceninu Rytířská síň.
Čertův most, Rytířská síň a stavby na druhém břehu řeky Moravy – Obelisk a Chrám přátelství byly součástí tzv. Novozámeckého krajinářského areálu. Ten vznikl kolem loveckého zámečku Nové Zámky, současně s přestavbou zámku po požáru, dle projektu architekta Josefa Hardtmutha. A pokud Vám to jméno přijde povědomé, ano je to ten, který založil továrnu na tužky Koh-i-noor.
Arboretum Bílá Lhota
Arboretum v Bílé Lhotě se rozkládá na ploše necelých tří hektarů. Nečekejte však srovnané zákony plné květin. Toto arboretum je zaměřené na dřeviny. Najdete zde přibližně 300 různých druhů a kultivarů dřevin hrající všemi barvami a velikostmi. Stromy jsou seskupené podle nároků na živiny, půdu atd. Takže vedle sebe snadno najdete stromy z jižní Evropy, Asie nebo Severní Ameriky.
I květiny zde mají svůj, byť menší, prostor. Květinové záhony najdete kolem zámečku a rybníčku.
Počátky vzniku dnešního arboreta sahají k roku 1870, kdy zámek a přilehlé panství v Bílé Lhotě koupil Jan Riedel. Zámeckou zahradu značně rozšířil a obohatil Janův vnuk Quido Riedel (1878–1946). Ten mezi roky 1905–1926 vlastnil panství v Novém Dvoře u Opavy, kde vytvořil přírodně-krajinářský park (dnešní arboretum Nový Dvůr). Ze svého působení v Novém Dvoře si do svého rodiště přivezl jak znalosti, tak některé zdejší exponáty. O arboretu v Novém Dvoře a dalších zajímavostech v okolí si můžete přečíst v našem článku Opavsko od zámku k opevnění.
Po druhé světové válce majetek Riedelovy rodiny propadl státu. Zahrada i zámek poté značně zpustly. Až o 20 let později, v roce 1965, převzalo park do své správy Vlastivědné muzeum v Olomouci. Začalo se s obnovou dendrologických sbírek a zpřístupněním zámeckého parku veřejnosti. To nastalo v roce 1968, kdy park získal dnešní podobu arboreta.
Dnešní arboretum nabízí mnoho romantických zákoutí. U rybníka v sousedství zámku se můžete pokochat okrasnými záhony, nebo se projít po dřevěném můstku nad rybníčkem. Své kouzlo má i prostor bývalé jízdárny, kam vede zdobená brána, nebo paseka pokrytá kapradinami. Nedaleko vchodu najdete velkou šachovnici, a tak si čas zde strávený, můžete prodloužit i hrou v šachy.
Návštěva Arboreta v Bílé Lhotě, Mladečských jeskyní i naučné stezky Třesín je jedním z možných tipů na krásný celodenní výlet v oblasti Litovelského Pomoraví.
