Riegrova stezka

Riegrova a Kamenického stezka u Semil – za romantikou údolím Jizery

Nedaleko Semil najdete Riegrovu a Kamenického stezku. Tvoří spolu okruh, který Vás provede, jak romantickým údolím řeky Jizery (Riegrova stezka), tak vysoko nad údolím, kde se lze kochat pohledem na řeku a do širého kraje (Kamenického stezka). Cestou uvidíte vysutou lávku (galerii) nad řekou, tunel ve skále, bezpočet vyhlídek na řeku a také historickou, stále funkční vodní elektrárnu.

Tento zhruba 11 km dlouhý okruh má také přibližně 90 pater převýšení. Průměrnou rychlostí chůze se do výchozího bodu vrátíte asi po 4 hodinách. Jízda na kole je tu zakázaná. S kočárkem se dostanete jen 300 metrů po Riegrově stezce, jak z Bítouchova (pouze na konec první vysuté lávky), tak od vodní elektrárny ve Spálově. Dále začíná být terén pro kočárky nesjízdný.

pozvolnější pasáže Riegrovy stezky
pozvolnější pasáže Riegrovy stezky

Ideálním nástupním místem pro Riegrovu stezku je část Semil s názvem Bítouchov. V sousedství čističky odpadních vod je menší parkoviště. Širší polní cesta odtud vede podél toku řeky Jizery. Tady, u prvního infopanelu, začíná Naučná stezka Údolí Jizery – Riegrova stezka, která vede souběžně s červenou turistickou trasou.

Riegrova stezka – vysutá galerie a via ferrata

Riegrova stezka nese název po slavném semilském rodáku, kterým byl český politik František Ladislav Rieger. Riegrovu stezku navštívil v roce 1922 i prezident T.G. Masaryk. Připomíná to pamětní deska umístěná v blízkosti vstupu na vysutou lávku vinoucí se podél skalní stěny v délce 77 metrů a ve výšce 5,4 metrů nad původní hladinou řeky. Tady je asi jedna z nejhezčích pasáží trasy.

Riegrova stezka - vysutá lávka
Riegrova stezka – vysutá lávka

Z těchto míst lze obdivovat na protějším břehu horolezce mířící vzhůru po ferratě nazvané Vodní brána. Kdysi v těchto místech byla úzká skalní soutěska, která bývala příčinnou častých povodní. Soutěsku nechal v roce 1870 továrník Schmitt rozšířit na dnešních 15–20 m proto, aby zabránil hrozícím záplavám své přádelny. Stezka pak byla slavnostně otevřena 10. října 1909.

Ferrata Vodní brána a pamětní deska u začátku Riegrovy stezky
Ferrata Vodní brána a pamětní deska u začátku Riegrovy stezky

Jímací jez

Za vysutou galerií se cesta začíná zvedat a různě kličkovat po skalním úbočí. Zanedlouho dojdete k další zajímavé stavbě – jímacímu jezu zásobujícím vodou vodní elektrárnu ve Spálově.

Zastavení naučné stezky – výhledy, geologie i tunely

Cestou se postupně od řeky vzdalujete a zase přibližujete. Míjíte jednotlivá zastavení naučné stezky seznamující Vás s místní geologií, popisující vznik zdejších skal i rostliny v okolí. Na protějším břehu občas zahlédnete vlak mizící v jednom ze čtyř železničních tunelu proražených ve skále, při stavbě železnice, mezi Pardubicemi a Libercem. I vy projdete tunelem. Zhruba v polovině cesty mezi Bítouchovem a Spálovem vás čeká 12 metrů dlouhý tunel ražený do skály. Jeho ražba trvala celých 6 týdnů. Na skále v sousedství tunelu bývá v zimě k vidění ledopád, aspoň podle informace na blízkém panelu naučné stezky.

Riegrova stezka - tunel
Riegrova stezka – tunel

Studánky

V jednom ze stoupání narazíte na hodně vlhké místo na stezce. Došli jste k Hvězdiččině studánce, pomocí trubky, upravenému výtoku pramene ze skály.

O necelých 300 metrů dál je poněkud honosnější studánka pojmenovaná po Antalu Staškovi. Tento český spisovatel žil nějakou dobu ve městě Semily, kde působil jako advokát.

Riegrova stezka - studánka Antala Staška
Riegrova stezka – studánka Antala Staška

V těchto místech už je cesta širší a po její levé straně zahlédnete koryto přivádějící vodu k secesní budově elektrárny. Ta se pod Vámi objeví, jen co vyjdete z lesa.

Vodní elektrárna Spálov

Vodní elektrárna Spálov postavená v rozmezí let 1921-1926 ve stylu art deco je po modernizaci funkční i dnes. Vodu sem přivádí ve skále ražená štola s délkou 1323 metrů a zděný kanál o délce 437 metrů z bítouchovského jezu.

Vodní elektrárna Spálov
Vodní elektrárna Spálov

Elektrárnu lze v případě zájmu navštívit nebo se aspoň pokochat původními turbínami umístěnými v její blízkosti. V sousedství elektrárny je hotel s restaurací a železniční stanice Spálov pro ty, kterým výlet stačil. U elektrárny také začíná modrá značka navazující Kamenického stezky.

Vodní elektrárna Spálov - turbíny
Vodní elektrárna Spálov – turbíny

Pokud nechcete jít celý popsaný okruh, máte několik možností.

Když dorazíte na konec Riegrovi stezky do Spálova, můžete se vrátit ve svých stopách zpět. Další variantou je využít vlak a ze zastávky Spálov odjet buď ve směru Tanvald nebo Železný Brod. Po přestupu v Železném Brodu se dostanete zpět do Semil.

Další možností je pokračovat po navazující Palackého stezce (červená značka) cestou na Bozkov, Bohuňovsko, a dál ve směru na Navarov.

Kamenického stezka

Kamenického stezka je opět pojmenovaná po rodáku ze Semil. Jan Kamenický byl politik, ale i propagátor turistiky. První úsek trasy je vedený po silnici. Po 200 metrech modrá značka odbočuje na lesní cestu. Tady začíná zhruba kilometrové stoupání do obce Spálov. Takovou zvláštností na této cestě jsou staré stožáry pouličního osvětlení, které ji lemují. Zřejmě kdysi osvětlovaly, místním ze Spálova, cestu dolů k vlakové zastávce.

Modrá značka prochází skoro přes celou obec Spálov. Už zde se nabízí první výhledy do širé krajiny. Trasa vedoucí po modré následně odbočí přes pole do lesa. Zase začíná stoupání. Odměnou je pohled na čedičový útvar zvaný Myší skála. Tady si lze odpočinout na lavičce. Pokud nemáte strach z výšek tak můžete vylézt, s pomocí řetězů, o dalších 25 metrů výše na Myší skálu a rozhlédnout se odtud do kraje.

Myší skála
Myší skála
Myší skála - výhled do kraje
Myší skála – výhled do kraje

Kamenického stezka stoupá poté opět o pár výškových metrů vzhůru pak až na rozcestí s názvem Morava jdete více méně po rovině. Modrá značka odbočuje do osady Janeček. Značení Kamenického stezky se mění na žlutou, která vede zpět do Bítouchova.

Z hlavní cesty místy odbočují značené pěšiny na různé vyhlídky. Najdete jich hned několik. Některé nabízejí krásný výhled, jiné pohled omezený díky vzrostlým stromům. Vyhlídky nesou nejrůznější jména. Třeba po místních občanech (U Bakala, Peretka), nebo pomístních názvech (U Peršinky, Kopaňka). Vyhlídka Kopaňka je poslední a nabízí pohled i na Semily. Pěšina klesá přes louku a zanedlouho se objeví první domy v Bítouchově. Dostali jsme se do výchozího místa našeho okruhu.

Kamenického stezka -výhledy na Jizeru
Kamenického stezka -výhledy na Jizeru

Pokud jste prošli celý okruh, vystoupali jste kolem 240 metrů výškových. To je jako byste zhruba třikrát vyšplhali ferratu Vodní brána na protější straně řeky. Jak to na takové ferratě vypadá, se můžete podívat na videu.

Sdílejte článek

Share on facebook
Share on twitter
Share on whatsapp
Share on email

Přihlaste se k odběru novinek, aby Vám žádný z publikovaných článků neunikl.

Scroll to Top