Tento krátký výlet představí trochu opomíjené městečko nedaleko Brna – Rosice. Čtvrt století bylo spjaté s velkolepou podívanou přenášející diváky do dob minulých, někam na pomezí gotiky a renesance. Odehrávalo se tu Rytířského klání o srdce dívek a paní. Tento článek Vás provede mimo jiné i místy, která jsou s touto akcí spojená. Výlet je koncipován jako okruh a níže zmiňovaná místa lze obejít během 2-3 hodin. Pak už je na Vás co dalšího v okolí ještě navštívíte.
Rosice jsou městečko ležící necelých 20 km na západ od Brna. Pokud jste tu ještě nebyli, ale jméno Vám něco říká, může to mít víc důvodů. Možná jste zahlédli směrovku u sjezdů z dálnice Kývalka (E182) nebo Ostrovačice (E178). Nebo jste tudy jeli vlakem směrem na Třebíč a Jihlavu. Třeba Vám i v hlavě utkvěl termín Rosicko-Oslavanská uhelná pánev. Nedaleko byly nejhlubší uhelné doly u nás. V Rosicích se uhlí přímo netěžilo. Žili tu někteří majitelé dolů a na těžbu uhlí byla navázána místní železnice i sklárna. Najdete zde i plno jiných zajímavých věcí.
Obsah článku
Centrum města
Na jednom z nejvyšších míst celého města leží jeho centrum. Tvoří ho protáhlé Palackého náměstí a navazující ulice. Pokud jste městečko někdy navštívili, novinkou pro vás může být komplex domů a obchodů na místě starých polorozpadlých domů v severovýchodní části náměstí. Zato některé obchody (domácí potřeby, cukrárna) z venku vypadají tak, jakoby se zde zastavil čas.
V pomyslném středu náměstí najdete kašnu se sochou Živeny. Živena nebo Živa je staroslovanská bohyně úrody a obilí. Je obdobou římské bohyně Ceres. Socha bohyně Živeny na kašně drží v ruce snop obilí a srp. Připomíná tak sv. Markétu a pranostiku s ní spojenou: „Svatá Markéta hodila srp do žita.“
Pranýř a schody
Dominantou náměstí je budova radnice se světlou fasádou a věžičkou. Radnice skrývá i krásnou oddací síň. Za podobný interiér by se nemusel stydět mnohý zámek. Malá fontánka před budovou s motivem štik odkazuje ke znaku města, kterým je štika v modrém poli.
V těsné blízkosti radnice najdete hned dvě další zajímavosti. Ulička po levé straně budovy ukrývá pranýř a schody. Pranýř a blízká tabule naučné stezky „Rosickou historií“ přibližují trestní právo tak, jak bylo vykonávané od středověku do 18. století. Schodiště se 160 schody spojuje dolní část města s nádražím a náměstím Palackého.
Rahnův palác
Cestou na Žerotínovo náměstí se zámkem minete rohový Rahnův palác. Tuto novorenezanční budovu od vídeňského architekta Friedricha Ludwiga von Förstera, který projektoval i několik budov v Brně (Kleinův palác, dnešní centrum volného času Lužánky, plány na okružní třídu v Brně apod.), si nechal postavit Antonín Rahn. Rodina Rahnů vlastnila Rosickou báňskou společnost „Láska Boží“, která těžila ve Zbýšově. Budova kdysi sloužila i jako školka.
Zámek
Zámek Rosice získal dnešní podobu na přelomu 16. a 17. století při přestavbě z gotického hradu. Od vstupní železné brány vidíte neoklasicistní fasádu zámku a dvě křídla předzámčí. Budovy předzámčí jsou využívané mimo jiné jako klubovny Střediska volného času a knihovna.
Zámek možná vypadá jako každý druhý menší zámeček u nás, ale nedejte se mýlit. Na nádvoří najdete renesanční arkády a sgrafity za jejichž vznikem stojí tehdejší majitelé panství Žerotínové. Stavební vývoj zámku dokumentuje i zámecký okruh, který absolvujete s průvodcem v místnostech prvního patra zámku.
Zahrada a kryt
Pokud vyjdete z nádvoří po schodech do mezipatra, dostanete se na mostek spojující zámek a zámeckou zahradu. Možná Vás udiví zvláštní stavby připomínající opevnění v severním příkopu přímo pod mostem. Jsou to zbytky středověkého ležení využívaného jako zázemí během Rytířského klání o srdce dívek a paní, které bývalo na zámku pořádané. Bylo. Po 25 letech se v roce 2016 konalo poslední.
Bývala to pestrá podívaná pro diváky a možná ještě větší zábava pro účinkující. Ta nastala v okamžiku, kdy zmizeli poslední „civilové“. V prostorách zámku a předzámčí zůstali jen účastníci klání. Jako scéna z historického filmu vypadala diskotéka odehrávající se na nádvoří s arkádami, které se účastnili výhradně lidé v dobovém oblečení.
Jako zázemí pro účinkující sloužíval i kryt civilní obrany, který se rozkládá pod částí parku. Kde? Tam, kde je nejméně stromů. V případě zájmu, se do něho po předchozím objednání můžete zajít podívat.
U Bobravy
Kolbiště
Zámeckým parkem projdete až do údolí Říčanského potoka. Zde také narazíte na pozůstatky Klání. Je tu malý dřevěný opevněný dvorec. Hned vedle je velká aréna středověkého „kolbiště“. Toto „kolbiště“ vzniklo v době největší slávy Klání v roce 2005. Dnes je využívaná pro různé jiné akce, jako je pálení čarodějnic nebo dětské dny.
Kamenný most
Cesta pokračuje údolím dál a jako pěšina ústí na kraji ulice Pod Valy. Tady lze obdivovat kaňon říčky Bobravy a historický klenutý most. Na druhé straně mostu cesta pokračuje podél plotu areálu pekáren. Kdysi v těchto místech stával mlýn, pak zde byla výrobna těstovin a následně pekárna. Podél toku Bobravy se dostanete do uličky s názvem Nábřeží. Tady si lze ve stínu stromů odpočinout na lavičce nebo zacvičit ve venkovní posilovně.
Sklárna
Cestou ke kapli Nejsvětější Trojice musíte projít ulici s názvem Zbýšovská. Zde, u železničního přejezdu bez závor, najdete další infopanel naučné stezky, odkazující na místní sklárnu. Trať na Jihlavu je zatím jednokolejná, ale v těchto místech jsou koleje dvě. Druhá kolej (vlečka) vedla z nádraží do místní sklárny. Sklářské výrobky se zde vyráběly s malými přetržkami od roku 1920 až do roku 1996. Možná máte doma vázu nebo popelník ze zdejšího lisovaného skla.
Kaple a křížová cesta
Mírným stoupáním lipovou alejí z ulice Pod Trojicí dojdete ke kapli. Cestu lemuje zmíněná lipová alej, zastavení křížové cesty z roku 1773 a několik laviček pro znavené poutníky. Cesta, místy přes kořeny až 200-letých lip není vhodná pro kočárek.
Barokní kapli Nejsvětější Trojice s trojúhelníkovým půdorysem, nechal postavit v 90. letech 17. století majitel rosického panství Jiří Rupert Hausperský z Fanalu. Kaple je dominantou kopce jménem Trojice a je vidět ze širokého okolí. Při prvních ročnících Klání sloužilo prostranství kolem kaple pro pořádání bitvy o “hrad”, kterého se účastnili i jezdci na koních. Pohled na Rosice je částečně zakryt alejí. Na jihovýchod se otevírá široký výhled přes pole na obce Tetčice, Omice a Neslovice a lesy Bobravské vrchoviny.
Pro cestu zpět lze využít asfaltové silnice. Na křižovatce se pak vydáte dolů, z kopce, ulicí Zbýšovskou. Druhá cesta, s nově vysazenou alejí, směřuje k obci Kratochvilka. Jen několik metrů od této křižovatky je další naučná stezka – Obora Rosice. Pokud se chcete projít místní Oborou, můžete. Děti možná více ocení návrat na náměstí. Hnací motor pro další chůzi vašich ratolestí může být příslib dětského hřiště a zmrzlina na náměstí.
Muzeum včelařství
Při sestupu ulicí Zbýšovská je u jedné zahrady další panel naučné stezky a šipky s nápisem Muzeum včelařství. Úly, které byly částečně vidět za plotem, jsou součástí tohoto muzea. Také se tu zabývají chovem včelích matek. Pokud Vás včelařství zajímá, můžete se i sem vydat na návštěvu.
Zpět k zámku
Kostel sv. Martina
V dolním úseku ulice Zbýšovská se budete vracet po vlastních stopách (zhruba od přejezdu železniční trati). Přes místní část zvanou Pendrov a kolem starého pivovaru se dostanete pod kopec, na kterém je centrum města. Tady si můžete vybrat, jakou cestu nahoru zvolit. Schody nebo neméně prudkou uličku Kostelní. Touto uličkou lemovanou z jedné strany stromy, se kolem fary, dostanete ke kostelu sv. Martina.
Kostel, jehož základy pochází ze 12. století, byl několikrát přestavěn. Zaujme svou napůl kamennou a napůl omítnutou venkovní fasádou a 34 metrů vysokou věží. Kostel se nachází na terase ve svahu a od budovy fary je na něj impozantní pohled.
Postupně, cestou od fary k zámku, minete 4 sochy světců. Najdete tu dvakrát sv. Jana Nepomuckého. Jednou v místě bývalého dětského hřbitova na další terase pod kostelem, podruhé pak přímo před kostelem. Před kostelem je i socha sv. Floriána a dál téměř u zámku pak socha sv. Vincence Ferrerského, který zpoza hradby stromů nakukuje na náměstí.
Okruhem jste se vrátili na výchozí místo našeho společného objevování Rosic. Nechám na Vás, jestli se vydáte dál, nebo si za odměnu dáte zmrzlinu jako my.
