Berounsko

Beroun a okolí

Tentokrát bych se s Vámi chtěla podělit o typy na výlety v okolí Berouna. Možná si říkáte, proč zrovna tato lokalita? Jako první inspirace sloužily krásné záběry lomu Velká Amerika. Při studiu mapy jsem zjistila, že v okolí je toho k vidění mnohem víc. Proto se Beroun stal naším výchozím bodem pro výlety.

Orlík – zřícenina s rozhlednou

Z Moravy ku Praze je cesta dlouhá a pokud jedete po dálnici i nudná. Rozhodli jsme se pro zastávku, na půl cesty, v Humpolci. Zaparkovali jsme ve vesnici vedle Humpolce s rozkošným názvem Rozkoš. Odtud nás žlutá turistická značka zavedla na zříceninu hradu Orlík, kde měla být i rozhledna.

Byla, a ne ledajaká. Ocelová konstrukce je částečně vložena do hradní věže. Rozhledna se svou výškou 22 metrů poskytuje, v případě dobrého počasí, krásný výhled na město Humpolec a okolí. Vstup je zpoplatněný. Kromě výhledu můžete prozkoumat zříceninu hradu se sklepením, hradbami i replikou středověké pece.

zřícenina Orlík u Humpolce
zřícenina Orlík u Humpolce

Než jsme dorazili na ubytování, zastavili jsme se v Retro automuzeu ve Strnadících. Pokud vás auta zajímají, přečtěte si podrobnější článek speciálně věnovaný muzeím veteránů, které jsme při této cestě navštívili.

Ubytování jsme měli zamluvené ve Vráži v penzionu Vráž. Budova penzionu je kousek od hlavní silnice. Je obklopená zahradou s bazénem a ve směru k silnici je soukromé parkoviště penzionu. Páni majitelé byli velmi vstřícní, nebyl problém domluvit si brzký termín snídaně nebo večeři.

Z Vráže se dá, po žluté turistické značce, dojít do Svatého Jána pod Skalou. Tam je klášter benediktinů a také nádherná vyhlídka do údolí říčky Loděnice.

Beroun

Město Beroun leží na soutoku řeky Berounky a Litavky asi 30 km jihozápadně od Prahy. Díky svému umístění, na rozhraní chráněných krajinných oblastí Český kras a Křivoklátsko, je ideálním výchozím místem pro jejich poznávání. Navíc, díky dobré dopravní infrastruktuře, lze snadno cestovat po okolí, i když nemáte auto.

Samo město se může pyšnit hezkým historickým jádrem a přívětivou atmosférou. Parkovali jsme na Václavském náměstí. Do centra, na Husovo náměstí, je to kousek a navíc se můžete pokochat kachnami na Berounce nebo poetikou kaváren a hospůdek v ulici Na ostrově.

Beroun - ostrov
Beroun – ostrov

Ostrov, alespoň část mezi lávkou pro pěší a mostem Politických vězňů, mi připomínal pražskou Kampu. I zde je náhon mlýna. Druhá strana ostrova nepůsobí tak malebně. Najdete tu parkoviště, zimní stadion a plavecký areál. Aquapark nabízí několik bazénů (plavecký, relaxační atd.) a pár skluzavek. My jsme aquapark navštívili jen jednou. Náš malý vodomil si nejvíc užíval jeskyni s vlnobitím. Párkrát si lokl vody, ale ani to ho neodradilo. Jen začal dávat pozor na to kolik lidí je v jeskyni. Platilo totiž, čím víc vyšších lidí, tím větší vlny.

Beroun je město s historickým středem. V porovnání s jinými městy obdobné velikosti, to tu žije. V centru najdete obchody, restaurace. Nás nadchla točená zmrzlina, ve formě ovocných dření, nedaleko Plzeňské brány (provozovna Grill Burger), a také Pizzeria Gioseffe na dohled od Pražské brány. Na obě místa jsme se během pobytu s chutí vraceli.

Kromě zmiňovaných bran město zdobí radnice, domy lemující náměstí nebo kostel sv. Jakuba. Najdete tu Muzeum Českého krasu s geoparkem i Muzeum berounské keramiky. Děti pobaví vycházka do parku Městská hora. Zhruba v polovině cesty k vrcholu kopce, ve směru od Plzeňské brány,  je velké dětské hřiště s občerstvením a také medvědáriem (Beroun má v městském znaku medvěda). Zde si můžete prohlédnout, jak vyrostla medvíďata Kuba a Matěj z Večerníčku. Na nejvyšším bodě parku Městská hora je betonová rozhledna, která vznikla jako nástavba vodojemu. Uvidíte odtud nejen město Beroun přetnuté dálnicí D5, ale i kopce Českého krasu.

Český kras

Koněpruské jeskyně

Už cestou do Berouna nás zaujal pohled na kopcovitou krajinu Českého krasu. Snad každý třetí kopec vypadal, že se do něho zakousnul obr. A ty cesty! Nahoru, dolů, serpentýny. Pro nás z jižní Moravy trochu nezvyk. Syn nás při jednom sjezdu do údolí pobavil hláškou o “psychadelickém” kopci. V protisměru s vypětím všech sil stoupal vzhůru nějaký cyklista.

Čertovy schody
Čertovy schody

Když se řekne kras, většinou si vybavíme jeskyně. Koněpruská jeskyně je jedinou, kde prohlídku absolvujete s průvodcem. V Českém krasu je největší a nejslavnější. Samotná jeskyně nás ohromila už před vstupem. Sousedí totiž s obřím lomem Čertovy schody. Právě při těžbě vápence v lomu, byla jeskyně objevena. Návštěva jeskyní není vhodná pro lidi se špatnou fyzičkou. V jednom místě, při přechodu mezi patry jeskyně, jsme absolvovali na jeden zátah asi 80 schodů. Prohlídka byla zajímavá, stejně jako procházka po okolí – národní přírodní památce Zlatý kůň. Naučná stezka nás vedla přes vyhlídku dolů do starého lomu. Tady jsme zkusili štěstí a snažili se na výsypce najít kousek ulomeného krápníku nebo zkamenělinu. Informační panel naučné stezky k tomu přímo vybízel. Našli jsme jen několik úlomků krápníků.

Koněpruská jeskyně
Koněpruská jeskyně
Čertovy schody
Čertovy schody

Velká Amerika a další lomy

Jak se mohou lišit jednotlivé lomy jsme se přesvědčili nedaleko obce Mořina. Zde najdete zmiňovaný lom Velká Amerika a další lomy na vápenec. Lomy v oblasti u Velké Ameriky jsou v podstatě hluboké jámy, podpovrchové zářezy v krajině, spojené podzemními štolami. Ústí štol lze v některých místech zahlédnout ve skalní stěně. Při těžbě vzniklo hned několik pater malých teras ve stěně lomu.

Lom Politických vězňů
Lom Politických vězňů

Pohled na tyto lomy je úchvatný. Jen je dobré zbytečně neriskovat. V touze po dobrodružství nebo při snaze o nejlepší fotografii se do lomů zřítilo několik lidí. Pod okraje nevidíte a najednou drobný kamínek klouže ze svahu a vy s ním.

Lom Velká Amerika
Lom Velká Amerika

My jsme zašli k lomu Mexiko a cestou zpět obešli lom Velká Amerika. Na parkovišti u vyhlídky jsme měli auto. Dnes bych to udělala jinak. Veřejnou dopravou bych dojela do Mořiny. Po žluté bych se vydala podél lomů Velká Amerika, Mexiko, Kanada a Malá Amerika na místo označené v mapě U dubu a odtud po červené až na Karlštejn.

Solvayovy lomy a hornický skanzen

Jak probíhala těžba v místních lomech, jsme se dozvěděli při prohlídce Hornického skanzenu Solvayovy lomy. Ten najdete v lese mezi obcemi Bubovice a Svatý Jan pod Skalou. My volili cestu z Bubovic od kapličky. Nedrželi jsme se turistické cesty, ale použili jsme zpevněnou cestu, kterou využívají provozovatelé skanzenu. Mírné klesání je ideální pro kolo nebo kočárek.

Dříve, než na samotný lom, jsme narazili na koleje úzkorozchodné železnice a také geologickou expozici hornin Českého krasu. Jeden by neřekl jak se vápenec z různých, ne moc vzdálených míst, může vzájemně lišit. Prohlídka začala v celou hodinu. Nejdříve jízda vláčkem do lomu a zpět. Pak komentovaná vycházka kolem třídírny a ostatních budov. V muzeu uvidíte a uslyšíte, jak se lišila těžba zde v povrchovém lomu a v podpovrchových lomech kolem Velké Ameriky. Najdete tu podrobné nákresy a dobové fotografie. A nakonec pravá tma, když Vám zhasnou při prohlídce zásobovací štoly. Je to zážitek nejen pro děti.

Solvayovy lomy a hornický skanzen
Solvayovy lomy a hornický skanzen

Vyhlídky

Výhledů si užijete spoustu. Krásný výhled na krajinu se naskýtá v blízkosti různých lomů. V mapě najdete množství dalších bodů označených jako vyhlídka.

My jsme se chtěli podívat na Tetínský vodopád, pojmenovaný po obci Tetín, ve které  se nachází a zříceninu hradu z Českých bájí a pověstí. Vodopád je umělý a vznikl při těžbě vápence. Nefungoval, na přítoku bylo málo vody. Výhledy na údolí řeky Berounky od zříceniny hradu (moc toho nečekejte, našli jsme pár zbytků zdí) nebo kostela sv. Jana Nepomuckého stojí však za to.

Vyhlídka Tětín
Vyhlídka Tětín

Pokud Vás zajímá historie a památky, najdete tu ještě další dva kostely – sv. Kateřiny a sv. Ludmily. Románský kostel sv. Kateřiny prý stojí podle pověstí v místech původního sídla sv. Ludmily.

Hrady a zámky

Při plánování kam vyrazit, mě překvapilo kolik zajímavých a známých míst je tak blízko sebe.

Karlštejn

Karlštejn je náš nejznámější hrad i zásluhou filmového muzikálu Noc na Karlštejně. Zde to byl pro nás takový střet reality versus očekávání. Ve filmovém muzikálu je hrad obklopený lesem. Realita je jiná. Zaparkujete na centrálním parkovišti u řeky a pomalu s ostatními turisty stoupáte uličkou k hradu. Obklopují Vás obchůdky se suvenýry, restaurace a hotely. Problematické je vyfotit hrad jinak než s okolními budovami a hromadou dalších turistů. Ale když projdete hradní bránou, je to jako návrat v čase. Hrad je impozantní. Podvědomě čekáte, kdy vyběhnou stráže hledat na hradě „ženskou“.

Karlštejn
Karlštejn

Křivoklát

Hrad Křivoklát je stejně monumentální jako Karlštejn. Ale tady podobnost končí. Pokud zaparkujete na parkovišti u hradu tak Vám to možná nepřijde. Je to tu podobné. My jsme se trochu netrefili a parkovali v podhradí u řeky. Kontrast byl zajímavý. Čím dál od hradu, tím byl stav budov horší a vzhled šedivější. Abych Křivoklát nepomlouvala, podle map je to jen malá část zdejší zástavby, v horní části městyse jsme nebyli.

Křivoklát
Křivoklát

Kromě vyhlídky z hradeb do okolí, se můžete pokochat pohledem na samotný Křivoklát z některé z blízkých vyhlídek.

Žebrák a Točník

Jihozápadně od Berouna jsou další dva hrady Žebrák a Točník. Nachází se jen kousek od sebe na kopcích u obce Točník. Hrad Žebrák najdete na malé vyvýšenině, kterou obtéká Stroupínský potok. Pokud chcete, můžete se projít kolem něho nebo nedalekých rybníků. Navštívit můžete oba hrady a to za zlevněné vstupné. My jsme byli jen na Žebráku. Točník jsme už nestihli. Končila otvírací doba a hrozilo, že nás na hradě zamknou.

Cesta na hrad Žebrák připomínala úzkou lesní pěšinku, která rozhodně není určená pro hůře pohyblivé nebo dokonce kočárky. Hrad samotný jsou většinou jen polorozbořené zdi, tedy až na věž. V její dolní části je umístěna maketa hradu v době jeho největší slávy. Pokud vystoupáte až na vrchol věže, upravené na vyhlídkovou plošinu, můžete se pokochat výhledem na okolí a hrad Točník na protějším kopci.

Žebrák a v dálce Točník
Žebrák a v dálce Točník

Hořovice

Důvod proč jsme nestihli prohlídku Točníku, byla naše předchozí zastávka v nedalekých Hořovicích. Zde jsou hned dva zámky – starý a nový. „Nový“ zámek Hořovice je ranně barokní sídlo, za kterým se rozkládá formální zámecký park.

Starý zámek je nedaleko. Dnes v jeho areálu sídlí Muzeum Hořovicka, galerie, informační centrum, knihovna i policie. Starý zámek byl původně hrad. S postupem doby, i přes přestavbu v zámek, přestal být pro své majitele dostatečně reprezentativní. Proto nedaleko vznikl „Nový“ zámek.

Nový zámek Hořovice
Nový zámek Hořovice

Nižbor

Další zámek leží, pro změnu, severozápadně od Berouna. Najdete ho ve stejnojmenné obci Nižbor. Pokud je Vám jméno povědomé, možná za to může zdejší sklárna. Zámek Nižbor je nově opraven a je na něho krásný pohled i z venku. Pokud ho budete chtít navštívit, najdete tu informační centrum keltské kultury. Důvod je prostý. Na protilehlém kopci se totiž nachází slavné keltské Oppidum Stradonice.

zámek Nižbor
zámek Nižbor

Lány

Se zámkem Lány, nacházejícím se ve stejnojmenné obci nedaleko Prahy, máme, asi skoro všichni, spojené letní sídlo prezidenta. My jsme sem zajeli kvůli muzeu sportovních automobilů (víc o nich zde), ale k zámku jsme si také zašli. Tedy nakoukli jsme přes bránu. Od bližšího okukování nás odradili hlídkující vojáci se zbraněmi.

Kromě zámku je v Lánech Muzeum T. G. Masaryka a pamětní síň jeho dcery Alice Masarykové a Českého červeného kříže, jehož byla zakladatelkou.

Kam se ještě vypravit?

Rozhledny

Máme rádi nejrůznější rozhledny a výhledy. Proto jsme nemohli vynechat návštěvu volně přístupné rozhledny Děd nedaleko Berouna. Na tu se lze dostat buď po modré turistické značce, kterou kopíruje Talichova naučná stezka z Berouna, nebo po zelené z obce Zdejcina. Při pohledu na mapu, kilometry a stoupání, jsme se zbaběle rozhodli pro druhou možnost. Ze Zdejciny jsme mírně stoupali po lesní cestě. Až pod samotnou rozhlednou cesta přecházela v úzkou pěšinku. Z rozhledny toho moc neuvidíte. Od doby jejího vzniku stromy poporostly. Pokud je na stromech listí, výhled je jen v prolukách mezi jednotlivými stromy. I tak sem výlet doporučuji. Kamenná rozhledna s vnitřním kovovým schodištěm je krásná a zajímavá.

Rozhledna Děd
Rozhledna Děd

Další navštívenou rozhlednou byla Lhotka u Berouna. Vyhlídková plošina rozhledny, ve výšce 30 metrů je umístěna na stožáru jednoho z mobilních operátorů. Na plošinu se dostanete po točitém schodišti a po zaplacení vstupného. Otvírací dobu je dobré si zkontrolovat na stránkách obce nebo si přímo na obecním úřadě domluvit na rozhlednu přístup.

Rakovník

Rakovník na nás působil podobným dojmem jako Beroun. Vlastně jsme se sem dostali náhodou, cestou na oběd z Muzea Českých drah v Lužné u Rakovníka.

Auto jsme nechali na parkovišti na ulici Pražská nedaleko benzínky. Prošli jsme kolem Pražské brány, přes Žižkovo náměstí s kostelem sv. Bartoloměje a samostatně stojící zvonicí, na hlavní Husovo náměstí. Husovo náměstí nás zaujalo svou délkou, která je téměř 400 metrů. Šířka je pak zhruba 50 metrů. Najdeme zde domy různých stavebních slohů. Dominantou je budova radnice s věží na jižní straně náměstí.

Rakovník
Rakovník

U Vysoké brány, na ulici Vysoká, najdete Samsonův dům ozdobený sgrafity. Nedaleko je také židovská synagoga, ve které sídlí Rabasova galerie. Zástavba v okolí ulice Vysoká patřila do židovského ghetta.

Beroun a jeho širší okolí nabízí mnoho kulturních, technických a turistických lákadel. Během naší krátké dovolené jsme nemohli všechna místa projít, protože naše výlety se nesly ve znamení aut a technických památek, které kluci milují. Při studiu turistických map jistě najdete mnoho dalších míst, která osloví přímo Vás.
A pokud cestou k Berounu přejedete víc jak polovinu republiky, zkuste si udělat výlet i do Prahy.

Další fotografie najdete zde.

Sdílejte článek

Share on facebook
Share on twitter
Share on whatsapp
Share on email

Přihlaste se k odběru novinek, aby Vám žádný z publikovaných článků neunikl.

Scroll to Top