Morava je známá svou pestrou paletou větrných mlýnů, které se tyčí nad vinicemi a poli jako strážci minulosti. Každý z nich má svůj vlastní příběh a charakter, a my se společně vydáme na cestu za větrnými mlýny v Jalubí, Jednově, Přemyslovicích, Rymicích i Velkých Těšanech. Od malebných vesniček až po rozsáhlá pole, připojte se k nám na výlet, který slibuje pohled do historie a krás moravské krajiny.
Obsah článku
Větrný mlýn Jednov
Pokud se vydáte na malou výpravu do Drahanské vrchoviny, narazíte na úžasný kousek historie – větrný mlýn holandského typu v obci Jednov. Stojí na kopci v nadmořské výšce 525 metrů a vyčnívá nad krajinou jako symbol minulosti a zároveň připomínka doby, kdy větrné mlýny byly páteří hospodářství.
Jeho válcová zděná stavba, vysoká osm metrů, s kuželovou střechou dosahující výšky 3,2 metru, dodává celému prostoru punc autenticity a historické hodnoty. Ačkoliv nefunkční atrapa větrného kola už není v chodu, stále přitahuje pozornost návštěvníků a svým nádherným zjevem dotváří atmosféru tohoto místa. Byl postaven v roce 1842, v roce 1931 utrpěl poškození větrnou smrští. Na opravy neměl jeho původní majitel Ignác Zápařka dostatek finančních prostředků. Nakonec mlýn v roce 1933 prodal a nový majitel jej přestavěl na obytnou budovu, která dodnes slouží rekreačním účelům. I přes svou proměnu z mlynářského zařízení na rekreační objekt si větrný mlýn Jednov stále udržuje svou původní krásu a charakter. Veřejnosti není přístupný.
Větrný mlýn Přemyslovice
V obci Přemyslovice, okres Prostějov, se nachází větrný mlýn holandského typu, který byl zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek ČR. Větrný mlýn stojící v nadmořské výšce 430 m v části nazývané Větřák, byl postaven v roce 1884 na místě původního dřevěného mlýna. Sloužil jako funkční zařízení až do roku 1945. Po následných opravách byl v roce 2005 osazen novým větrným kolem.
Mlýn má třípodlažní válcovou zděnou stavbu na kruhovém půdorysu s kuželovou střechou. Uvnitř mlýna jsou dřevěné stropy a schodiště. Zachovala se zde dvě mlýnská složení, z nichž první má dřevěné kolo o průměru 2,25 m. Okolo mlýna se pasou ovečky, což dodává tomuto místu ještě více malebného a idylického rázu. Stavba je soukromým majetkem a její interiér není veřejnosti přístupný.
Větrný mlýn Jalubí
Větrný mlýn v Jalubí představuje repliku původního mlýna holandského typu a nachází se přibližně 800 metrů severně od centra obce v polích. Historie tohoto mlýna sahá až do roku 1870, kdy byl mlýn v majetku rodiny Živných. První písemné zmínky o mlýnu jsou z roku 1879, ale existuje předpoklad, že mlýn mohl být v provozu již od roku 1840.
Původní mlýn, vysoký 10,1 metru s průměrem 7 metrů a tloušťkou stěny 0,7 metru, byl zbořen v roce 1938. Roku 2004 se obec rozhodla postavit repliku tohoto historického mlýna. Po nálezu základů původního mlýna i mlýnského kamene v roce 2005 byla stavba repliky zahájena s důrazem na autentičnost a použití původního materiálu. Kámen byl získán z rozebrané staré stodoly v Zahnášovicích. Stavba započala v létě 2007 a hrubá stavba, včetně šindelové střechy a perutí, byla dokončena v prosinci 2008. Tato replika mlýna představuje významný krok k zachování historického dědictví regionu a slouží jako malebná připomínka minulosti.
V okolí mlýna si můžete přečíst jak probíhala stavba mlýna nebo si opéct buřty na blízkém ohništi. Nedaleko je umístěná stromová houpačka, která zabaví nejen děti. Mlýn je přístupný od dubna do října: soboty, neděle a svátky od 9 do 17 hod., červenec a srpen: denně od 9 do 17 hod.
Větrný mlýn Velké Těšany
Již ze silnice nebo také cyklotrasy č. 5014 můžete vidět dřevěný větrný mlýn německého typu ve Velkých Těšanech. Tento mlýn má tři patra a dokáže se otáčet dle směru větru. Mlýn pochází z roku 1830, kdy pozemek koupil Josef Bartoň. Ten však následující rok zemřel a mlýn poté často měnil majitele. Roku 1889 mlýn koupil Jan Páter. Za protektorátu bylo mletí zakázáno i přesto mlynář František Páter nařízení nedodržoval. Mlel i po nocích, což vedlo k jeho zatčení gestapem v roce 1942 za údajné poskytnutí zbraně odbojové skupině z Hostýnských vrchů. Následně mlýn chátral až mu v 60. letech hrozilo rozebrání a tak ho Okresní národní výbor v Kroměříži odkoupil od majitelky Anežky Páterové. Následovala rekonstrukce a poté byl mlýn předán do správy Muzea Kroměřížska. V roce 2014 prohlášen za národní kulturní památku. Otevřen pro prohlídky je od dubna do září.
Větrný mlýn Rymice
V části Hejnice obce Rymice se můžete ponořit do atmosféry minulých dob. Kromě malebných doškových stavení Muzea v přírodě zde najdete i větrný mlýn německého (sloupového, beraního) typu, který zde stojí již od roku 1795. Vysoký 11,2 metru, s impozantní sedlovou střechou na štítech valbovou, krytou šindelem, a s větrným kolem o průměru 14,8 metru a čtyřmi křídly, tento mlýn vzbuzuje úctu svou velikostí i historií.
Mlýn sloužil jako nepostradatelný prvek venkovského života až do doby druhé světové války. V roce 1932 se mlynář František Sklář pokusil ukončit jeho činnost, avšak byl mu to památkovým ústavem v Brně zakázáno, a tak mlýn pokračoval ve svém provozu. Po válce začal postupně chátrat, avšak v roce 1977 naštěstí našel nové poslání. Byl přemístěn do nově vznikajícího skanzenu Souboru lidových staveb v Rymicích, který je spravován Muzeem Kroměřížska.
Pokud byste se chtěli ponořit do atmosféry minulých dob a navštívit tento malebný mlýn, máte na výběr. V dubnu je otevřeno o víkendech a od května do září se můžete kochat jeho krásou každý den, s výjimkou pondělí.
Větrné mlýny v České republice jsou nejen historickým pokladem, ale také malebnými místy k návštěvě. Od autentických větrných kol až po repliky starých mlýnů, každý z nich má svůj unikátní příběh a představuje důležitou součást českého kulturního dědictví.
