Vrchnostenská zahrada hradu Pernštejn

Vrchnostenskou zahradu najdete u hradu Perštejn. Ještě před pár lety o její existenci nevěděli ani odborníci. Dnes, po jejích znovuobnovení, je dalším prohlídkovým okruhem hradu.

Interaktivní mapa
Interaktivní mapa

Hrad Pernštejn 

Hrad Pernštejn založili mezi lety 1270 a 1285 páni z Medlova, podle hradu pak zvaní Pernštejnové. Dnešní hrad v sobě skrývá středověké jádro doplněné o množství pozdějších přestaveb. Pernštejn je tak krásnou ukázkou přeměny pevnosti v luxusní renesanční sídlo. Intenzivní stavební činnost probíhala do poloviny 16. století. Hrad se rozšiřoval a zvětšoval. Roku 1522 byl v patře starého paláce zřízen Rytířský sál a Přijímací sál. Vznikla i vstupní hala, kterou pernštejnští stavitelé zaklenuli pozoruhodnou sklípkovou klenbou. Postupně Pernštejnům došly finance na další přestavby. Nakonec byl hrad prodán a to roku 1596 Janem z Pernštejna.

Dalšími rody, které se vystřídaly v držení hradu byli Lichtenstein – Castelcornové (1623 – 1710), Stockhammerové (1710 – 1798), Schröffelové (1798 – 1828) a Mitrovští z Nemyšle (1828 – 1945). Od roku 1945 je majitelem hradu stát.

Hrad Pernštejn 
Hrad Pernštejn

V 19. století byla některá místa hradu upravena do romantické podoby a hrad byl doplněn romantickým nábytkem. Romanticky byla po požáru z roku 1886 upravena věž čtyř ročních období. Mitrovští vytvořili na hradě bohatou knihovnu, do které zakoupili fondy ze zrušených klášterů. Knihovna také obsahuje skicář s motivy krajinných parků konce 18. století, který napomohl k obnově Vrchnostenské zahrady.

Než vyrazíte na výlet

Hrad Pernštejn najdete v blízkosti městysu Nedvědice. Na výlet můžete vyrazit buď vlakem (vlaková zastávka je cca 1 km od hradu) nebo autem. Pod hradem je placené parkoviště a na hrad se dostanete pěšky nebo motorovým vláčkem. Vláček neprovozuje správa hradu, takže jeho jízdní řád neodpovídá časům prohlídek. Z parkoviště k hradu se dá jít lesem po cestičce kopírující NS Pernštejn. Místy je terén trochu náročnější (převýšení, nezpevněný povrch), takže se tudy rozhodně nedávejte pokud máte dítě v kočárku. Pohodlnější cesta pro kočárky je, z parkoviště vlevo, proti proudu říčky Nedvědičky a pak po asfaltové cestě vzhůru.

Zahrada je přístupná ze třetího nádvoří hradu, po zaplacení vstupného. Východ je možný i ve spodní části, poblíž parkoviště. Dolní východ je opatřen turniketem, kde kočárek neprojede. Pokud nechcete přehazovat kočárek přes plot, je nutné se vrátit do zavírací hodiny zpět ke vchodu do zahrady a vyjít touto cestou. Prohlídka zahrad je vzhledem k terénu fyzicky náročná. Zahrady jsou v prudkém svahu a je zde spousta různě dlouhých schodišť. V případě extrémního počasí (bouře, průtrž mračen, silný vítr) jsou prohlídky zahrady z bezpečnostních důvodů zrušeny. Do zahrady není povolen vstup se zvířaty.

Znovuobnovená Vrchnostenská zahrada

V roce 2021 byla pro návštěvníky zpřístupněná obnovená Vrchnostenská zahrada na svazích pod hradem Pernštejn. Obnovená zahrada je jedinečným souborem zahradních stylů, pro zahradu ve velmi netradičním horském terénu. Rozloha zahrady je necelých 5 hektarů. Zahrada vznikla na počátku 18. století a největší rozkvět zažila na přelomu 18. a 19. století, když panství vlastnil baron Ignác Schröffel. Pozdější majitelé, Mitrovští, zahradu jen udržovali. Po roce 1945 zahrada bez údržby chátrala a zpustla. Pokud Vás zajímá, jak se zahrada “rodila zpět k životu” můžete se podívat na časosběrný dokument. Jak vypadala v době naší návštěvy, v létě 2022, uvidíte zde:

 

Zahradu tvoří několik naprosto rozdílných světů. Je tu pravidelná francouzská zahrada, romantická zahrada, „angločínská“ část, nebo lesní partie. To vše doplňují nejrůznější stavby a sochařská výzdoba z dílny Ondřeje Schweigla (1735–1812). Tento významný sochař se podílel na sochařské výzdobě dalších moravských parků, jako byly Buchlovice, Veselí nad Moravou a celé řady církevních památek. 

Vstup do zahrady a terasy skleníků

Do zahrady se dostanete skrz krytou schodišťovou chodbou přes příkop. V horní části, kde je dnes malý model zahrady a portál s mříží, zdobený kamenným rodovým znakem Schröfflů, bývaly do roku 1802 konírny. Na konci kryté chodby jsou dvoje dveře. Napravo kdysi pokračovalo kryté schodiště, umožňující sestoupit suchou nohou až ke skleníkům a fíkovně na terasách. Dnes se zde po schodišti dostanete k pozůstatkům těchto skleníkům, které kdysi ukrývaly několik desítek plodících exotických rostlin jako jsou pomeranče, citrusy nebo ananasy. Nalevo se tzv. smutnou alejí vcházelo do lesnaté části.

Vrchnostenská zahrada, Kryté schodiště - vstup do zahrady
Vrchnostenská zahrada, Kryté schodiště – vstup do zahrady

Lesopark

V nejvyšší části lesnaté části parku najdete sochu Apollona. Je umístěna na bastionu, součásti raně barokního opevnění. Zde je, podle mapky parku, číslo 15, tedy poslední místo, které máte navštívit. Zahrada skýtá obrovské množství cestiček, takže je jen na Vás, jak si ji projdete, a který východ ze zahrady pak využijete.

Vrchnostenská zahrada, Apollon
Vrchnostenská zahrada, Apollon

Lesní část ukrývá nejrůznější zákoutí doplněné kamennými lavičkami a také symbolický náhrobek, Kenotaf Františka Schröffla z Mannsbergu (†1806). Kenotaf je dílem sochaře Ondřeje Schweigla z roku 1807, který mistrně zakomponoval dveře vedoucí do světa mrtvých do okolní přírody. Portál s uzavřenými dveřmi, poukazuje na odchod zemřelého za bránu, jež odděluje živé od mrtvých, doplňuje sousoší plačící vdovy Antonie s dcerami Josefínou a Antonií. Celé místo působí melancholicky. 

Vrchnostenská zahrada, Kenotaf
Vrchnostenská zahrada, Kenotaf

Exotické zahrady

Světlo, slunce a exotika. To je další část zahrady v těsném sousedství lesoparku. Ze stinné části plné stromů se dostáváte na svahy připomínající vzdáleně svým charakterem skalnaté Středozemí. Pomyslný střed zahrady tvoří z dálky viditelný obelisk odkazující ke stavbám starověkého Egypta. Tento byl zhotoven v roce 1805 podle návrhu sochaře Ondřeje Schweigla. Později byl pojat jako památník zakladatele parku Ignáce Schröffela z Mannsbergu (†1805) a doplněn čtyřmi alegorickými reliéfy s vytesaným věnováním.

Vrchnostenská zahrada, Obelisk
Vrchnostenská zahrada, Obelisk

Stín v této osluněné části najdete u odpočívadla u Paraplete. Kovového deštníku, který kryje malé posezení. 

Vrchnostenská zahrada, Paraple
Vrchnostenská zahrada, Paraple

Exoticky také vyhlíží turecké lázně inspirované orientem. Z vyhlídky na jejich ploché střeše se pak otvírá krásný pohled na bazén s vodní kaskádou, ale i na ostatní stavby postavené na terasách nad sebou.

Vrchnostenská zahrada, Turecké lázně
Vrchnostenská zahrada, Turecké lázně

Terasová zahrada s vodními prvky

Soustava teras umístěných ve svahu nad sebou, je propojená systémem cestiček a doplněná o nejrůznější sochy a vodní prvky. Na nejvyšším místě je umístěna nika se sochou Apollona a růžový kopeček osázený růžemi. Odtud se otevírá krásný pohled na hrad i zahradu. 

Vrchnostenská zahrada, Růžový kopeček
Vrchnostenská zahrada, Růžový kopeček

Na další terase je umístěn bazén s vodotryskem. Voda tryská z tlamiček různých vodních živočichů, jejich propletená těla jsou umístěna ve středu bazénku. Mezi růžovým kopečkem a bazénem je terén zpevněný vysokou opěrnou zdí s obloukovou kamennou lavicí zvoucí k posezení. 

Vrchnostenská zahrada, bazén s vodotryskem
Vrchnostenská zahrada, bazén s vodotryskem

Z vyhlídkové terasy nad tureckými lázněmi je vidět na velký bazén doplněný vodní kaskádou. Velký bazén se svými rozměry 23×37 m je největším vodním prvkem zahrady. Je umístěn v místě křížení pohledových os zahrady. Na jedné straně ukončuje klesající osu terasové zahrady a současně navazuje na koncepci rovinaté formálně rozvržené části zahrady. Voda stéká do bazénu od budovy tureckých lázní po kaskádě z mramorových desek. Chrlič má tvar dvou velryb. Po stranách bazénu jsou umístěny sochy antických bohyň Flóry a Diany.

Formální zahrada

V rovinné části byla založená, již před rokem 1720, zahrada ve francouzském stylu. Formální, původně barokní část zahrady je oproti okolnímu terénu vymezená zídkami a živými ploty. V průběhu let se skladba rostlin v zahradě změnila. Z formální zahrady, jak ji známe u většiny zámků, se tak stala štěpnice, tj. zahrada s převahou ovocných stromů. Dnes zde najdete vysazené jabloně a hrušně seskupené do geometrických polí s pravidelnou sítí cest. Tato na první pohled neobvyklá volba odkazuje na dar, který dostávaly návštěvy císařského dvora. V té době značně neobvyklý – zavařenou hrušku. V průhledech mezi stromy jsou vidět sochy antických božstev Flóry a Diany. Formální zahradu uzavírá socha Herkula.Vrchnostenská zahrada

Kamenná stavba na okraji štěpnice je poustevna. Původně poustevny bývaly místem, kde bylo možné oddávat se samotě a meditaci. Zdejší sloužila spíše k pobavení a rozptýlení návštěvníků. Z venku prostá kamenná stavba byla uvnitř vybavená jako salon. Ve sklepě je studánka, která sloužila jako osvěžení pro návštěvníky.

Vrchnostenská zahrada, Poustevna
Vrchnostenská zahrada, Poustevna

Anglo-čínská zahrada

Nízkým plotem z dřevin je od formální zahrady vizuálně oddělená další zahrada. Prochází jí síť nepravidelných cest proplétající se mezi skupinkami stromů a keřů, jezírkem a uměle vytvořeným potokem. Meandrující vodní tok překlenují „čínské“ mostky. Zahrada patří svou koncepcí mezi rokokové sentimentální zahrady. Rozkládá se na většině plochy bývalého mělkého rybníka. Dřevěná stavba s protékající vodou je haltýř (po r. 1850 dostavěna sádka na ryby).

Vrchnostenská zahrada, Anglo-čínská zahrada
Vrchnostenská zahrada, Anglo-čínská zahrada

Dominantou této části zahrady je čínský pavilon ve tvaru osmistěnu. Sloužil jako zahradní pavilon, vhodný k podávání čínského čaje. Stěny interiéru pokrývá iluzivní krajina s exotickou vegetací, drobnými stavbami a cizokrajnými zvířaty.

Vrchnostenská zahrada, Anglo-čínská zahrada
Vrchnostenská zahrada, Anglo-čínská zahrada

Dostali jste se do nejnižší části zahrady, jen kousek od říčky Nedvědičky tekoucí hned za plotem. Od té a silničky vedoucí podél ní vás odděluje plot doplněný o turniket umožňující východ ze zahrady. Zde můžete zahradu opustit, nebo se vydat zpět a vystoupat až k druhému východu – kryté chodbě.

Každá z návštěv zahrady bude jiná. Záleží na tom, jakou cestičku z bezpočtu cest využijete, jaké bude počasí nebo roční doba. Procházka Vrchostenskou zahradou je pokaždé nevšední zážitek. 

Sdílejte článek

Přihlaste se k odběru novinek, aby Vám žádný z publikovaných článků neunikl.

Scroll to Top