Slavkov u Brna si nejspíše vybavíte z hodin dějepisu. Město a jeho okolí se vepsalo do dějin bitvou tří císařů. K bitvě u Slavkova (německy Austerlitz) došlo 2. prosince 1805, kde Napoleon porazil rusko-rakouskou armádu. Bitvou tří císařů se nazývá proto, že se jí osobně zúčastnili francouzský císař Napoleon, ruský car Alexandr I. a rakouský císař František I. Památníky bitvy najdete v širokém okolí, některé Vám v tomto článku představíme.
Santon
Santon je vidět ze širokého okolí. V oblasti polí se tyčí kopec a na něm bílá kaplička s červenou střechou. Pojedete-li autem, zaparkujte na odpočívce Rohlenka přímo pod Santonem (viz mapa).
Před bitvou u Slavkova se kopci, dnes nazývanému Santon, říkalo Tvaroženský nebo též Padělek. Pojmenování Santon dostal díky francouzským vojákům, kterým připomínal kopec Santon na nějž narazili při tažení v Egyptě.
Přírodní návrší bylo před bitvou (2. prosince 1805) srovnáno, aby vytvořilo palebné postavení pro 18 děl s ochranou 17. lehkého pěšího pluku. Mariánská kaple, která se na kopci nacházela byla stržena. Roku 1832 byla na kopci vystavěna nová klasicistní kaple Panny Marie Sněžné. Na zdech kaple najdete pamětní desky francouzských generálů Claparèda a Valhuberta a ruského generála Bagrationa.
V blízkosti kopce Santon se v prosinci každoročně pořádá rekonstrukce bitvy, která je velkou událostí na níž přijíždí fanoušci ze šikora i z daleka.
Santon je i Přírodní památkou stejného jména. Na vrchol kopce se z odpočívky Rohlenka dostanete brankou v zeleném plotě. Tato přírodní památka má řadu chráněných druhů rostlin (pochybek prodloužený, kosatec nízký, pryskyřník ilyrský a divizna brunátná) a živočichů (otakárek ovocný, kudlanka nábožná nebo ještěrka obecná).
Od kapličky, umístěné na vrcholu, je nádherný výhled do kraje. Uvidíte protější kopec Žuráň i špičku Mohyly míru. Kaple Panny Marie Sněžné je stále otevřená. Uvnitř najdete lavičku určenou k tichému rozjímání.
Mohyla míru
Mohyla míru je první mírový památník v Evropě a je také spojena s bitvou u Slavkova. Nachází se na kopci nad obcí Prace nedaleko Brna. Je odtud pěkný výhled na okolní vesnice, Santon a Žuráň. U památníku najdete Muzeum Brněnska s expozicí Bitvy tří císařů.
Před muzeem je umístěna replika rakouského tříliberního děla systému Liechtenstein, vzor 1753. Památník v secesním stylu zpodobňuje staroslovanskou mohylu. Je vysoký přes 26 metrů a vznikl v letech 1910-1912. Na vrcholu mohyly uvidíte 10 metrů vysoký starokřesťanský kříž spočívající na zeměkouli. Štíty čtyř štítonošů v rozích mohyly symbolizují Francii, Rakousko, Rusko a Moravu, na jejímž území k bitvě došlo.
Uvnitř památníku je kaple s oltářem z mramoru. Pod podlahou se nachází kostnice, v níž jsou uloženy ostatky z bývalého bojiště. Zaklenutí kaple má diagonální akustiku. Tedy pokud zašeptáte v jednom rohu, v protějším rohu uslyšíte šepot ve stejné hlasitosti.
Žuráň
Vrchol Žuráně je uměle vybudovanou mohylou z hlíny a kamení. Jedná se o archeologické naleziště. Byly zde odkryty 3 mohyly a 2 komorové hroby z doby stěhování národů. Je odtud pěkně vidět Pálava a nedaleký vysílač Hády, tyčící se nad líšeňským (Růženiným) lomem.
Kopec Žuráň je však především znám ve spojitosti s Bitvou u Slavkova. 2. prosince 1805 došlo v okolí kopce ke krvavému střetnutí francouzské armády císaře Napoleona I. se spojeneckými vojsky ruského cara Alexandra I. a rakouského císaře Františka I. Výsledkem byla porážka rusko-rakouské armády.
V roce 1930 byl na vrcholu vystavěn památník ze žulového kvádru s bronzovou mapou bojiště, která zobrazuje rozložení vojsk 2. prosince 1805 v 7 hodin ráno. Na kvádru je zvěčněna Napoleonova citace:
“Vojáci! Můj národ přivítá vás s radostí a stačí řeknete-li: byl jsem v bitvě u Slavkova, aby se odpovědělo: hle, hrdina.”
Stará pošta
Stará pošta je unikátní památkou, která je dochovaná v téměř původní podobě. Budova má klasický půdorys zájezdních hospod. Dnes zde najdete Muzeum Bitvy u Slavkova, restauraci, jezdecký areál a pomník koním padlým při bitvě u Slavkova.
Stará pošta zvaná Pozořická z roku 1785 sloužila jako příbytek poštmistra, úřadovna, hostinská místnost a přepřahací stanice (výměna koní u poštovních dostavníků) na cestě z Brna do Olomouce.
Před bitvou u Slavkova tu pobýval v odpoledních hodinách 28. listopadu 1805 císař Napoleon I. se svými maršály. Zde tedy vznikly základy jeho úspěšného bitevního plánu. Vrátil se sem po bitvě, 3. prosince nad ránem s maršály Joachimem Muratem a Jeanem Lannesem, poté, kdy poštu jako své velitelské stanoviště opustil ruský generálporučík kníže Petr Ivanovič Bagration. Vítězný císař tu podle pověsti polosedě na otepi slámy vyslechl kapitulaci poražených spojenců od rakouského vyjednavače podmaršálka Jana Josefa knížete Lichtenštejna. Emisar měl s císařem dohodnout uzavření příměří a osobní schůzku s císařem Františkem I.
Zámek Slavkov
O historii i zábavě na zámku jsme psali v předchozím článku “Slavkov u Brna, zážitky pro malé i velké”. Před bitvou zde pobývali rakouský císař František I. a ruský car Alexandr I. Po bitvě sem Napoleon nechal přenést svůj hlavní stan. Přesun hlavního Napoleonova stanu proběhl z praktických i prestižních důvodů.
Rakouský kníže Jan I. z Lichtenštejna, který časně ráno 3. prosince přijel na Starou poštu za Napoleonem s nabídkou kapitulace, se totiž zmínil o tom, že na zámku před bitvou pobývali oba císaři.
Podmínky válečného příměří dohodl nakonec Napoleon s rakouským císařem Františkem u Spáleného mlýna nedaleko Násedlovic. Avšak podepsání smlouvy o příměří se uskutečnilo až o dva dny později, tedy 6. prosince na zámku ve Slavkově. Přesněji v dnešním Historickém sále. Tento sál má jednu zvláštnost a tou je akustika sálu. Je navržena tak, aby jednotlivé diskutujících neslyšel nikdo, kdo by mohl poslouchat za dveřmi.
Smlouva zde podepsaná stanovila demarkační linii, která územně oddělila francouzskou a rakouskou armádu na Moravě a v dalších zemích monarchie. A přikazovala poraženému Rusku vyklidit rakouské území převážně Moravu a Uhry to do patnácti dnů.
Na zámku, vždy v sobotu, která je nejblíže dni Napoleonových narozenin (15. srpna), probíhají Napoleonské dny.
Bitva u Slavkova ovlivnila životy nejen vojáků, kteří v ní bojovali, ale i prostých obyvatel okolních vesnic. O některých místech, které hrály důležitou roli v těchto událostech jste měli možnost si přečíst v tomto článku. Dalších, byť drobných, památek a připomínek je mnohem víc. Třeba je objevíte při výpravě do okolí Slavkova.
