Brno má na jihozápadní straně náměstí Svobody vedle sebe stojící obchodní dům Rozkvět a Dům pánů z Lipé. Na první pohled se značně liší. Rozkvět tak trochu skrývá svou původní tvář pod zrcadlovými lamelami. Dům pánů z Lipé zase zdobí novodobé sgrafito na renesančním domě. Třetí dům, v místech bývalého policejního ředitelství, je s nimi spojen pasáží, která ústí na Dominikánské náměstí.
Obsah článku
Rozkvět
Nedaleko ústí Masarykovy ulice, na jihozápadní straně náměstí Svobody, stojí obchodní dům Rozkvět. Dříve v těchto místech stával třípodlažní barokní měšťanský dům. Při bombardování Brna, za 2. světové války, byl dům značně poškozen a posléze zbourán. Zanedlouho byla na uvolněné parcele postavena pětipodlažní, původně kancelářská, budova. Ta byla poměrně záhy, v roce 1950, upravena pro potřeby obchodního domu, který patřil pod celorepublikovou obchodní síť Prior.
Původní vzhled
Původní fasáda obchodního domu byla poměrně jednoduchá. Značně tak kontrastovala se zdobnými fasádami vedle stojícího Kleinova paláce i Domu pánů z Lipé. Měla hladké průčelí prolomené pouze čtveřicí velkých oken na každém patře. Vstup byl tak, jak je dnes, uprostřed. Nejvýraznější, hlavně v noci, bylo velké neonové písmeno R, které mělo výšku jednoho podlaží. Neonové trubice lemovaly celé průčelí. Místo tak získávalo velkoměstský charakter upomínající na meziválečné období. Neony a písmeno R později ustoupily nápisu Prior.
Rekonstrukce a současnost Rozkvětu
V letech 2004-2005 proběhla celková rekonstrukce domu. Původní fasádu, v horních patrech, překryla řada zrcadlících se žaluzií, které odráží protější domy. Z obchodního domu se stala obchodní pasáž, poskytující prostor nejen prodejně potravin, ale i dalším, menším provozovnám.
Z pasáže, která propojuje dvě patra, se dostanete, jak do sousedního Domu pánů z Lipé, tak na ulici Panskou. Zde východ ústí přímo proti ulici Radnické. Je situován v přízemí rozlehlého světle zeleného měšťanského domu z konce 19. století.
Schwanzův dům nebo Dům pánů z Lipé?
Schwanzův palác, je dnes mnohem známější pod staronovým názvem Dům pánů z Lipé. Po válce se německé jméno majitele moc nehodilo. Odkaz na českou šlechtu v podobě pánů z Lipé byl mnohem přijatelnější.
Původně v těchto místech stával gotický dům, který vlastnil moravský zemský hejtman Čeněk z Lipé (1564–1586).
Dům najdete na náměstí Svobody, hned vedle obchodního domu Rozkvět. Renesanční dům s dvojicí válcových arkýřů, kamenným portálem a sgrafity poutá zaslouženou pozornost. Tento třípatrový renesanční palác nechal postavit obchodník s vínem Kryštof Schwanz z města Retz. Stavba byla provedena podle návrhu italského stavitele Antonia Gabriho, který působil na Moravě. Sochařská výzdoba průčelí je dílem dalšího itala, sochaře jménem Giorgio Gialdi. Při bližším pohledu na arkýře, lze na jejich spodní části rozeznat stylizované hrozny révy, odkazující na povolání majitele.
Pokud se pozorněji podíváte na sgrafita pokrývají fasádu, zjistíte, že tu něco nehraje. Mezi motivy zvířat, ale i obilných snopů a zemědělského náčiní, přímo nad portálem, najdete dva nápisy. Jeden zní “Moravská jednota” a druhý “síly spoj blaho stroj”. Nápisy ani sgrafita nejsou renesanční, ale vznikly až v roce 1938 při rekonstrukci podle návrhu Bohuslava Fuchse. Sgrafitová výzdoba je dílem malíře a grafika Emanuela Hrbka. Ten vycházel z ikonografie činnosti Ústředního svazu českých hospodářských společenstev v Brně. Tato společnost, pod různými jinými názvy, byla až do roku 1948 vlastníkem budovy. Společnost se zabývala udržování obchodních styků mezi zemědělskými společnostmi a pomáhala jim třeba i s účetnictvím.
Dnešní podoba Domu pánů z Lipé je výsledkem rekonstrukce z roku 2005. Při ní došlo k zastřešení vnitřního nádvoří a úpravě vzhledu výkladů na náměstí Svobody. Díky instalaci proskleného výtahu v nádvoří se také snadněji dostanete do vyšších pater, třeba až na střešní terasu. Zde se můžete pokochat trochu jiným pohledem na město.
Významní majitelé
O některých majitelích už jsme mluvili, ale tento dům vlastnilo poměrně dost významných osob. Snad je to i díky jeho poloze na hlavním brněnském náměstí. Ještě před Čeňkem z Lipé byl mezi lety 1531–1560 majitelem Matyáš Munka z Ivančic. Byl to majitel panství Troubsko nedaleko Brna (zahrnovalo vesnice Troubsko, Ostopovice, Bosonohy a Popůvky), ale i tehdejší osady Radlas v těsném sousedství dnešního centra Brna. Jiní příslušníci rodu Munků, v období před Bílou horou, vlastnili panství Ivančice nebo Křižanov.
Významným majitelem domu, je zřejmě od roku 1646, Jean Louis Raduit de Souches, vojenský velitel Brna při švédském obléhání. Dům jeho rodině patřil do roku 1682, kdy přešel do držení Jindřicha Kajetána sv. p. von Blümegen. Tento tajný rada byl také majitelem manufaktur. Na svých panstvích provozoval několik bavlnářských provozů a spolu se švagry provozoval kožedělnou manufakturu.
Současnost domu
Dnes v domě najdete zastoupení různých společností, služby, kavárnu nebo bar. Dům je napojen na sousední obchodní pasáž Rozkvět, i když spojovací dveře jsou poměrně nenápadné. Další propojení je do domu na Dominikánském náměstí, kudy se přes malou pasáž dostanete přímo pod Novou radnici.
Bývalé policejní ředitelství
Neobarokní dům na Dominikánském náměstí 5 stojí v místech bývalého Policejního ředitelství. Původně zde stál starý měšťanský dům, který byl zbořen koncem 19. století. Dnešní dům se dvěma arkýři na okrajích propojené balkonem v druhém patře, vznikl v roce 1910. Původně byl čtyřpatrový dům postavený stavitelem Robertem Krugem jako nájemní dům Ústřední jednoty českých hospodářských společenstev úvěrních pro Moravu a Slezko. Tato společnost odkoupila i dům pánů z Lipé. Postupně tak došlo k propojení těchto dvou domů a vzniku pasáže. V roce 1947 došlo k dostavbě pátého patra podle projektu Stanislava Kučery. Páté patro je mírně ustoupeno a při pohledu z ulice je také vidět terasa. Dům je střídmě ozdoben plastikami umístěnými mezi okny v druhém patře, na úrovni balkonu. Po bocích jsou dvě vázy a mezi nimi figurální plastiky, které tvoří pět dvojic objímajících se puttů.
Pasáž byla nedávno rekonstruována a vrátila se zpět ke své původní elegantní podobě. V pasáži se střídá použití několika druhů mramoru a keramických obkladů na stěnách. Ty doplňuje původní protiskluzová dlažba cihlové barvy, vložená do rámu bílých dlaždic.
V pasáži je obchodů poskrovnu. Spíš zde najdete vchod do dalších komerčních prostor a místo pro reklamu v prosklených vitrínách ve zdi. Hned ve dvou můžete najít informace o historii tohoto místa.
Spojení s Masarykem
Zajímavostí tohoto místa je jeho spojení s prvním československým prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem.
Mezi lety 1860-1869 v těchto místech žil se svou rodinnou Anton Le Monnier, policejní ředitel. Mladý Masaryk doučoval jeho invalidního syna Franze. Místo získal na doporučení ředitele gymnázia, které sám navštěvoval. Protože se v této roli osvědčil, nabídla mu rodina možnost doprovázet je v roce 1869 do Vídně, kam byl Anton le Monnier za zásluhy přeložen. Masaryk nabídku přijal. Hrozilo mu totiž vyloučení ze školy v Brně. Zamiloval se do švagrové své bytné, ale její rodina tomu nebyla nakloněna. Při plamenné obhajobě své lásky málem napadl i ředitele školy, který se o celé události vyjadřoval jako o nemravném incidentu. Rodina Le Monnier poskytla Masarykovi podporu k dostudování gymnázia i vysoké školy. I v pozdějších letech mezi nimi a Masarykem panovaly přátelské styky.
V tomto díle jsme se věnovali třem domům, které jsou vzájemně, nejen stavebně, propojeny. Všechny mají méně, či více pohnutý osud. Navíc jsou s těmito místy spojeny nejen dějiny Brna a Jižní Moravy, ale i celé České republiky. Ať již v podobě majitele jednoho z domů Jeana Louise Raduita de Souches, který ho získal jako odměnu za obranu města před Švédy. Nebo osudu mladého T. G. Masaryka. Nebýt jeho odchodu na studia do Vídně, mohli se naše dějiny utvářet jinak.
